Čtyři tisíce ukrajinských vojáků se bude moct vycvičit v Česku, schválil Senát

ČTK ČTK
1. 12. 2022 11:09
V Česku se bude moci příští rok vycvičit až čtyři tisíce ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas s jejich výcvikem stvrdil Senát. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Souhlas vyslovilo 67 ze 70 přítomných senátorů.
V Česku se bude moci příští rok vycvičit až čtyři tisíce ukrajinských vojáků.
V Česku se bude moci příští rok vycvičit až čtyři tisíce ukrajinských vojáků. | Foto: Reuters

Výcvik ukrajinských vojáků v Česku se uskuteční podle dřívějších informací v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.

Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi EU, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun. Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, podotkla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran.

Proti výcviku se vyslovila senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé), která vyjádřila obavy z bezpečnosti českých občanů. Podle ní plán není přiměřený mezinárodnímu významu Česka a ohledu velmocí na české zájmy. "Nemáme peníze na takové velkorysé zapojení do válečného konfliktu," uvedla. Výcvik by se podle senátorky "mohl konat na území Ukrajiny, kde se neválčí".

"Paní kolegyně Hamplová je hlásná trouba ruské propagandy," zareagoval na senátorčino vystoupení předseda klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska. Kdo upřednostňuje pohodlí a bezpečí a přehlíží ruské zločiny vůči ukrajinskému obyvatelstvu, je podle Lásky zbabělec. Za hnusnou a sprostou lež označil senátor tvrzení, že se neválčí na celém území Ukrajiny, přičemž poukázal na ruské raketové útoky. Podle Černochové senátorka požadavkem na výcvik na ukrajinském území chce, aby se Česko jako členská země NATO zapojila do války na Ukrajině.

Senátorce Daniele Kovářové (nezávislá) chyběla ve vládních podkladech jasná formulace, jaký český národní zájem hájíme. Kovářová uvedla, že návrh nepodpoří, neboť nechce, aby v cizích zemích "český voják mířil na domorodce". Kovářová a Hamplová byly jedinými, kdo z horní parlamentní komory hlasovaly proti návrhu. Hlasování se zdržel lidovec Lumír Kantor.

Do unijní asistenční mise bude moci Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů. Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu. Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by mohla tato mise působit i v dalších členských zemích.

Sněmovna kývla schválením návrhu také na prodloužení české účasti v Iráku, kde by se v letech 2023 a 2024 mohlo do mise NATO zapojit až 20 českých vojáků. V zemi působí i nyní. Novou misí představuje podle materiálu vyslání až 40 vojenských policistů do Kosova, kde budou od července příštího roku do konce roku 2024 působit v jednotce italských karabiniérů.

Video: Tajemné zabijácké dodávky. Ukrajinci používají vysoce nebezpečnou provizorní zbraň (25. 11. 2022)

Tajemné zabijácké dodávky. Ukrajinci používají proti Rusům vysoce nebezpečnou provizorní zbraň. | Video: Aktuálně.cz/Twitter/Ukraine Weapons Tracker, Aktuálně.cz/Youtube/MBDA
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Jihomoravští policisté zadrželi loni na hranicích se Slovenskem 14 tisíc migrantů

Jihomoravští policisté zadrželi za loňský rok na hranicích se Slovenskem zhruba 14 tisíc nelegálních migrantů, od 29. září, kdy byly zavedené intenzivní kontroly, jich bylo téměř šest tisíc. V lednu už počet zadržených migrantů výrazně klesl díky kontrolám i počasí, řekl dnes novinářům jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil.

Od neděle kontroly skončí a budou pouze namátkové. Policie bude také nadále monitorovat pohyb na hraničních přechodech, na zelené hranici i situaci v příhraničních obcích. Na ostrahu hranic bude vyčleněno na denní směně 37 policistů, což je desetina dosavadního stavu. Od neděle bude také možné znovu volně překračovat zelenou hranici. Zjednoduší to situaci turistům, kteří, ač je Česko a Slovensko součástí schengenského prostoru, přes zelenou hranici nemohli.

Drtivá většina, 93 procent, zadržených migrantů byli loni Syřané. "Převážně se jednalo o mladé muže, výjimečně o matky s dětmi. Letos v lednu už to nebyli Syřané, ale například Moldavané," řekl Tržil. 

Další zprávy