Čtvrtina českých žáků nerozumí psanému textu

Petr Holub
5. 12. 2007 13:22
Rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími se prohlubují
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Aktuálně.cz

Analýza - Rozdíl mezi schopnostmi nejlepších a nejhorších žáků v českých školách se dále zvětšuje.

Například vedle Německa jsou české rozdíly ve čtenářské gramotnosti patnáctiletých největší ze všech evropských zemí. Přitom v Německu statistiku zvýrazňují špatné výsledky dětí přistěhovalců. 

Nerovnost jako vzdělávací model

Ministerstvo školství přijalo výsledky výzkumu PISA s uspokojením. Podle výkladu jeho expertů není propad ve výsledcích českých žáků statisticky významný. "Nemusíme říkat, že se české školy nelepší. Můžeme také říct, že se nezhoršují," komentovala výsledky náměstkyně Eva Bartoňová.

Znamená to však zároveň, že se ani nezmenšují rozdíly mezi žáky různých škol. V přírodních vědách, které PISA 2006 zkoumala podrobněji, se ukázalo, že až 62 procent výsledku studenta závísí na tom, do jaké školy chodí.

Stejné rozdíly mezi elitními a obyčejnými školami zaznamenali ještě Němci, Rakušané, Slovinci, Maďaři a Bulhaři. Vesměs jde o země, kde se děti v časném věku rozesílají na různé typy škol, například na gymnázia a učiliště.

V úspěšnějších zemích, jako byly v letošním průzkumu Finsko, Švédsko, Estonsko, Irsko, Kanada nebo Nový Zéland, záleží na úrovni školy jen 20 procent výsledku studentů.

Přitom Finové a Novozélanďané mají nejvíc dětí v absolutní špičce, v obou případech téměř čtyři procenta zkoušených žáků. Češi se musí spokojit s jeden a půl procentem.

Nůžky se dál otevírají

Rozdíly mezi gymnáziem, odbornou školou a učilištěm se v Česku v přírodovědných disciplínách příliš nezměnily.

Třeba v matematice se učiliště proti minulému výzkumu propadla ještě málo. Průměrný český učeň je například v matematice méně zběhlý, než mladý student z Lotyšska, nebo z Ruska, stále je však lepší, než studenti z Bulharska a Rumunska.

Alarmující jsou však výsledky čtenářské gramotnosti, při které se hodnotí schopnost porozumět psanému textu a vysvětlit jeho obsah.

Tento nedostatek českého školství se daří vyrovnat v gymnáziích, kde se výsledky proti roku 2003 zlepšily. Úroveň odborných škol se nemění, výsledky učilišť se však propadly o padesát bodů. "U žáků středního odborného studia bez maturity došlo k významnému zhoršení výsledků," konstatuje studie ministerského Ústavu pro informace ve vzdělávání.

Znamená to, že český učeň nedosahuje úrovně průměrného rumunského, bulharského či černohorského studenta. Na učilištích se přitom vzdělává 40 procent populace.

"Čtvrtina českých žáků není schopna prokázat ani základní čtenářské dovednosti," varují výzkumníci.

V případě průměrného učně to znamená, že nedokáže vysvětlit, co si vlastně přečetl.

Liška rozhodne

Náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger na dotaz Aktuálně.cz připustil, že se zatím nechystají změny, které by zastavily prohlubování rozdílů ve vzdělání.

První šanci obrátit trend bude mít nový ministr Ondřej Liška už v příštích týdnech. Jeho předchůdci domluvili účast v projektu, při kterém chtějí Češi společně s Němci, Rakušany a Dány posilovat odborné předměty na školách. Z výzkumu PISA ovšem vyplývá, že by české školy měly naopak posílit všeobecný rozměr vzdělanosti včetně čtenářské gramotnosti.

 

Průměrný výsledek žáků v jednotlivých typech škol
MATEMATIKA
Typ školy Rok 2003 Rok 2006
Víceletá gymnázia 631 635
Čtyřletá gymnázia 610 614
Odborné školy 541 542
Učiliště 458 440
Celkem 516 510

Zdroj: PISA 2003, 2006

ČTENÍ
Typ školy Rok 2003 Rok 2006
Víceletá gymnázia 593 609
Čtyřletá gymnázia 584 603
Odborné školy 517 522
Učiliště 433 386
Celkem 489 483

Zdroj: PISA 2003, 2006

 

Právě se děje

Další zprávy