Praha - Encyklopedie a slovníky mapující činnost StB, československou justici, vězeňství za komunismu a nacismu, pravidelně vydávaný časopis o české minulosti nebo velká encyklopedie komunismu. Takový má být výsledek práce historiků, kteří budou zaměstnáni v nově vzniklém Ústavu pro studium totalitních režimů.
Úřad začne naplno pracovat v únoru příštího roku a historici by první výsledky své práce mohli předložit zhruba za rok.
Encylopedie Československého komunismu
Do nově vzniklého ústavu přejdou historici pracující nyní na ministerstvu vnitra v Úřadu dokumentace a vyšetřování komunismu (ÚDV) a archivu bezpečnostních složek. Ještě do konce roku vydají první číslo nového časopisu o české moderní historii, jehož vydávání bude pokračovat v rámci Ústavu pro studium totalitních režimů. Vycházet bude jednou za čtvrt roku.
Budoucí zaměstnanci Ústavu už začínají plánovat další projekty. Nejambiciosnějším plánem je vznik komplexní encyklopedie komunistického režimu v Československu. Žádná taková publikace dosud nebyla vydána.
"Už nyní spolupracujeme s historickými ústavy v okolních zemích a z této spolupráce by měly být výsledky," říká vládní zmocněnec pro zřízení Ústavu Pavel Žáček. Například podle něj historici chtějí vytvořit publikace mapující totalitní systém v celé střední Evropě.
"Vznik ústavu nám historikům otevírá obrovské možnosti," říká Tomáš Bursík, který se specializuje na systém vězeňství za komunistického režimu. Jeho cílem je komunistické a nacistické věznice zmapovat a sepsat slovník o vězeňství v letech 1939 až 1989. "Není to však práce na pár měsíců, výsledek by mohl být tak za tři roky," říká historik.
Historik z ministerstva vnitra Petr Blažek shrnuje projekty, na kterých se již pracuje: kromě slovníku vězeňství jde o slovník vedení KSČ a biografický slovník ministerstva vnitra a státní bezpečnosti. Historici už také začínají chystat podklady k slovníku takzvaného třetího odboje, který bude mapovat radikální odpor proti nástupu totalitního režimu v padesátých letech a například tehdejší činnost zahraničních rozvědek.
Česko je poslední
O projektech Ústavu pro studium totalitních režimů bude rozhodovat sedmičlenná rada, která též bude jmenovat ředitele Ústavu. Členy rady bude na návrh poslanců, prezidenta a občanských sdružení volit senát. Mezi kandidáty do rady je například diplomat Jiří Gruša, člen protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů Milan Paumer nebo bývalý disident a důstojník Bezpečnostní informační služby (BIS) Vladimír Hučín.
Ústav pod sebou bude mít agendu všech bezpečnostních složek komunistického režimu a bude se zabývat také obdobím druhé světové války.
Vznik Ústavu pro studium totalitních režimů v květnu schválili zákonodárci a zákon podepsal už i prezident Václav Klaus. Podobnou instituci mají již delší dobu všechny okolní postkomunistické země.
