ČT zaostřila na rok 1989. Janeček si vzpomíná mlhavě

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
5. 11. 2009 14:55
Ředitel ČT musel konfrontovat svou minulost s odpůrci režimu
Generální ředitel ČT Jiří Janeček
Generální ředitel ČT Jiří Janeček | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - "Přímý přenos z minulosti" - pod takovým mottem chystá Česká televize sérii pořadů, které 17. listopadu připomenou dvacáté výročí pádu komunismu.

Neplánovaný přímý přenos z minulosti generálního ředitele Jiřího Janečka se odehrál už na tiskové konferenci, která plány televize představila, a to za přítomnosti Václava Havla nebo jeho někdejšího tajemníka Vladimíra Hanzela.

Za vším stála jednoduchá novinářská otázka: Jaké jsou Vaše vzpomínky na listopad? Tu dostali všichni účastníci konference.

Co ČT chystá?

  • koncert Už je to tady, který pořádá Václav Havel 14. listopadu v mezinárodním duchovním centru Pražská křižovatka. Zahraje Pražská komorní filharmonie pod vedením Jiřího Bělohlávka. Zazpívá slavná sopranistka Renée Flemingová. Na koncertě v přímém přenosu ČT vystoupí také Suzanne Vega, Joan Baezová nebo Lou Reed

17. listopadu

  • debata Michala Prokopa s aktéry listopadových událostí. Pozváni jsou třeba Václav Havel, Václav Klaus, Václav Bartuška, Ján Čarnogurský či Jiří Dienstbier. Z "druhé strany barikády" Milouš Jakeš, Vasil Mohorita nebo Miroslav Štěpán,
  • rekonstrukce studentského pochodu, který odstartoval pád komunistického režimu, který zorganizoval obecně prospěšná společnost Opona. Sraz na Albertově je v 15 hodin, v 15:30 se průvod vydá na Národní třídu. V 16:00 začíná pořad České televize "Albertov 16:00"
  • dokument Igora Chauna nazvaný Mrtvý student, který se nikdy nenarodil. Dokument přináší svědectví Jany Strunecké, která se na Národní třídě pohybovala v blízkosti důstojníka Státní bezpečnosti Ludvíka Zifčáka,
  • dokument Za co jsme cinkali klíči - film o lidech, kteří se během revoluce stali elitami, ale pak dali přednost soukromému před veřejným životem.
  • dokument Sedm studentů - portréty sedmi studentů, kteří se v listopadu podíleli na svržení režimu

Jiřímu Janečkovi, kterému kritici často vyčítají členství v komunistické straně i pozici vedoucího redaktora v týdeníku táborského Okresního výboru KSČ Palcát, nezbylo než odpovědět vyhýbavě, na rozdíl od ostatních dotázaných, kteří vzpomínali na účast na demonstraci na Národní třídě či na dalších, které po 17. listopadu následovaly.

"Moje vzpomínky na 17. listopad jsou poněkud mlhavé, tak o to víc se budu rád dívat na celý program, byť jsem torza už viděl, a doufám, že se mi zase nějaké vzpomínky při zhlédnutí našich pořadů vybaví," řekl Janeček.

Janeček se brání: Nic zlého jsem nedělal

Janečka jeho minulost "pronásleduje" od zvolení do čela veřejnoprávní televize. Debata o ní se znovu rozvířila poté, co vyšlo najevo, že byl v týdeníku Palcát vedoucím redaktorem a nikoli jen redaktorem, jak měl v oficiálním životopisu.

Janeček se ale brání, že před listopadem 1989 nikomu neublížil a že psal naopak i režimu nepohodlné texty. 

"Vedoucí redaktor. Víte, kolik v těch novinách pracovalo lidí? Tři lidi. Vaše pravomoci se pak liší v tom, že vy malujete špígl a oni ho nemalujou. Okresní tajemník takhle držel ty noviny Palcát a říkal: Janečku, když budeš takhle pokračovat, tak si budeš vyklízet šuplíky. A vy, který o tom víte prd, tak mi tady kážete. Já jsem tam psal věci, který lidi brali, a tyhlety to štvalo," řekl v létě v rozhovoru pro Lidové noviny.

Havel Českou televizi pochválil

Hlavní postava revolučních změn a bývalý prezident Václav Havel nicméně Českou televizi pod vedením Jiřího Janečka za program, který chystá k dvacátému výročí listopadových změn pochválil.

"Cením si přístupu, jakým se Česká televize výročí věnuje. Bude se snažit ukázat události v různých aspektech. Nebezpečí, legrace, chaos. To všechno tam bylo," řekl Havel.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Některé britské čerpací stanice přerušily provoz. Nemá jim kdo dovézt palivo

V Británii muselo dočasně přerušit provoz několik čerpacích stanic, protože jim došly pohonné hmoty. Ty na ně kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt, v rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Ministr dopravy Grant Shapps dnes vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si do zásoby, informovala veřejnoprávní BBC na svých internetových stránkách.

Agentura Reuters napsala, že u některých čerpacích stanic v Londýně a jihoanglickém hrabství Kent se dnes tvořily fronty aut. Asociace prodejců pohonných hmot doporučila motoristům, aby měli v nádrži tolik paliva, aby jim vystačilo na cestu k záložní stanici pro "vzácný" případ, že na první nebude k dostání.

V některých britských médiích se objevily informace, že britská vláda v situaci, kdy v zemi chybí až 100.000 řidičů nákladních aut, uvažuje o nasazení vojáků. "Pokud by to pomohlo, povoláme je," řekl Shapps BBC. Dodal ale, že není jasné například to, zda vojáci mohou řídit vozidla s civilní registrací.

Už měsíce zástupci supermarketů a zemědělců upozorňují, že vzhledem k nedostatku řidičů jsou narušené dopravní řetězce, kvůli čemuž mají problémy dostat zboží na pulty obchodů.

V televizi Sky Shapps řekl, že nedostatek řidičů je celosvětový problém kvůli tomu, že během pandemie covidu-19 se nekonaly zkoušky pro nové šoféry. Británie podle něho proto počet zkoušek zdvojnásobuje. Těm současným je v průměru 55 let a stěžují si na špatné pracovní podmínky i platy.

Řidičů je v Británii nedostatek ale i kvůli brexitu, po němž je pro pracovníky z jiných evropských zemí těžší získat pracovní povolení. Asociace silniční nákladní dopravy (RHA) vyzvala vládu, aby v blízké době tato pravidla zmírnila. K tomu Shapps řekl, že nechce, aby britské řidiče vytlačili jejich kolegové ze zemí Evropské unie, kteří mají nižší nároky na mzdy.

Rod McKenzie z RHA podle BBC řekl, že více řidičů profesi opouští, než do ní přichází. "Je to takhle jednoduché: všechno, co v Británii máme, se dováží nákladními auty. Takže pokud je nedostatek řidičů, je nevyhnutelné, že všechny věci, které chceme, nedostaneme, kdy chceme," řekl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

San Marino bude v nedělním referendu rozhodovat o legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina budou v neděli hlasovat v referendu o tom, zda chtějí povolit interrupce během prvních 12 týdnů těhotenství. Návrh dále žádá, aby úřady legalizovaly umělé přerušení těhotenství i po tomto období, pokud je ohrožen život či psychické zdraví ženy kvůli anomáliím nebo vývojovým vadám plodu, napsala dnes agentura AP. San Marino je jedním z posledních států v Evropě, které potraty zcela zakazují.

Zákaz interrupcí v San Marinu platí už od roku 1865. Tamní ženy proto cestují kvůli tomuto zákroku do Itálie, která maličký stát obklopuje ze všech stran, a kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální, píše AP.

Zastánci změny zákona proto upozorňují, že tato situace představuje finanční zátěž pro ženy, které interrupce podstupují. Kritici zákazu potratů rovněž tvrdí, že je trestem pro ženy, které byly znásilněny. "Pokud nechcete, aby se vědělo, že nemáte v úmyslu pokračovat v těhotenství, je mnohem méně pravděpodobné, že se obrátíte na policii a nahlásíte znásilnění," upozorňuje Joanna Nellesová z Rady Evropy, kde šéfuje oddělení, jež monitoruje dodržování Istanbulské úmluvy o potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Antonella Mularoniová, která je pro zachování zákazu, podle agentury AP argumentuje tím, že ženy a dívky v San Marinu mohou dostat v lékárnách bezplatně antikoncepci včetně přípravku, jenž se používá po pohlavním styku.

Úřady San Marina, kde žije na 33 000 lidí, podle AP k referendu přistoupily poté, co k němu vyzvalo zhruba 3000 obyvatel v petici. Přičemž většina z nich byly ženy. Žádné průzkumy veřejného mínění však nejsou před hlasováním k dispozici. Pokud zvítězí zastánci změny restriktivního zákona, parlament San Marina bude nucen potraty legalizovat, poznamenala AP.

Mezi další malé země v Evropě, kde jsou interrupce zakázány, patří Malta, Andorra nebo britský Gibraltar. Některé z nich změnu zákonů zvažují. Například na Maltě, kde za potrat hrozí až tři roky vězení, letos jeden z poslanců předložil návrh zákona, který by tuto směrnici změnil. Podle maltských úřadů se nicméně trest uplatňuje jen zřídka a poslední známý rozsudek vězení kvůli potratu padl v 80. letech minulého století, píše AP.

Obyvatelé britského zámořského území Gibraltaru pak letos v červnu schválili zmírnění tamního zákona zakazujícího potraty. Odsouhlasili mimo jiné, aby byly interrupce možné do 12 týdne těhotenství v případě ohrožení fyzického nebo duševního zdraví ženy, či v případě, že bude poškození plodu neslučitelné s jeho životem. Interrupce má být také možná v případě početí při znásilnění nebo incestu.

Další zprávy