Hradec Králové - Mimořádný sjezd sociální demokracie, který je reakcí na slabý výsledek strany v letošních sněmovních volbách, se uskuteční 18. února v Hradci Králové.
Návrh předsednictva v neděli schválilo širší vedení strany. Na jednání naopak neprošel návrh, aby byl předseda zvolen všemi členy. Hlasovat tak budou stejně jako letos na řádném sjezdu v Brně delegáti.
Na jednání také oznámil svou možnou kandidaturu na post předsedy strany hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek. Potvrdil tak informace, které už před týdnem přinesly Hospodářské noviny, které navíc upozornily na to, že by se kvůli tomu musely změnit stanovy. Ač je totiž Běhounek již čtvrté období hejtmanem za ČSSD, do strany zatím nevstoupil. Stanovy přitom požadují, aby předseda a místopředsedové byli v ČSSD alespoň čtyři roky.
Návrat Tejce, Haška a Zimoly?
Běhounek ale současně představil několik podmínek, za kterých by byl ochoten se strany ujmout. Chce například, aby dostali prostor výrazní členové ochotní pracovat, kteří byli v poslední době odsunuti do pozadí. Výslovně zmínil někdejší hejtmany Jihočeského kraje Jiřího Zimolu, Jihomoravského kraje Michala Haška či bývalého předsedu poslaneckého klubu Jeronýma Tejce.
"Řekl jsem několik záležitostí, které se musí stát. Pokud se stanou, jsem ochoten o tom uvažovat, to jsem nikdy nezpochybnil. Ale ta výzva není o mně," řekl Běhounek.
Běhounek je přesvědčen, že bez návratu některých upozaděných osobností "to nejde dál". "Strana se potom nemůže dát nijak dohromady," konstatoval. Zmínil Zimolu, Haška a Tejce, kteří byli po volbách před čtyřmi lety aktéry tzv. lánské schůzky u prezidenta Miloše Zemana, kde se mluvilo o odstavení lídra ČSSD Bohuslava Sobotky.
Tejc uvedl, že vedení ČSSD odmítnutím přímé volby předsedy jasně ukázalo, že má nulovou sebereflexi. "Chce ponechat osud strany nikoliv v rukou členů, ale funkcionářů zodpovědných za poslední volební výsledek. V takové situaci se o žádný návrat ani pokoušet nechci," uvedl Tejc.
Hašek kandidaturu do vedení nezvažuje. "Podmínkou by neměl být ani něčí návrat. Já, Jeroným Tejc i Jiří Zimola jsme stále členy ČSSD. Za sebe říkám, že mohu pomoct, pokud bude o moji pomoc skutečný zájem," řekl ČTK. Podle něj je situace strany kritická a nejde jen o funkce, ale skutečný restart a záchranu.
Strana bude šetřit
S návrhem únorového sjezdu přišlo předsednictvo začátkem listopadu po naléhání členů strany, kteří si přáli, aby se uskutečnil co nejdříve. Užší vedení ČSSD totiž původně navrhovalo 7. duben, kdy sociální demokracie oslaví 140. výročí založení. Kvůli finančnímu výpadku způsobenému nízkým počtem hlasů si strana navíc nebude prostory pro sjezd pronajímat, ale uspořádá ho ve vlastním objektu v Hradci.
"Bude se měnit šest členů vedení strany, ústřední výkonný výbor a předsednictvo zůstávají beze změny," řekl úřadující šéf ČSSD Chovanec. Jednání podle něj směřovalo k tomu, jak stranu vyvést ze současné situace. Nejužší vedení dá na sjezdu funkce k dispozici, jeho členové si podle Chovance musejí teprve ověřit, zda mají podporu svých regionů.
Ekonomický ředitel Martin Starec byl spokojený, že na ústředním výboru prošly jeho návrhy ohledně rozpočtu na příští rok. Strana se musela uskromnit, protože volební výsledek pro ni znamenal výpadek zhruba 200 milionů korun. "Příjmová i výdajová stránka rozpočtu je postavena na 137 milionů korun. Je postavena tak, abychom v prioritách měli udržení struktury, zaměstnanosti a volební fond," uvedl Starec. Chovanec řekl, že ČSSD je finančně stabilizovanou stranou a je na budoucím vedení, jakým směrem se vydá.
Před nedělním jednáním ústředního výboru ve stejné budově kulturního domu v Hradci některé regiony avizovaly, že navrhnou vícedenní sjezd, popřípadě přímou volbu předsedy. ČSSD v letošních volbách do Sněmovny obhajovala 20,45 procenta, ale získala jen 7,27 procenta hlasů, což pro dosud nejsilnější parlamentní stranu znamená 15 mandátů v dolní komoře. Na sjezdu má proto skončit současné vedení.
