Praha - Státní maturity i celoplošné testování v 5. a 9. třídách přežijí politické zemětřesení, i kdyby se k vládní odpovědnosti dostala sociální demokracie. Mnohými kritizované zkoušky by ale zásadně upravila.
ČSSD plánuje, že systém maturit zjednoduší a zpřehlední, v případě celoplošného testování pak hodlá zabránit jeho proměně ve zkoušku rozhodující o budoucnosti žáka.
Potvrdili to zástupci nejsilnější opoziční strany, které Aktuáně.cz oslovilo.
Stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) tvrdí, že je potřeba celý projekt státních maturit zásadně přepracovat.
"Stal se z nich předražený administrativní moloch, který je navíc zcela neefektivní," dodává Chládek.
V pohledu na celoplošné testování se shoduje se svou stranickou kolegyní Vlastou Bohdalovou. Testy by podle nich měly sloužit pouze k ověření kvality výuky na škole.
Chládek se obává, že pod vedením Josefa Dobeše nakonec celý projekt postihnou potíže, které se objevily v zahraničí. Školy by se například mohly začít předhánět mezi sebou a cíleně se zbavovat slabších žáků místo toho, aby se jim snažily pomoci.
A co na to koaliční partner?
Podle šéfky školského výboru Anny Putnové (TOP 09) by se budoucnost státních maturit měla nést v duchu zjednodušování jejich administrativy.
Ve společné části by se podle Putnové mělo povinně maturovat ze tří předmětů - a to pouze v jediné úrovni.
Profilová část maturity by potom měla být ponechána v režii dané školy. Tím by měla být zajištěna garance znalostí spojených s maturitní zkouškou, ale zároveň by svůj prostor dostalo i samotné zaměření školy.
Na adresu plošného testování Putnová pro Aktuálně.cz řekla: "Zatím není jasný smysl tohoto úkonu. Programové prohlášení vlády mluví o testování žáků, ale nikoli o plošném. Toho je třeba se držet."
Proti myšlence celoplošného testování se kriticky staví také zpráva OECD o českém školství. Ačkoliv zavádění plošných testů vítá, jsou podle ní v současné podobě testy příliš nákladné - stačit by mělo i šetření na vybraném vzorku škol.
Známkování? Zkrátka tradice
Zmíněná zpráva OECD také radí upustit od zažitého systému známkování, které je omezené a s minimální vypovídací schopností.
"Děti a rodiče jsou na to zvyklí, je to tradice. Nebránila bych se ale zavedení slovního hodnocení v prvních a druhých ročnících," říká k otázce hodnocení žáků Bohdalová.
Také Putnová souhlasí s tradiční úlohou známkování v českém školském systému. Slovní hodnocení je podle ní spíše alternativou, použitelnou v odůvodněných případech, například jako nástroj pro povzbuzení nebo motivaci žáka.
Chládek se k možnosti slovního hodnocení staví poměrně kladně. "Jako bývalý učitel musím uznat, že se jedná o mnohem náročnější systém hodnocení, a to jak pro učitele, tak pro žáka a jeho rodiče, ale zároveň mnohem efektivnější."
Zároveň dodal, že bude zapotřebí v budoucnu oba systémy hodnocení vhodně zkombinovat.
Spravedlivé ohodnocení pedagogů?
Bohdalová s Putnovou se shodují také ve způsobu, jak si poradit s dalším z bolestivých míst českého školství - učitelskými platy.
Řešením má být zcela jasné stanovení kariérního řádu, který by zohledňoval nejen odučená léta, ale také například ochotu vzdělávat se.
"Základní atestace by byla povinná pro každého a učitel by ji absolvoval do dvou let od ukončení studia. Druhá atestace by už byla dobrovolná, ale měla by dopad na výši platu," míní Bohdalová.
Ředitelé a vedoucí pracovníci by potom museli složit ještě třetí atestaci ze školského managementu.
Chládek by rád prosadil i možnost, aby se výše platu odvíjela nejen od kvality práce ve škole, ale i v rámci mimoškolních aktivit.
