ČSSD: Státní maturity bychom přepracovali, je to moloch

Jakub Novák
14. 2. 2012 15:04
Lídr opozice nehodlá zcela zrušit ani plošné testování, chystá ale zásadní změny
Marcel Chládek (ČSSD).
Marcel Chládek (ČSSD). | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Státní maturity i celoplošné testování v 5. a 9. třídách přežijí politické zemětřesení, i kdyby se k vládní odpovědnosti dostala sociální demokracie. Mnohými kritizované zkoušky by ale zásadně upravila.

ČSSD plánuje, že systém maturit zjednoduší a zpřehlední, v případě celoplošného testování pak hodlá zabránit jeho proměně ve zkoušku rozhodující o budoucnosti žáka.

Potvrdili to zástupci nejsilnější opoziční strany, které Aktuáně.cz oslovilo.

Stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) tvrdí, že je potřeba celý projekt státních maturit zásadně přepracovat.

"Stal se z nich předražený administrativní moloch, který je navíc zcela neefektivní," dodává Chládek.

V pohledu na celoplošné testování se shoduje se svou stranickou kolegyní Vlastou Bohdalovou. Testy by podle nich měly sloužit pouze k ověření kvality výuky na škole.

Chládek se obává, že pod vedením Josefa Dobeše nakonec celý projekt postihnou potíže, které se objevily v zahraničí. Školy by se například mohly začít předhánět mezi sebou a cíleně se zbavovat slabších žáků místo toho, aby se jim snažily pomoci.

A co na to koaliční partner?

Podle šéfky školského výboru Anny Putnové (TOP 09) by se budoucnost státních maturit měla nést v duchu zjednodušování jejich administrativy.

Ve společné části by se podle Putnové mělo povinně maturovat ze tří předmětů - a to pouze v jediné úrovni.

Anna Putnová (TOP 09).
Anna Putnová (TOP 09). | Foto: Aktuálně.cz, TOP 09

Profilová část maturity by potom měla být ponechána v režii dané školy. Tím by měla být zajištěna garance znalostí spojených s maturitní zkouškou, ale zároveň by svůj prostor dostalo i samotné zaměření školy.

Na adresu plošného testování Putnová pro Aktuálně.cz řekla: "Zatím není jasný smysl tohoto úkonu. Programové prohlášení vlády mluví o testování žáků, ale nikoli o plošném. Toho je třeba se držet."

Proti myšlence celoplošného testování se kriticky staví také zpráva OECD o českém školství. Ačkoliv zavádění plošných testů vítá, jsou podle ní v současné podobě testy příliš nákladné - stačit by mělo i šetření na vybraném vzorku škol.

Známkování? Zkrátka tradice

Zmíněná zpráva OECD také radí upustit od zažitého systému známkování, které je omezené a s minimální vypovídací schopností.

"Děti a rodiče jsou na to zvyklí, je to tradice. Nebránila bych se ale zavedení slovního hodnocení v prvních a druhých ročnících," říká k otázce hodnocení žáků Bohdalová.

Také Putnová souhlasí s tradiční úlohou známkování v českém školském systému. Slovní hodnocení je podle ní spíše alternativou, použitelnou v odůvodněných případech, například jako nástroj pro povzbuzení nebo motivaci žáka.

Chládek se k možnosti slovního hodnocení staví poměrně kladně. "Jako bývalý učitel musím uznat, že se jedná o mnohem náročnější systém hodnocení, a to jak pro učitele, tak pro žáka a jeho rodiče, ale zároveň mnohem efektivnější."

Zároveň dodal, že bude zapotřebí v budoucnu oba systémy hodnocení vhodně zkombinovat.

Spravedlivé ohodnocení pedagogů?

Bohdalová s Putnovou se shodují také ve způsobu, jak si poradit s dalším z bolestivých míst českého školství - učitelskými platy.

Vlasta Bohdalová (ČSSD).
Vlasta Bohdalová (ČSSD). | Foto: Ondřej Besperát

Řešením má být zcela jasné stanovení kariérního řádu, který by zohledňoval nejen odučená léta, ale také například ochotu vzdělávat se.

"Základní atestace by byla povinná pro každého a učitel by ji absolvoval do dvou let od ukončení studia. Druhá atestace by už byla dobrovolná, ale měla by dopad na výši platu," míní Bohdalová.

Ředitelé a vedoucí pracovníci by potom museli složit ještě třetí atestaci ze školského managementu.

Chládek by rád prosadil i možnost, aby se výše platu odvíjela nejen od kvality práce ve škole, ale i v rámci mimoškolních aktivit.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy