Do Prahy dosud pravidelně létala přímá linka Belavie z Minsku, v provozu byla třikrát týdně vždy ve středu, v pátek a v neděli. Středeční let bude ještě odbaven, další už ne.
K podobnému opatření podle Havlíčka dosud přistoupily Francie, Litva, Švédsko a Lotyšsko, ze zemí mimo EU Velká Británie a Ukrajina. Vicepremiér uvedl, že pozastavení platnosti schváleného letového řádu bude trvat do doby vyšetření incidentu.
ČSA se na své pravidelné letecké lince z Prahy do Moskvy Bělorusku vyhnou tak, že poletí po náhradní trase přes státy Pobaltí. Změna se týká už středečního dopoledního letu, řekla mluvčí dopravce Vladimíra Dufková. ČSA se tak přidají k dalším evropským aerolinkám, které se vyhýbají běloruskému vzdušnému prostoru, případně zastavily své linky do Běloruska.
O uzavření svého vzdušného prostoru pro běloruské aerolinky rozhodlo ve středu také Slovensko. "Toto rozhodnutí je projevem solidarity a vyjádřením nesouhlasu s bezprecedentním aktem, který se před několika dny stal ve vzdušném prostoru Běloruska," napsal slovenský ministr dopravy Andrej Doležal.
Běloruské úřady přinutily letadlo Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče, který byl na palubě letounu. Bělorusko tvrdilo, že je v letadle uložena bomba. Představitelé mnoha zemí postup označili za únos nebo státní terorismus.
Země EU se shodly na sankcích vůči Bělorusku
Prezidenti a premiéři zemí EU se v pondělí shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku. V přijatých závěrech bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru, a zároveň vyzvali ke znemožnění přeletů a přistání běloruských aerolinek v zemích EU.
Češi v Bělorusku, kteří nezvládnou přiletět ve středu či nevyužijí jiného spojení, budou moci případně využít náhradní autobusovou dopravu. Speciální spoje budou vypraveny, pokud to bude potřeba, řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) uvedl, že Česko plně podporuje evropské kroky v přípravě seznamu sankčních opatření vůči vybraným fyzickým a právnickým osobám. Měl by být hotový co nejdříve, aby o něm v červnu mohli rozhodnout ministři zahraničí zemí EU.
Česko zároveň požaduje okamžité propuštění Prataseviče a jeho partnerky a vyšetření incidentu. Diplomaté v rámci Severoatlantické aliance se dále podílí na přípravě společného prohlášení, které by mělo odsoudit postup běloruského režimu.
"Instruoval jsem našeho velvyslance při NATO, aby také podpořil přehodnocení individuálního partnerství mezi NATO a Běloruskem. Součástí tohoto procesu by mělo být i zvážení omezení přístupu běloruských diplomatů do centrály NATO," dodal Kulhánek.
