Praha - Postavení lidí, kteří získali v Česku azyl nebo takzvanou doplňkovou ochranu, se zřejmě zanedlouho zlepší. Mohli by například získat právo cestovat po zemích EU.

Počítá s tím vládní novela azylového zákona, kterou ve čtvrtek schválil Senát.

Novela naopak přinese tvrdší postih pro cizince, kteří se v Česku dopouštějí trestné činnosti, například výroby a distribuce drog. Mohlo by jim být zrušeno právo dlouhodobého pobytu. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Zpřísnění pro cizince do novely prosadili poslanci v reakci na obchod s drogami v příhraničí s Německem. K jeho aktérům patří právě cizí státní příslušníci.

Podle platné právní úpravy mohou pozbýt dlouhodobé vízum a pobyt jen cizinci odsouzení pro úmyslný trestný čin na dobu delší než tři roky.

Část týkající se azylantů vláda navrhla kvůli převedení dvou evropských směrnic do českého právního řádu, uvedl ministr vnitra Jan Kubice.

Cílem je podle něj vytvoření takzvaného společného evropského azylového systému, který by měl zajistit stejnou azylovou politiku všech členských států. Novelu je podle něj třeba schválit do května letošního roku.

Bublan: Azylantů je jen 700, ale cizinců 400 000

Senátor a exministr vnitra František Bublan (za ČSSD) uvedl, že v Česku se nachází zhruba 700 azylantů, což je podle něj zanedbatelný počet v porovnání s jinými státy Unie. Cizinců s právem pobytu je ale v Česku na 400 000, podotkl. "Azylanti většinou trestnou činnost nepáchají," upozornil na rozdíl mezi oběma skupinami.

Azylanti, kteří by v Česku byli pět let, by mohli podle novely získat práva dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Umožnilo by jim to cestovat v rámci Evropské unie jako ostatním legálně v Česku pobývajícím cizincům. Rozšíření i na lidi s mezinárodní ochranou vychází z předpokladu, že možnost získat postavení rezidenta napomůže k jejich plné integraci. Novela má také pomoci zajistit větší ochranu azylantů nebo lidí s doplňkovou ochranou, která se poskytuje lidem, jimž v jejich vlasti hrozí mučení.