Vídeň - Česká republika nevolá po posílení vojenské přítomnosti NATO v Evropě.
Země nic takového s ohledem na současnou bezpečnostní situaci nepotřebuje, řekl premiér Bohuslav Sobotka při návštěvě Rakouska.
Reagoval na prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy, který ve Varšavě oznámil, že Spojené státy posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě.
Sobotka připustil, že některé evropské státy, včetně Polska nebo pobaltských zemí, se obracejí na NATO, aby byla zvýšena vojenská přítomnost na kontinentu, Česko ale podle něj nic takového nepotřebuje. "Já myslím, že taková přítomnost má logiku jen v návaznosti na bezpečnostní situaci," podotkl s tím, že ta česká to nevyžaduje.
"Česká republika tedy nebude patřit a nepatří mezi země, které by volaly po posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě," řekl Sobotka.
Ministerský předseda je přitom přesvědčen, že zvyšování počtu aliančních jednotek v Evropě ještě řadu let nemusí být na pořadu dne. Závisí to podle něj ale na vývoji bezpečnostní situace.
Šedivý: Nejde o reakci na ruskou hrozbu
Podle ministra obrany Martina Stropnického je Sobotkovo prohlášení nesmírně citlivé a je třeba ho vnímat v kontextu, v jakém bylo řečeno. Šéf silového resortu si nemyslí, že by premiérova slova mohla být některými spojenci vnímána negativně. Malé pobaltské státy, které těsně sousedí s Ruskem, vnímají své ohrožení jinak, než státy ležící dál od Moskvy, uvedl Stropnický.
Severoatlantická aliance přijala slova amerického prezidenta Obamy kladně. "Reakce byla všeobecně pozitivní," řekl v bruselské centrále NATO český velvyslanec při Alianci Jiří Šedivý.
Podle něj však nejde primárně o americkou reakci na vzrůstající ruskou hrozbu.
"Nevnímejme to jako přímou obavu z možnosti přímého útoku ze strany Ruska," řekl Šedivý. USA se snaží spíše ujistit svoje evropské spojence, že při nich stojí, uvedl. Podle jeho slov se rozmístění rotujících amerických jednotek v Evropě nebude týkat České republiky.
Stropnický uvedl, že se Česko do nynějších operací vyvolaných východní krizí může zapojit například účastí ve společném leteckém cvičení s USA a Polskem. "My bychom rádi byli třetí zemí, která na tom participuje, máme na to stíhačky, máme na to i letištní kapacity. Takže o tom třeba jednáme," řekl ministr.
Obama po úterním setkání se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským ve Varšavě prohlásil, že USA v rámci přehodnocení svých vojenských aktivit v reakci na "nové bezpečnostní výzvy" pošlou na evropský kontinent více vojáků i vybavení.
Zeman: Je to symbolické gesto
Americký prezident, který žádá Kongres, aby pro tyto aktivity schválil podporu v hodnotě jedné miliardy dolarů (asi 20 miliard Kč), se posílením vojenské přítomnosti v Evropě snaží zmírnit obavy amerických spojenců NATO po znepokojivých ruských krocích vůči Ukrajině.
Podle českého prezidenta Miloše Zemana je účast amerických sil symbolická. "Jedná se o několik stovek výsadkářů. Nemyslím si, že by to zvyšovalo napětí. Je to přirozený důsledek anexe Krymu, čili teritoriální expanze Ruské federace," citovala Zemana Česká televize.
"Kdysi jsem to nazval odstrašováním. Je to gesto – kdyby Rusko například okupovalo východní Ukrajinu, nezůstalo by to bez odpovědi," dodala česká hlava státu.
