Děti do devatenácti let jsou dlouhodobě skupinou, kterou covid zasáhl nejvíce. Celkově se jich od začátku pandemie nakazilo již přes 766 tisíc. Nejvíce pak na začátku února, kdy se za týden nakazilo 3 667 dětí z této věkové skupiny na 100 tisíc obyvatel. Jenom během sedmi dní se tak infikovalo každé sedmadvacáté dítě do 19 let.
Podle České televize od začátku pandemie prodělalo covid prokazatelně 43 procent všech žáků a studentů ve věku šest až 18 let. V případě 14letých a 15letých se dokonce nakazil každý druhý. To je výrazně více, než jaký je průměr v celé české populaci, kde pozitivní test vyšel zhruba 30 procentům Čechů.
Vysvětlení toho, proč jsou děti nejpromořenější skupinou, je podle matematika Reného Levínského z Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP jasné: nejsou očkované zdaleka tolik jako dospělí. Proto se mezi nimi nákaza snadněji šíří.
Očkované nejsou především malé děti. Ve věku 5 až 11 let jich má alespoň jednu dávku jen zhruba šest procent. Častěji se očkují starší děti. Mezi 12letými až 15letými má vakcínu 223 tisíc dětí, což však není ani polovina ze všech.
Oproti tomu starší věkové kategorie jsou proočkované výrazně víc. Nejlépe jsou na tom senioři, ti nad 70 let mají z 90 procent dokončené očkování. O něco hůř jsou na tom lidé středního věku. Například v kategorii 50 až 54 let má dvě dávky 76 procent lidí.
43 % všech žáků a studentů ve věku 6 až 18 let mělo pozitivní test na covid-19. Ve skupinách 14 a 15 let měl prokázanou nákazu každý druhý. Děti jsou jednoznačně nejpromořenější skupina. Česko přitom patří mezi země, kde byly školy zavřené vůbec nejdéle. pic.twitter.com/X9q3pJkqAw
— Vladimír Piskala (@VladimirPiskala) February 7, 2022
Pro děti se stávají rizikové především školy, které oproti předchozím vlnám epidemie zůstávají nyní otevřené. Hygieny do karantény posílají nanejvýš třídy, celé školy ale nezavírají. "Z námi vytvořeného modelu vyplynulo, že zejména na druhém stupni mají děti hodně kontaktů - skupiny tam nejsou homogenní, složení žáků ve třídách se mění. Stejné to bude na středních školách. Jenže většina žáků či studentů není očkovaná. Proto tam je nyní tolik nákazy. Kdyby děti byly víc očkované, vypadalo by to jinak," upozorňuje Levínský.
Podotýká ale, že je správné, že školy zůstaly otevřené, protože chybějící vzdělání přináší dlouhodobě vysoké ztráty, které se ale mohou projevit až za několik let. "To, že se děti neočkují, je problém, ale je tu bohužel spousta lidí, kteří tvrdí, že se děti očkovat nemají, což je absurdní. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí a Evropská léková agentura očkování dětí jednoznačně doporučují. Říkají, že je to v jejich zájmu," dodává Levínský.
Vážný průběh onemocnění se přitom nevyhýbá ani dětem, ač to není tak časté jako například u seniorů. I děti tak končí s covidem v nemocnicích. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň bylo v úterý hospitalizováno sedm dětí nakažených covidem ve věku do pěti let.
"V souvislosti s variantou omikron nepozorujeme nárůst počtu vážnějších případů u dětí do 16 let. Varianta je sice nakažlivější, ale není nebezpečnější. Pozorujeme však částečně odlišné projevy. Děti trpí průjmy, zvracením, bolestmi břicha, horečkami a dehydratací, avšak jen s mírnými respiračními projevy, jako je bolest krku, kašel a rýma. Děti vyžadují infuzní terapii, snižovat horečku a pouze kratší hospitalizaci," popisuje mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.
Děti s covidem končí v nemocnici i kvůli dehydrataci
Počty hospitalizovaných dětí ve Fakultní nemocnici Brno jsou ve srovnání s předchozím rokem o něco vyšší. Aktuálně je tam hospitalizovaných 21 dětí, které mají covid, z toho devět jich je na jednotce intenzivní péče.
"Do těchto počtů jsou však zahrnuté i děti, které jsou hospitalizované z jiného důvodu, například protože přijely kvůli akutnímu problému a při příjmu jim vyšel pozitivní test. Také tu ale máme preventivně na pozorování onkologické pacienty, kteří třeba zjistili doma, že jsou pozitivní. Kvůli covidu tak zde leží zhruba polovina z těch 21 dětí," vysvětluje mluvčí nemocnice Veronika Plachá.
Malé děti, které se nakazily covidem, často končí v nemocnici kvůli dehydrataci, protože omikron často doprovází průjem či zvracení, nebo kvůli silnějšímu kašli. Starší děti zase mívají zápaly plic.
U dětí se zároveň může objevit zánětlivý postcovidový syndrom (PIMS-TS), který v Česku mělo již zhruba 500 dětí. "V případě varianty delta ho prodělalo jedno dítě z 1200 až 1500. Tento syndrom přitom může způsobit velké problémy. Děti kvůli němu končí i v umělém spánku. Spousta lidí má ale pořád pocit, že dětem nic nehrozí," říká Levínský.
A i na případu PIMS demonstruje účinnost očkování - ze 107 dětí, které byly ve Francii hospitalizované s PIMS od 1. září do konce října loňského roku, nebylo žádné, které by mělo dokončené očkování.
Ukončit testování žáků je předčasné, tvrdí někteří ředitelé
Přestože jsou školy častým zdrojem nákazy, skončí v nich příští pátek pravidelné týdenní testování žáků. Podle některých ředitelů škol je to však předčasné.
"Pokud budu situaci posuzovat podle naší školy, měl být konec testování ještě odsunut. Počty pozitivních žáků při testování v naší škole rozhodně neklesají. Naopak mírně stoupá počet žáků, kteří nám oznamují pozitivní výsledek z PCR testu, na který šli individuálně," upozorňuje ředitel Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček.
Podle ředitele Soukromé střední školy výpočetní techniky na pražském Proseku Martina Vodičky je zrušení testování logickým krokem v regionech, kde počty pozitivních testů klesají. "Ale v místech, kde jsou počty nakažených stále vysoké, mi přijde rušení testování předčasné," podotýká.
