Co když nás obelžou, jsme banánová republika? Nového kyrgyzského premiéra "grilovali" kvůli Liglassu

Michael Švec Michael Švec
Aktualizováno 25. 8. 2017 20:24
Parlament v Kyrgyzstánu schválil nového premiéra - dosavadního šéfa prezidentské kanceláře Sapara Isakova. Řada dotazů a příspěvků v mnohahodinové debatě se týkala skandálu kolem společnosti Liglass Trading CZ, jež má v zemi postavit elektrárny za miliardy a kterou doporučoval tamním politikům Hrad.
Budova, v jejímž pátém patře měla do úterka kancelář společnost Liglass Energo Kej Dží.
Budova, v jejímž pátém patře měla do úterka kancelář společnost Liglass Energo Kej Dží. | Foto: Michael Švec

Praha/Biškek - Novým premiérem středoasijského Kyrgyzstánu se stane dosavadní šéf prezidentské kanceláře Sapar Isakov. Poslanci jeho nominaci schválili až po mnohahodinové debatě - řada otázek a výtek se přitom týkala české firmy Liglass Trading CZ a dohody na stavbu vodních elektráren, kterou společnost s tamní vládou uzavřela.

Dohoda s firmou, kterou Kyrgyzstánu doporučoval prezident Miloš Zeman a kancléř Vratislav Mynář, vyvolala v zemi politický skandál. Ukázalo se totiž, že společnost má minimální obrat, vymyslela si reference a s výstavbou vodních elektráren nemá zkušenosti.

Na to také poslanci opakovaně upozorňovali. "Nedávno byl zveřejněn materiál o tom, že celá činnost této společnosti je lež. Kdo na sebe vezme odpovědnost, jestli nás nakonec obelžou?" ptal se například poslanec Žanar Akajev, který byl zvolen za vládní sociální demokracii, z níž ale později vystoupil.

"Píší, že tato společnost nemá peníze na účtech a vy zavíráte oči a uskutečníte tendr. Prezidenta pak stavíte do nepohodlné situace. Celý svět vidí, jak si s ním potřásají rukou. Víte vůbec, co je dobrá pověst státu, nebo jsme banánová republika?" tepal vládu poslanec Omurbek Babanov.

Bývalá generální prokurátorka a nynější poslankyně za stranu Ata-Meken vyzvala k založení parlamentní komise, která by kauzu vyšetřovala. Poslanci by se podle ní měli obrátit i na Evropský parlament.

Isakov v parlamentu prohlásil, že Liglass Trading přišla do Kyrgyzstánu před rokem a půl. "V souladu s našimi zákony se zúčastnila tendru na malé vodní elektrárny a jak jsem zjistil, při této soutěži nabídla podle názoru komise nejlepší podmínky," hájil dohodu muž, kterému český kancléř Vratislav Mynář loni adresoval svůj doporučující dopis. Zopakoval, že pokud firma do půlky září nezaplatí slíbených 37 milionů, které má dostat ruská firma RusHydro za své dosavadní investice, Biškek smlouvu prostě vypoví.

"Jestli bude způsobena státu škoda, poneseme za to zodpovědnost," prohlásil pak Isakov, který ale vzápětí dodal, že nechápe, "jak by mohl být stát poškozen". Na další z dotazů pak odpověděl, že neví, jaký je roční obrat české firmy.

Podobně dohodu hájil i Dujšenbek Zilalijev, který ji jako šéf státního výboru pro průmysl a energetiku podepisoval. Teď se nově stal vicepremiérem pro ekonomiku v Isakovově vládě. Zdůraznil, že projekt nezpůsobil státnímu rozpočtu nejmenší škodu ani jeden halíř. "Jestli se něco stane, ponesu zodpovědnost," dodal.

RusGidro čeká nabídku k odchodu z projektu

Ani kyrgyzská, ani česká strana zatím nezahájily jednání s ruskou společností RusGidro (RusHydro) ohledně vstupu nového investora do projektu výstavby vodních elektráren v Kyrgyzstánu. ČTK to v pátek sdělila tisková služba ruské firmy. Liglass má přitom podle kyrgyzských úřadů zhruba do konce září převést 37 milionů dolarů (asi 813 milionů Kč), aby bylo možné vyplatit z projektu firmu RusGidro, která byla původním investorem dostavby energetické kaskády na řece Naryn.

"Vzhledem k informacím médií o schválení dohody s českou stranou zaslala společnost RusGidro oficiální žádost kyrgyzské straně, aby předložila oficiální nabídku podmínek, termínu a způsobu odchodu RusGidro z projektu," sdělila ČTK ruská firma. "Čekáme na vyjádření kyrgyzské strany, anebo na jinou iniciativu ohledně obnovení jednání," dodala.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy