Co bude dál s vládou? Karty rozdá Zeman, pokud se poslanci nedomluví na předčasných volbách

Tomáš Pergler
2. 5. 2017 22:25
Z demise vlády Bohuslava Sobotky může nyní nejvíce vytěžit prezident Miloš Zeman. Podobu kabinetu může dirigovat až do řádného volebního termínu ve druhé polovině října. Projděte si šest možností, které mohou nastat.
Miloš Zeman.
Miloš Zeman. | Foto: Tomáš Škoda

Analýza - Podáním demise vlády se pomyslný míček politické hry přesune do rukou prezidenta. Miloš Zeman má poměrně široký manévrovací prostor. Jak v minulosti ukázal, dokáže ho využít naplno.

Pokud nedojde na variantu, že se v Poslanecké sněmovně rychle shromáždí třípětinová většina pro vypsání předčasných voleb, Zeman může dirigovat podobu kabinetu až do řádného volebního termínu ve druhé polovině října. Například už jen tím, že nebude pospíchat s kroky, jež se od něj očekávají. Nebo prostě dosadí do Strakovy akademie svého kandidáta, který může vládnout i několik měsíců bez vyslovení důvěry v dolní komoře parlamentu.

Připomeňme, že ústava dává prezidentovi možnost nejen odvolat, ale také jmenovat předsedu vlády podle vlastního výběru. Premiér pak navrhne nové ministry, které jmenuje opět prezident. Role Poslanecké sněmovny přichází až ve chvíli, kdy před ni předstoupí nová vláda se žádostí o vyslovení důvěry. Vláda musí o důvěru požádat do třiceti dnů od jmenování prezidentem.

I kdyby sněmovna vládu nechválila, prezident má ještě možnost na reparát. Až po druhém neúspěšném pokusu musí jmenovat premiéra na návrh předsedy sněmovny (v současnosti Jana Hamáčka z ČSSD). Příklad vlády Jiřího Rusnoka však ukazuje, že kabinet jmenovaný čistě z vůle prezidenta může bez problémů vládnout i půl roku.

Jaké jsou možnosti?

1. Rychlé volby

Zatím není jasné, zda premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka svým překvapivým krokem zacílil na vypsání předčasných parlamentních voleb. Schválení dřívějších voleb ve sněmovně je velkou otázkou. Sobotka oznámením demise překvapil i své spolustraníky, natož aby si předjednal další postup s ostatními stranami. Ke shromáždění třípětinové většiny by si musel dojednat podporu napříč politickým spektrem. Některým stranám nemusí dřívější termín voleb vyhovovat.

Podle ústavy se volby konají do šedesáti dnů po rozpuštění Poslanecké sněmovny. Nejbližší jednání sněmovny začíná 16. května. Pokud by se shromáždila třípětinová většina pro předčasný termín, volit by se tedy mohlo zhruba do poloviny července. Volby ovšem vyhlašuje prezident, takže přesné datum by záleželo na něm.

Prezident by navíc mohl operovat s termínem rozpuštění sněmovny, což je jeho další ústavní pravomoc. Ústava stanoví, že Poslaneckou sněmovnu nemůže rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období. To vyprší 26. října, takže rozpuštění dolní parlamentní komory by se muselo stihnout před koncem července.

2. Úřednická vláda podle Zemanova gusta

Zeman už si takovou možnost vyzkoušel po pádu vlády Petra Nečase před čtyřmi lety. Z tehdejší politické krize zjevně vytěžil. Předsedou vlády jmenoval blízkého ekonoma a bývalého kolegu ze své sociálnědemokratické vlády Jiřího Rusnoka. V jeho úřednické vládě zasedli další Zemanovi příznivci.

"Prezidentská" vláda nakonec vládla půl roku, i když neměla důvěru sněmovny. Prezident jmenoval Rusnoka v červnu 2013. V srpnu vláda nezískala důvěru ve sněmovně a podala demisi. Zhruba v téže době se ale rozpustila sněmovna a po volbách se jednání o nové vládě táhla až do ledna 2014.

3. Premiér Babiš jako Zemanův protiúder

Na jednu věc se Bohuslav Sobotka může u Miloše Zemana spolehnout. Prezident mu situaci neulehčí a nevyjde mu jen tak vstříc. Zeman dlouhodobě Sobotku kritizuje, přímo i nepřímo. Z jeho strany je stále cítit nevraživost pramenící z neúspěšné prezidentské kandidatury v roce 2003. Část poslanců ČSSD tehdy svého expředsedu nepodpořila v tajné volbě, což Zeman považuje za zradu.

O poznání lepší vztah má Zeman k Andreji Babišovi. Vícekrát už naznačil, že by si šéfa hnutí ANO dokázal představit jako budoucího premiéra. Pokud by Zeman chtěl Sobotku navenek ponížit, mohl by novým premiérem jmenovat právě Babiše. Teoreticky mu v tom nic nebrání. Odvolat by se mohl třeba na předvolební průzkumy, v nichž Babišovo hnutí ANO dlouhodobě vede. Otázka je, koho by Babiš do takové vlády přizval.

4. Sobotka dovládne v demisi

I když Sobotka podá svoji demisi a tím pádem i demisi celé vlády, kabinet může v současném složení vládnout dál až do řádného termínu voleb. Sobotkův postup v posledních dnech však napovídá, že s Babišem v jedné vládě nechce sedět.

5. Zeman demisi nepřijme

Prezident nemusí v tomto případě demisi přijmout. Jak připomíná ústavní právník Jan Kysela, hlava státu má vysloveně povinnost přijmout demisi vlády v několika konkrétních případech: když Poslanecká sněmovna odmítne žádost vlády o vyslovení důvěry, pokud poslanci vysloví vládě nedůvěru, nebo po ustavující schůzi nově zvolené sněmovny.

Sobotka by musel dál vykonávat svoji funkci a ocitl by se v nepříjemné situaci, protože by prakticky ničeho nedosáhl. Možným řešením by bylo "sólo" odvolání Babiše, tomu se ale Sobotka chtěl evidentně vyhnout. I v takovém případě by Babiše ve finále odvolával Zeman.

Zemanův manévrovací prostor by se zúžil, kdyby podání demise podpořila celá vláda. To je ale zatím nepravděpodobné, protože Babiš i další ministři prohlásili, že k demisi nevidí důvod.

6. Vypadne jen Sobotka 

Existuje názor, že podá-li demisi premiér, neznamená to automaticky demisi celé vlády. Tvrdí to například právník Zdeněk Koudelka, podle kterého jde pouze o zvyklost. "Naše ústava nestanoví, že demise premiéra znamená demisi vlády, byť se tak od roku 1997 často postupuje," zdůrazňuje zastánce silných prezidentských pravomocí.

Podle Koudelky by tak Zeman mohl vyměnit jen premiéra a zbytek vlády by zůstal ve stejné složení. V podobném duchu se vyslovil i Babiš, když nadhodil, aby Zeman jmenoval do čela vlády například ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka a kabinet by jinak pokračoval bez větších změn dál.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Růžička je dalším vyřazeným, v hokejové reprezentaci pokračují tři brankáři

V další fázi přípravy kádru hokejové reprezentace budou od neděle pokračovat jen tři gólmani. Dnes z něj po rozhodnutí trenérů v čele s hlavním koučem Filipem Pešánem vypadl Jan Růžička, o účast na mistrovství světa v Lotyšsku dál usilují Šimon Hrubec, Petr Kváča a Roman Will. Pešán potvrdil, že má velký zájem o Josefa Kořenáře ze San Jose.

před 4 hodinami

Kovář získal s Zugem švýcarský titul a vyhrál bodování play off

Český útočník Jan Kovář se stal s Zugem švýcarským hokejovým mistrem. K rozhodujícímu triumfu EV nad Servette Ženeva 5:1, po němž vítěz základní části vyhrál finálovou sérii 3:0 na zápasy, přispěl asistencí u prvního gólu. Byl to jeho patnáctý bod v play off a s bilancí 1+14 produktivitu vyřazovací části ovládl.

Zug vyhrál ligu podruhé v klubové historii a po 23 letech. Jednatřicetiletý reprezentant Kovář přidal švýcarský titul k jednomu českému, který získal s Plzní v sezoně 2012/13, a dvěma z KHL. V tamní soutěži slavil v letech 2014 a 2016 s Magnitogorskem.

před 4 hodinami

Ve 101 letech zemřel Jegor Ligačov, sovětský tajemník pro ideologii

Ve 101 letech zemřel v Jegor Ligačov, bývalý tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu pro ideologii. Agentuře TASS to řekl mluvčí správy Tomské oblasti, odkud zesnulý pocházel. Ligačov byl mužem číslo dvě ve straně na počátku přestavby ve druhé polovině 80. let, kdy stál v čele Sovětského svazu a strany Michail Gorbačov. Později byl tento politik známý jako odpůrce politiky ruského prezidenta Borise Jelcina.

Sovětský a ruský politik byl tajemník ústředního výboru KSSS v letech 1983 až 1990. Od roku 1985 byl členem politbyra a v ÚV KSSS byl odpovědný za otázky ideologie. V té době byl mimo jiné jedním z iniciátorů protialkoholní kampaně v Sovětském svazu.

Když pozdější ruský prezident Jelcin v roce 1988 na stranické konferenci kritizoval, že perestrojka nepokračuje dosti rychle a nepostupuje dostatečně, mluvčí konzervativních stranických funkcionářů Ligačov mu tvrdě odsekl: "Borisi, mýlíš se," připomíná dnes TASS výrok, jímž se Ligačov proslavil.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Augsburgu nepomohl k bundesligovým bodům ani nový trenér

Fotbalistům Augsburgu výměna trenéra nepomohla, v 32. kole německé ligy prohráli ve Stuttgartu 1:2 a zůstali v pásmu ohrožení sestupem. Augsburg získal z posledních pěti bundesligových duelů pouze jediný bod a na třináctém místě tabulky má tříbodový odstup od barážové šestnácté příčky.

Nový trenér Augsburgu Markus Weinzierl zařadil v derby do základní sestavy záložníka Jana Morávka, který odehrál 67 minut. Brankář Tomáš Koubek zůstal na lavičce.

Domácí tým, který toužil utnout sérii čtyř bundesligových porážek, poslal do vedení v 11. minutě střelou zblízka Förster. Krátce po poločase vyrovnal hlavou Niederlechner, ale poslední slovo měl Kalajdžič, který si po centru z pravé strany našel správné místo mezi obránci. V ročníku dal už 15 branek a je nejlepším střelcem Stuttgartu, kterému patří deváté místo.

Německá fotbalová liga - 32. kolo:

Stuttgart - Augsburg 2:1 (11. Förster, 74. Kalajdžič - 59. Niederlechner).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
10. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Další zprávy