Člověk v tísni může opět pomáhat v Čečensku

nach
26. 10. 2007 16:07
Čečenští zaměstnanci pokračovali v pomoci i po odchodu Čechů
Groznyj před rokem
Groznyj před rokem | Foto: REUTERS/Eduard Kornijenko

Praha - Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni dostala po dvou letech opět povolení vrátit se do Ruské federace. Své projekty musela opustit v létě 2005, ruské federální úřady jí tehdy neprodloužily registraci.

Její čečenští zaměstnanci poté založili Centrum humanitární pomoci a pokračovali v některých projektech. Za dva roky si získali mezinárodní uznání i přízeň zahraničních dárců. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek proto nepředpokládá, že by se humanitární pomoc vracela do stejných kolejí, ze kterých vypadla před dvěma lety a že by Člověk v tísni přebíral zaběhnuté projekty zpět.

Školy, školky, potraviny

Až skončí proces registrace a budou vyřízeny formality - organizace předpokládá, že to zabere ještě několik týdnů - vypraví se do Ruska i Čečenska tým lidí, kteří budou mapovat situaci a aktuální potřeby tamějších obyvatel. Také je čeká jednání s dalšími humanitárními organizacemi a donátory. "Tým vyrazí pravděpodobně začátkem příštího roku," říká Marek Štys, ředitel sekce humanitární a rozvojové pomoci.

Za pět let působení opravil Člověk v tísni v Čečně na 25 škol a školek, více než 8800 rodinám poskytl materiál na opravy střech zničených domů a čtyřiceti tisícům lidí pravidelnou potravinovou pomoc. Založilo i rozsáhlou síť center psychosociální pomoci a mimoškolních aktivit pro děti. V sousedním Ingušsku také založil školy pro dětské uprchlíky a zajistil bezplatnou lékařskou péči.

Kontroly a obvinění

Už nyní je jasné, že práce v Čečně je ještě dost: "Obnova zázemí i zdrojů obživy pro rodiny navrátilců, tisíce až desetitisíce lidí a dětí trpících posttraumatickým stresovým syndromem, pokračování obnovy školství a zdravotnictví, zásadní nedostatek ve vzdělání mladých lidí, zejména bývalých bojovníků" Tak vypadá výčet problematických oblastí v zemi, kterou postihly od 90.let minulého století dva válečné konflikty.

Groznyj: v rehabilitačním centru
Groznyj: v rehabilitačním centru | Foto: REUTERS/Eduard Kornijenko

O registraci přišli humanitárci kvůli snaze Moskvy omezit působnost nevládních a neziskových organizací na území Čečenska. "V ruských médiích se objevila nesmyslná obvinění, že podporujeme teroristy a podobně," přibližuje situaci přede dvěma lety Marek Štys.

Mezitím byla organizace šikanována neustálými kontrolami různých státních inspekcí: protipožární, telekomunikační, inspekcí práce, byla obviňována z neplacení daní a odvodů, atd. Tlak se stupňoval po celé měsíce, až vyvrcholil neprodloužením registrace bez udání důvodu.

Podobnému tlaku a obviněním v médiích byly vystaveny i další mezinárodní humanitárky, včetně kanceláře OSN v Grozném. "Ve skutečnosti úřadům šlo o to, aby humanitárky nebyly svědky porušování lidských práv ze strany ruské armády. Byly prostě nepohodlné," vysvětluje Marek Štys.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Zdráhalová byla na 1500 metrů patnáctá, další titul má Wüstová

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová si vylepšila na mistrovství světa v Salt Lake City osobní rekord na 1500 metrů a obsadila 15. místo. Pátý titul na této distanci vybojovala favorizovaná Ireen Wüstová z Nizozemska. Martina Sáblíková se po zisku zlata na trojce a stříbra na pětce rozhodla nestartovat.

Sáblíková se po dohodě s trenérem Petrem Novákem odhlásila a šetří síly na závěr sezony. Čeká ji ještě MS ve víceboji v Hamaru a finále Světového poháru v Heerenveenu.

Bilanci Sáblíkové 21 zlatých medailí z MS na jednotlivých tratích i ve víceboji se dnes na jediný titul přiblížila nizozemská rivalka Wüstová. Patnáctistovku vyhrála o 21 setin před ruskou dvojicí Jevgenija Lalenkovová, Jelizaveta Kazelinová.

Zdráhalová si na olympijském oválu v Salt Lake City posunula osobní maximum na 1:54,241 minuty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy