Praha - Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni dostala po dvou letech opět povolení vrátit se do Ruské federace. Své projekty musela opustit v létě 2005, ruské federální úřady jí tehdy neprodloužily registraci.
Její čečenští zaměstnanci poté založili Centrum humanitární pomoci a pokračovali v některých projektech. Za dva roky si získali mezinárodní uznání i přízeň zahraničních dárců. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek proto nepředpokládá, že by se humanitární pomoc vracela do stejných kolejí, ze kterých vypadla před dvěma lety a že by Člověk v tísni přebíral zaběhnuté projekty zpět.
Školy, školky, potraviny
Až skončí proces registrace a budou vyřízeny formality - organizace předpokládá, že to zabere ještě několik týdnů - vypraví se do Ruska i Čečenska tým lidí, kteří budou mapovat situaci a aktuální potřeby tamějších obyvatel. Také je čeká jednání s dalšími humanitárními organizacemi a donátory. "Tým vyrazí pravděpodobně začátkem příštího roku," říká Marek Štys, ředitel sekce humanitární a rozvojové pomoci.
Za pět let působení opravil Člověk v tísni v Čečně na 25 škol a školek, více než 8800 rodinám poskytl materiál na opravy střech zničených domů a čtyřiceti tisícům lidí pravidelnou potravinovou pomoc. Založilo i rozsáhlou síť center psychosociální pomoci a mimoškolních aktivit pro děti. V sousedním Ingušsku také založil školy pro dětské uprchlíky a zajistil bezplatnou lékařskou péči.
Kontroly a obvinění
Už nyní je jasné, že práce v Čečně je ještě dost: "Obnova zázemí i zdrojů obživy pro rodiny navrátilců, tisíce až desetitisíce lidí a dětí trpících posttraumatickým stresovým syndromem, pokračování obnovy školství a zdravotnictví, zásadní nedostatek ve vzdělání mladých lidí, zejména bývalých bojovníků" Tak vypadá výčet problematických oblastí v zemi, kterou postihly od 90.let minulého století dva válečné konflikty.
O registraci přišli humanitárci kvůli snaze Moskvy omezit působnost nevládních a neziskových organizací na území Čečenska. "V ruských médiích se objevila nesmyslná obvinění, že podporujeme teroristy a podobně," přibližuje situaci přede dvěma lety Marek Štys.
Mezitím byla organizace šikanována neustálými kontrolami různých státních inspekcí: protipožární, telekomunikační, inspekcí práce, byla obviňována z neplacení daní a odvodů, atd. Tlak se stupňoval po celé měsíce, až vyvrcholil neprodloužením registrace bez udání důvodu.
Podobnému tlaku a obviněním v médiích byly vystaveny i další mezinárodní humanitárky, včetně kanceláře OSN v Grozném. "Ve skutečnosti úřadům šlo o to, aby humanitárky nebyly svědky porušování lidských práv ze strany ruské armády. Byly prostě nepohodlné," vysvětluje Marek Štys.
