Requiem a bohoslužba. Češi vzpomínali na "velkou válku"

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 6. 2014 20:48
Století od vypuknutí jedné z nejkrvavějších válek připomenula v katedrále svatého Víta zádušní mše.
Pražský arcibiskup Dominik Duka.
Pražský arcibiskup Dominik Duka. | Foto: Reuters

Praha - Století od vypuknutí jedné z nejkrvavějších válek v podvečer připomenula v katedrále svatého Víta zádušní mše, kterou sloužil pražský arcibiskup kardinál  Dominik Duka.

Zúčastnily se jí stovky lidí. Duka během bohoslužby vzpomněl na oběti první světové války nebo ty, kteří ji přežili se zmrzačením. "Nesmíme zapomínat na hrdiny, kteří se nesmyslnému zabíjení vzepřeli a byli za to popraveni," poznamenal také Duka. Zaznělo Requiem Wolfganga Amadea Mozarta. Desítky lidí po skončení mše ve svatovítské katedrále zapálily svíčky za své příbuzné, kteří ve "velké válce" zahynuli.

Přestože v Evropě a okolí existují válečná ohniska, členství v Evropské unii a NATO dává Česku garanci bezpečnosti. U příležitosti stého výročí od zahájení první světové války to v úterý řekl prezident Miloš Zeman.

Prezident také ocenil působení českých vojáků v zahraničních misích. Podle něj tím splácí dluh, který Česká republika získala vznikem vlastního svobodného státu.

"V našem okolí existují válečná ohniska, která se mohou přemístit až k nám nebo mohou významně ovlivnit náš mírový život," řekl v památníku na pražském Vítkově Zeman.

EU je podle Zemana jednou z příčin, proč ve členských státech nevypukají války. "Jsem si vědom toho, že mír není něčím, co by nám bylo dáno navěky, a že je třeba za něj bojovat," uvedl.

Dodal, že je povinností Česka, aby v Unii i Severoatlantické alianci trvale přispívalo ke společné kolektivní bezpečnosti.

Slavnostního shromáždění a uctění památky padlých vojáků se kromě současné hlavy státu účastní i bývalý prezident Václav Klaus, premiér Bohuslav Sobotka, někteří ministři, dále zástupci armády a diplomaté.

Po pietní akci na Vítkově se osobnosti v čele se Zemanem přesunuly pod pražský vrch, kde sídlí Vojenský historický ústav. Prezident v něm zahájil výstavu věnovanou životu na frontě v první světové válce.

Při té příležitosti zmínil, že statisíce převážně mladých mužů v krvavých bitvách války zahynuly často zcela zbytečně kvůli chybným rozhodnutím svých velitelů. "Generálové se připravují na minulou válku," glosoval Zeman.

Podle ministra obrany Martina Stropnického znamenala první světová válka přelom v počtu obětí, zbraní i technologií použitých na obou stranách frontové linie.

Sedm kulí jako v Sarajevu...

První světová válka (do roku 1939 známá jako velká válka) trvala od roku 1914 do roku 1918. Rozbuškou pro hromaděné napětí na kontinentu se stal atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu 28. června 1914.

O měsíc později vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku, na obě strany konfliktu se postupně přidávaly další nejen evropské země. První takto rozsáhlý mezinárodní válečný konflikt si vyžádal téměř 17 milionů životů.

Spolu s pádem dvou středoevropských monarchií nepřímo pomohl vzniku nových států, mezi něž patřilo také Československo. Podle odhadů ve válce bojovalo na obou stranách konfliktu asi 1,4 milionu Čechoslováků, z toho asi 140 000 jich zahynulo.

 

Právě se děje

Další zprávy