Stát už musí zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc korun, platit začíná i branný zákon

Kristýna Svrdlinová
1. 7. 2016 12:19
S počátkem prázdnin vstupuje v platnost zákon o registru smluv, který nařizuje ministerstvům, státním úřadům, krajům, větším obcím a dalším organizacím zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc korun v centrálním internetovém registru. Od prvního července začíná platit také branný zákon, který má pomoct přivést do armády více lidí do aktivních i dobrovolných záloh. Zvýší odměny pro "záložáky" a zavede dobrovolnou brannou povinnost.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: ČTK

Praha -  Od začátku července začínají platit dva důležité zákony. Zatímco první zákon - registr smluv - má do hospodaření s veřejnými penězi vnést větší transparentnost, druhý - branný zákon - má především nalákat více lidí do záloh, ať aktivních, či dobrovolných.

Registr smluv

Zkušební režim
Povinnost zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc začne platit v pátek. Zatím nebudou hrozit sankce, až po roce začne zákon fungovat naplno a smlouva, která nebude do tří měsíců veřejná, bude neplatná.

Na koho se vztahuje
Na ministerstva, úřady, kraje a obce a také firmy, v nichž úřady drží většinový podíl. Výjimku dostaly nejmenší obce prvního a druhého stupně a jejich firmy, dále společnost ČEZ, prezidentská kancelář, parlament, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář veřejného ochránce práv.

Rychlá novela
Zákon ještě neplatí a už ve sněmovně leží novela, která ho má ještě více oslabit. Smlouvy by nemusel ukazovat pivovar Budvar a další státní firmy.

Cílem zákona o registru smluv je především přinést veřejnou kontrolu nad nakládáním s veřejnými penězi, a zároveň i jejich šetrné vynakládání. "Sloužit má samozřejmě k maximální transparentnosti, což by mělo vést k tomu, že bude posílena i důvěra v nakládání s těmito prostředky," uvedl zástupce předkladatelů Jan Farský (TOP 09 a Starostové) s tím, že s veřejnými penězi se musí hospodařit veřejně.

Dlouho projednávaný zákon se vztahuje na smlouvy nad 50 tisíc korun, zatím ale za jeho nedodržení nebudou hrozit žádné sankce. Až za rok začne platit pravidlo, že smlouva nezveřejněná do tří měsíců bude automaticky neplatná. Kromě státu, krajů a obcí budou muset své smlouvy zveřejňovat i firmy, ve kterých stát či města vlastní většinový podíl.

Výjimku naopak dostaly firmy, s jejichž akciemi se obchoduje na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ. Trvalou výjimku dostaly i malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Povinnost odpadá i zdravotním pojišťovnám v případě smluv se zdravotnickými zařízeními. V současnosti se ve Sněmovně projednává novela KDU-ČSL, aby výjimku dostal i Národní podnik Budějovický Budvar. Podle křesťanských demokratů by zveřejňování jeho smluv odkrylo jeho obchodní strategii, ohrozilo postavení pivovaru na trhu a vedlo by ke snížení zisků.

Atraktivnější armádní zálohy

V platnost vstupují zároveň i branné zákony. Mají přinést více peněz za členství v aktivních armádních zálohách, pružnější nasazování vojáků při živelních katastrofách či dobrovolná cvičení v armádě. Vedení armády a ministerstva obrany si od zákonů slibuje to, že pomohou do armády přivést více lidí se zájmem o působení v aktivních zálohách i v takzvaných dobrovolných zálohách. "Nová legislativa dává našim občanům větší možnosti dobrovolně se podílet na obraně státu. To považuji v kontextu současné bezpečnostní situace za velmi důležité," řekl k novým zákonům ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Místo dobrovolné branné povinnosti vláda původně navrhovala opětovné zavedení plošných odvodů mladých mužů a žen. Proti tomu se však zvedl odpor poslanců, a ministerstvo obrany proto navrhlo odvody dobrovolné. Původnímu záměru kritici vyčítali hlavně to, že by šlo jen o administrativně náročnou registraci. Plán totiž nepředpokládal žádný výcvik.

Od začátku července si tak může každý český občan starší 18 let požádat o zařazení na přibližně tříměsíční dobrovolné cvičení. Podmínkou bude nejen zdravotní způsobilost a trestní bezúhonnost, ale i to, že zájemci nepodporují hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod. První cvičení by se mohlo pořádat už v říjnu.

Profesionální vojáky mají zároveň doplňovat aktivní zálohy. Jejich úkolem bude doplňovat ztráty profesionálních jednotek v případě konfliktu nebo při jejich odjezdu do mise. Nasazovány budou i v případě nebezpečí k ochraně důležitých objektů, jako jsou třeba elektrárny. Vysláni mohou být na pomoc i při živelních pohromách.

Branná legislativa zároveň "záložákům" zvyšuje odměnu ze současných šesti tisíc korun ročně na 18 tisíc. Studenti vysokých škol navíc dostanou speciální bonus šest tisíc korun. Zaměstnavatelé členů aktivních záloh nově dostanou za každé cvičení nebo nasazení finanční kompenzaci.

 

Právě se děje

Další zprávy