Cizincům odsouzeným k delšímu vězení bude nově hrozit vyhoštění z Česka

ČTK ČTK
3. 10. 2015 0:30
Cizincům, kteří budou odsouzeni za úmyslný trestný čin k vězení delšímu ne tři roky, nebo byli souzeni opakovaně, bude nově hrozit, že jim bude zrušeno povolení k pobytu. S takovou variantou počítá novela zákonů o azylu a o pobytu cizinců Návrh kritizují nevládní organizace, kterým se zdá nespravedlivý. Správa uprchlických zařízení bude také nově dávat propuštěným uprchlíkům 400 korun na jízdenku a jídlo. "To je pro ty migranty, kteří odcházejí z naší detence bez jakýchkoliv prostředků, a my chceme, aby měli peníze na vlak, protože většina z nich odjíždí do Spolkové republiky Německo, takže dostanou potravinový balíček a peníze," uvedl ministr Chovanec.
Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Cizincům, kteří byli v Česku odsouzeni za úmyslný trestný čin k vězení delšímu než tři roky, nebo byli odsouzeni opakovaně, má být zrušeno povolení k pobytu. Rozhodla o tom v pátek Sněmovna. Odmítla ale přímo uložit soudům, aby vyhošťovali recidivisty z řad cizinců. Správa uprchlických zařízení pak bude nově poskytovat propuštěným uprchlíkům bez peněz 400 korun na jízdenku a jídlo.

Vládní novely zákonů o azylu a o pobytu cizinců ještě posoudí Senát a dostane k podpisu prezident. Nevládní organizace na pomoc migrantům zpřísňování pravidel kritizovaly. Žádaly zákonodárce, aby návrhy nepodpořili.

Úpravy pravidel pobytu i vyhoštění prosazoval předseda sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD). Argumentoval tím, že soudy trest vyhoštění nevyužívají a o odnětí pobytového oprávnění se pak musí rozhodovat ve správním řízení.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty návrhy kritizovalo. "Účelem návrhů je vyhnout se posuzování přiměřenosti a rušit pobyty či vyhošťovat automaticky. Přímo usilují o zavedení nepřiměřeného sankcionování cizinců, tedy trestání nespravedlivého," uvedl před nedávnem Pavel Čižinský z konsorcia. S odkazem na evropskou legislativu zdůraznil, že při rušení povolení k pobytu je třeba vždy zvažovat přiměřenost rozhodnutí.

Nemůžeme je nechat bez prostředků

Zavedení čtyřistakorunového příspěvku doporučoval i vládní výbor pro práva cizinců. Podle něj nebylo humánní cizince propustit a nechat je uprostřed republiky bez prostředků. Vlastními penězi museli zaplatit za pobyt v detenčním zařízení.

"To je pro ty migranty, kteří odcházejí z naší detence bez jakýchkoliv prostředků, a my chceme, aby měli peníze na vlak, protože většina z nich odjíždí do Spolkové republiky Německo, takže dostanou potravinový balíček a peníze," uvedl k tomu ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Celkově považuje úpravy za prospěšné.

Ministerstvo vnitra bude moci podle novely poskytnout také dotaci obcím, na jejichž území se nacházejí zařízení pro zajištění cizinců. Zatím na tuto dotaci osm korun na osobu a den mají nárok obce s azylovými zařízeními. Změnu, se kterou přišel předseda horní komory Jan Hamáček (ČSSD), jeho stranický kolega Chovanec podpořil.

"Jde o to, že pokud ta obec strpí na svém katastru zařízení, které občanům prostě není příjemné, tak je to určitý benefit pro tuto obec," poznamenal k tomu Chovanec. Peníze by podle něj měly jít do veřejných služeb.

"Osm korun na osobu není velká částka, ale pro takovou malou obec, jako je Lubenec, každá koruna dobrá, takže my to každopádně vítáme," řekl starosta Lubence Jiří Chaloupecký. "Peníze bychom použili na vylepšení obce," dodal. Součástí Lubence jsou Drahonice, kde od pondělí Správa uprchlických zařízení otevře nový záchytný tábor pro uprchlíky s kapacitou 240 lůžek. Vznikl z bývalé věznice.

Vládní návrh měl původně sladit české azylové řízení s právem EU. Žadatelé budou muset mimo jiné projít zdravotní prohlídkou, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví. Poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková (TOP 09) úspěšně navrhla, aby pojišťovny hradily preventivní prohlídky dětí cizinců, které se po vstupu do Česka dostanou do dětských domovů.

Práce už po půl roce

Předloha také umožní zajistit žadatele v případě důvodného podezření, že by představoval nebezpečí pro bezpečnost státu. Dává právo odmítnout žadatele i v případě, pokud se v cizině dopustil "zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem".

Martin Lank (Úsvit) požadoval, aby azyl nebyl udělen žádnému cizinci, který by spáchal v Česku trestný čin nebo přestupek, což ale Sněmovna odmítla. Schválila naopak návrh Zdeňka Ondráčka (KSČM), aby azylové řízení bylo zastaveno s uchazečem, který se opakovaně nedostaví k pohovoru.

Podle novely by žadatelé o azyl mohli začít pracovat už půl roku poté, co začalo jejich řízení. Dosud to byl rok, podle evropské směrnice ale může být lhůta maximálně devět měsíců. Upravit se mají i lhůty pro požádání o vydání či prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Basketbalisté Nymburka v Lize mistrů vyhráli v Nižním Novgorodu

Basketbalisté Nymburka v Lize mistrů zvládli zápas o druhé místo v tabulce skupiny C a v Nižním Novgorodu vyhráli 82:73. Středočeský celek zvítězil počtvrté z dosavadních pěti kol, jeho jedinou ztrátou je porážka s úřadujícími vicemistry z Tenerife.

Nymburk i domácí vstoupili do zápasu se shodnou bilancí tři výhry a jedna porážka, kterou oběma dnešním soupeřům připravilo Tenerife. Středočeši s vítězem Ligy mistrů z roku 2017 v minulém kole prohráli 68:78, Nižnij Novgorod španělskému celku podlehl 67:81.

před 52 minutami

Rusko vyplatilo členkám Pussy Riot odškodnění za nezákonné věznění

Rusko vyplatilo třem členkám známé punkové skupiny Pussy Riot částku 37 tisíc eur (950 tisíc korun), o které loni v prosinci rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Novinářům to v Moskvě oznámil člen skupiny Pjotr Verzilov. Ruské soudy podle ESLP porušily práva odsouzených a evropské úmluvy při verdiktu o skandálním koncertu v moskevském chrámu v roce 2012.

Pět členek Pussy Riot tehdy uspořádalo v moskevském chrámu Krista Spasitele punkovou modlitbu na protest proti podpoře církve Vladimiru Putinovi před prezidentskými volbami v březnu 2012. Tři účastnice moskevský soud poslal na dva roky za mříže. Jekatěrině Samucevičové později trest změnil na podmínku. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová vyšly na svobodu v březnu 2014 na amnestii v době, kdy jim do odpykání celého trestu zbývalo čtvrt roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy