Čirý populismus, kritizovali senátoři poslance kvůli platům. Změnu ale neprosadili

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
12. 12. 2018 12:18
Senátoři ve středu dopoledne kritizovali poslance a vládu za to, jak chtějí zmírnit navýšení platů politiků. Změnu však neprosadili. V Senátu totiž neprošel žádný z návrhů, včetně toho na vrácení novely poslancům. V platnosti tak zůstává poslanecká verze. Původně směřovalo dění v Senátu k tomu, že senátoři návrh vrátí a poslanci se budou muset ještě mimořádně sejít těsně před koncem roku. To nyní padlo.
Ministryně Jana Maláčová požádala senátory, aby schválili poslanecký návrh.
Ministryně Jana Maláčová požádala senátory, aby schválili poslanecký návrh. | Foto: Ludvík Hradilek

Už jen podpis prezidenta Miloše Zemana stačí k tomu, aby poslanci, senátoři a někteří další lidé měli jasno o výši svého platu pro nadcházející měsíce. V Senátu totiž ve středu dopoledne neprošla žádná změna ohledně poslaneckého návrhu na úpravu platů.

Základní plat zákonodárců tak bude podle zákona o platu představitelů státní moci od 1. ledna 2019 celkem 82 400 korun hrubého. Dosud je to 75 900 korun hrubého. Kdyby poslanci do systému platů nezasáhli, plat by naskočil na 90 600 korun hrubého.  

Postup poslanců a vlády hájila v Senátu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. "Chtěla bych vás požádat o podporu zákona ve znění předloženém sněmovnou. Nechceme tak skokové navýšení platů, jaké mělo být," uvedla Maláčová. 

Řada senátorů měla k postupu poslanců a ministrů výhrady, ovšem nebylo jich nakonec tolik, aby poslaneckou verzi vrátili zpět k dalšímu projednání. A to přesto, že vrácení doporučil senátní hospodářský výbor. "Debata o platech je sledovaná médii a je mnohdy emotivní. Vláda se ale pokusila o nesystémové řešení," vysvětloval postup výboru senátor Vladislav Vilímec s tím, že platový systém se netýká jen politiků, ale také soudců a řady dalších profesí. "Nejde jen o ústavní činitele," podotkl.

Zároveň požadoval, aby vláda nesystémově nezasahovala do zákona o platech. "Pokud vláda vidí problém ve skokovém navýšení platů, tak my v hospodářském výboru navrhujeme toto navýšení rozložit do tří let," řekl Vilímec.

Oberfalzer: Budeme si muset hledat druhou práci

Senátor Václav Láska chtěl předejít debatě senátorů i případnému vrácení novely s připomínkami a navrhl, aby senátoři schválili návrh přesně ve stejné podobě, jak jej poslali poslanci. Na jeho návrh proto senátoři hlasovali, že se nebudou návrhem vůbec zabývat. Pro hlasovalo 32 senátorů, ke schválení bylo potřeba 34 hlasů.

Následná debata senátorů ukázala, že příběh o zvyšování a snižování platů, jak ukazuje parlamentní projednávání, dělí politiky na několik názorových skupin. Jedna z nich prosazuje, aby politici do určování platů zákonodárců a dalších lidí zasahovali, druhá naopak říká, že toto zasahování je vždy na škodu.

Senátor ODS Jiří Oberfalzer prohlásil, že je proti postupu poslanců, který označil za čirý populismus. "Existoval vzorec, že platy zákonodárců jsou trojnásobkem průměrného platu v nevýrobní sféře. Vždy se ale naskytly nějaké okolnosti, například povodně nebo hospodářská krize, při kterých docházelo k sebeomezení mezd zákonodárců a dalších osob. Šlo o to, ukázat, že když je zle, umíme se uskrovnit," vysvětloval senátor s tím, že se situace změnila a mělo by dojít k rozmrazení platů.

"Zatímco jiné platy rostly, my jsme je měli zmrazené. Tak nastal současný platový skok," uvedl Oberfalzer a stěžoval si, že novináři píší o zvyšování platů politiků, aniž by upozornili, že politici je měli dlouhodobě nízké. "Máme platy zmrazovat, i když je konjunktura?" ptal se senátor. "Jestli to půjde tak dál, skončíme na průměrných platech a budeme si muset hledat druhou práci," řekl.

Když se ale poslanci měli domluvit, jestli změnu zákona vrátí poslancům, ukázalo se, že jich není pro vrácení dostatek. K opětovnému odeslání poslancům bylo potřeba 33 hlasů, ale v Senátu se jich našlo jen 32. Teď je tedy na tahu prezident.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy