Církve žádají Národní galerii o navrácení pěti set děl

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
16. 1. 2014 14:10
Na seznamu jsou i dvě vzácné Madony, galerie je ale vydat nechce.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Simona Holecová

Praha - Národní galerie (NG) eviduje třicet čtyři žádostí na vydání celkem 519 uměleckých děl v rámci církevních restitucí. Žádné dílo však zatím nevydala, uvedl to Vít Vlnas, který je pověřen vedením galerie.

Podle něj se však nadpoloviční většina z požadovaných uměleckých prací v galerii nenachází. "Většinou byly předány již v první vlně církevních restitucí před dvaceti lety," dodal.

Mezi nejvýznamnější díla, o která církevní organizace zažádaly, patří Vyšebrodský cyklus, čtyři desky takzvané Puchnerovy archy a dvě plátna Petra Paula Rubense. O tato díla bylo zažádáno již v květnu loňského roku.

"Národní galerie v Praze je připravena splnit svou zákonnou povinnost. Nároky jsou posuzovány z hlediska liturgického, právního a umělecko-historického. Tato hlediska spolu se svědectvím historických dokumentů zatím směřují ke kladnému rozhodnutí ve věci vydání," řekl k tomu Vlnas.

Ačkoliv ministr kultury Jiří Balvín v prosinci prohlásil, že galerie díla vydá, Vlnas na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že jednání o vydání stále probíhají. Vyšebrodský cyklus i Rubensova plátna by tak v galerii mohla zůstat jako fyzická zápůjčka.

"Vyšebrodský cyklus zůstane v Národní galerii, bude-li vrácen cisterciákům, a bude zapůjčen bezplatně," řekl v prosinci loňského roku zástupce Konference vyšších představených mužských řeholí Gejza Šídlovský.

Nárok na obrazy Madon nebyl prokázán

Nejvíce žádostí o vydání děl z vlastnictví galerie bylo doručeno ve druhé polovině prosince. Mezi žadateli byla například Římskokatolická farnost Veverská Bítýška, která požaduje navrácení Madony z Veveří, a farnost z Roudnice nad Labem, jež chce navrátit Madonu Roudnickou.

"Podle současných zjištění Národní galerie v Praze ani jeden ze žadatelů o tato díla zatím nedoložil relevantní podklady, které by osvědčovaly, že obrazy v rozhodné době vlastnil," uvedl Vlnas. Vysvětlil, že obě plátna byla již v roce 1939 evidována ve Státní sbírce starého umění.

Církve a náboženské společnosti musí dle zákona nárokovanou věc v žádosti řádně identifikovat a prokázat, že ji vlastnily v rozhodném období, například předložením kupní smlouvy, darovací smlouvy či inventárního seznamu, a prokázat, že tato movitá věc funkčně souvisela s jejich nemovitostí, například předložením dobové fotografie. Lhůta pro posouzení každé žádosti je půl roku.

Církve mají v restitucích podle zákona dostat především nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Stát jim během třiceti let vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci, současně se má ale postupně snižovat až na nulu příspěvek státu na platy duchovních.

 

Právě se děje

Další zprávy