Praha - Sněmovna odložila projednávání církevních restitucí - zákon, na kterém se může lámat koalice, přijde na řadu nejdříve v červnu, vyloučen není ani podzim.

"Myslím, že to bude červen," řekl Aktuálně.cz předseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS).

Důvodem jsou pochyby některých poslanců vládní koalice, a tím i nejistota, jak velkou podporu tento zákon ve sněmovně v danou chvíli má.

"Pravdou je, že se teď neustále přepočítáváme, jestli je nás tu dost. A tak nechceme řešit příliš kontroverzní zákony," říká jeden z vládních poslanců. "A samozřejmě bude třeba dál vyjednávat," dodává.

"Důvodem je, že zákon ještě neprojednal ústavně-právní výbor. Ale je pravda, že někteří poslanci chtějí dovysvětlit určité věci - hlavně chtějí více informací o peněžním vyrovnání za majetek, který už stát nemůže církvím vrátit," připouští předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík.

Problém č. 1: peněžní náhrady církvím

Církve by podle návrhu, který připravoval ještě bývalý ministr kultury Jiří Besser (TOP 09 a STAN), měly dostat zpět majetek v hodnotě zhruba 76 miliard korun. Většinou se jedná o polnosti a lesy a o každou položku by musela příslušná církev jako někdejší majitel žádat stát zvlášť a v případě, že se stát a církev nedohodnou, rozhodl by soud.

Kromě toho mají církve dostat v průběhu 30 let peněžní náhradu za majetek, který už nelze vrátit. Sumu vyčíslil zákon na 59 miliard, s valorizací by se během 30 let mohla tato částka vyšplhat na 79 miliard.

Za to se ale mají církve za 30 let zcela odpoutat od podpory státu, který teď vyplácí i mzdy duchovních.

Právě peněžní náhrada je ale jablkem sváru. ČSSD už navrhuje vrátit pozemky a lesy, ale zcela škrtnout finanční náhradu.

"To je populismus," říká předsedkyně poslanců za Věci veřejné Kateřina Klasnová. Ona sama byla přitom pro to, aby se co nejvíce majetku vrátilo církvím naturálně a co nejmenší byla částka finančního odškodnění.

"Za sebe vidím jako největší problém transparentnost vydávání nemovitého majetku," dodává Klasnová s tím, že VV, které už nejsou součástí vládní koalice, se teprve rozhodnou, jak budou o zákonu hlasovat.

"A pak je tu problém s řádem německých rytířů, třeba i pro část ODS," uzavírá Klasnová.

Problém č. 2: Řád německých rytířů

Druhým neuralgickým bodem je majetek Řádu německých rytířů, kteří už dříve (např. v době vlády Miloše Zemana) usilovali o hrad Bouzov nebo lázně Karlova Studánka.

Navržený zákon je požadavkem, že se nesmí prolomit tzv. Benešovy dekrety, automaticky vyřadil ze žádostí o majetky.

"Byl bych pro to, aby měli němečtí rytíři nárok žádat u soudu, zda jim byl majetek odebrán před 25. únorem 1948, nebo po něm. Aby nebyli automaticky vyřazeni," dodává k tomu Marek Benda.

Návrh zákona sněmovna v únoru přes odpor opozice propustila do dalšího projednávání v prvním čtení. To druhé ale teď odložila na červen nebo na podzim.