Ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený Radiožurnálu řekl, že podzemní krypta bude nyní jen v režii správy hřbitovů, kapli bude církev dál využívat v nějakém lépe kontrolovatelném režimu.
Pravoslavnou kapli, pod níž je pochován mimo jiné první československý premiér Karel Kramář, užívala i s kryptou pravoslavná církev desítky let. Podle smlouvy, kterou má Deník N k dispozici, je uživatelem kaple spolek Pravoslavná církevní obec v Praze Žižkov.
Podle ředitele Červeného krypta zejména při několikadenních pravoslavných svátcích trpěla, dým ze svící poškozoval její vnitřní malby a kryptu zakrýval stan. Věřící se na hřbitově podle něj chovali nevhodně, což vadilo ostatním návštěvníkům.
"Během Velikonoc si tam postavili stánky, pódium, kde sloužili bohoslužby, a chovali se, jako by to na hřbitově nebylo. Neupíráme věřícím právo slavit náboženské svátky, ale musíme hledat rovnováhu mezi provozem hřbitova, zájmy pozůstalých a funkcí kaple," řekl Červený. Doplnil, že církev se o kapli a přilehlou oblast dlouhodobě špatně stará.
Kaple s kryptou je postavena v typickém pravoslavném architektonickém slohu, její základní kámen byl položen 11. září 1924 a o rok později, 22. listopadu, byla vysvěcena. Výzdoba je dílem ruských umělců působících v Praze a v západní Evropě.
Pravoslavní Pražané začali sbírat peníze na stavbu hřbitovní kaple již před první světovou válkou. Po vzniku Československé republiky pak našly v Praze útočiště tisíce emigrantů z Ruska zmítaného občanskou válkou a velkou pomoc záměru vystavět na Olšanech kapli poskytl ve 20. letech i pravoslavný Čech a první ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář. Peníze na stavbu přišly také ze Srbska.
