Už vám přišla oficiální odpověď od pana Kellnera na vaši nedávnou pozvánku do Senátu?
Můj dopis byl oficiální a žádnou oficiální odpověď jsem zatím nedostal. Ale můj zájem i zájem dalších senátorů trvá.
Mluvčí skupiny PPF nicméně mezitím uvedla, že prý nemáte zájem na věcné diskusi a jde vám pouze o vlastní zviditelnění. PPF se této vaší "politické hry" nehodlá účastnit. Je to politická hra?
Žijeme přece v parlamentní demokracii. Místo, kde by se tyto věci měly primárně pojmenovávat, je parlament. A mimochodem také výbor, kterému předsedám - senátní výbor pro zahraniční věci, bezpečnost a obranu. Já jsem i po rozhovoru se svými kolegy dospěl k závěru, že by bylo dobré pozvat pana Kellnera a vyjasnit si, o čem kdo z nás vlastně mluví. Nám nejde o byznys jako takový, ale o to, co máme v popisu práce. Otázky bezpečnosti a obrana jsou zásluhou nových technologií už výrazně propojeny, a to i se zahraniční politikou. Proto máme povinnost o tom diskutovat a hledat řešení.
Proč jste se rozhodli předvolat na "kobereček" právě pana Kellnera?
První, kdo zmínil firmy PPF a Home Credit vlastněné panem Kellnerem jako ty, které údajně doplatí na bezpečnostní opatření namířená vůči čínské firmě Huawei, byl prezident Miloš Zeman. A když to téma kyberbezpečnosti takto propojí hlava státu, když jde dokonce ještě dál a řekne, že nevěří varováním naší kontrarozvědky a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), že je dokonce připraven bojovat za tu čínskou firmu, která má s PPF smlouvu o spolupráci, tak to nás musí zajímat.
Možná se od pana Kellnera můžeme dozvědět něco, co dosud nevíme. To přece není téma mezi Hradem a podhradím nebo mezi Hradem a nějakým podnikatelem, tohle je ryze bezpečnostní téma. Týká se Severoatlantické aliance - něco o tom vím, jednal jsem tam o tom. Je to i téma, které se dotýká Evropské komise - jednal jsem o tom se dvěma komisaři, s místopředsedou komise. Je to téma, které je nyní tektonickým švem, podle něhož se budou uspořádávat věci a vztahy nikoliv technologicky a byznysově, nýbrž z hlediska schopnosti evropských zemí prosadit si své vlastní zájmy.
A na co byste se pana Kellnera chtěl konkrétně zeptat?
Otázek by bylo jistě mnoho, některé jsem už zmínil i v mém dopise Vladimíru Mlynářovi (člen představenstva PPF - pozn. red.). Je třeba si mimo jiné vyjasnit vztah firem pana Kellnera, které jsou registrované v Nizozemsku, ve vztahu k tomu ohroženému byznysu v Číně, o němž má být řeč. Je to stále český byznys, nebo je to nizozemský byznys? Nebylo by asi patřičné, aby se český ústavní činitel přimlouval za byznys, který je - možná z daňových, možná z praktických důvodů - lokalizován v jiné zemi. Je tam celá řada dalších otázek.
Přitom bych považoval za chybu, kdyby jedna investiční skupina měla mít nějaká privilegia, jak by ze slov pana prezidenta Zemana bylo možno také dovodit. Připomínám, že představitel PPF, respektive Home Creditu (Jiří Šmejc - pozn. red.) se už dříve veřejně přihlásil k tomu, že oni stojí za obratem naší české politiky vůči Číně. Lze to najít i na YouTube.
Je třeba myslet i na další podnikatele, kteří v Číně působí nebo kteří na čínský trh teprve chtějí proniknout. Nebo i na ty, kteří tam už byli a udělali špatnou zkušenost. Česko-čínské vztahy mají být vzájemně výhodné a nemají být koncipovány podle zájmů jediné firmy a jedné finanční skupiny. Nás musí zajímat i statisíce malých a středních podnikatelů, miliony občanů. I ti mají také své zájmy a jsou to i bezpečnostní zájmy.
Proč jste o tom nechtěl hovořit se zmíněným panem Mlynářem, který je v PPF odpovědný za komunikaci s veřejným sektorem a chtěl se s vámi potkat? Ten vám nestačil?
Když vás někdo zve na kafe, navíc formou, která vám nepřísluší, tak to prostě odmítnete. Já jsem byl přece zvolen jako senátor, tak se pojďme sejít tady v Senátu. Nechtěl jsem se setkávat s někým, kdo se mnou bude jednat jako lobbista. Byl jsem zvolen proto, abych na senátní půdu přinášel klíčová celospolečenská témata, ne abych vstřícně odpovídal na SMS, že mě někdo zve na kafe, kde mi všechno vysvětlí.
Chcete tedy pana Kellnera zvát do Senátu znovu?
Nepochybně, ta pozvánka stále platí. Pokud prezidenta Miloše Zemana vozí po světě tryskáčem zrovna firma pana Kellnera, tak bychom se měli zajímat i o to, zda tu třeba není něco, co pan prezident nepojmenovává a o čem bychom měli vědět.
U nás není zatím zvykem, aby šéfové největších firem byli zváni ke slyšení před parlament.
Mají-li mít lidé důvěru v zastupitelskou demokracii, tak musíme na ty nové informace jako parlament nějak reagovat. A mně to stále přijde jako nejférovější a nejčistší způsob komunikace.
To není téma jen pro ajťáky
O tom, že firma Huawei je většinovým dodavatelem síťových prvků pro mobilní operátory, se ví mnoho let. I ta bezpečnostní rizika už byla dříve zmiňována. Proč tedy tolik povyku právě teď?
Jak se to téma dostalo do kalendáře NÚKIB, proč zrovna teď varovali před firmami Huawei a ZTE, to se zeptejte jich, my jsme si to nevymysleli. Ale pravdou je, že je to celosvětová a celoevropská agenda, dlouho tady zrála.
Nepochybně souvisí i s chystaným budováním mobilních 5G sítí, které úplně promění svět. Je to jako kdybychom koňku nahrazovali elektrickou lokomotivou. Je to až nepředstavitelné pro ty, co znají jen koňku. A ti, kdo přicházejí s elektrickou lokomotivou, by proti sobě měli mít vždy někoho, kdo je schopen jim říct, kde jsou hranice. Veškerá data se dostávají na jedno místo, jsou centrálně přístupná, takže celá společnost - včetně třeba zdravotnictví a soukromí občanů - se postupně dostává do područí někoho, kdo bude mít prst na tepu doby. A tohle může být velmi nebezpečné.
Není to spíše téma pro znalce informačních technologií?
Ne, to určitě není jen pro ajťáky. Téma kyberbezpečnosti je pro celou veřejnost. Netýká se to zdaleka jen mobilních telefonů, jak se to někdy zjednodušuje. Tvoříme teď úplně nová pravidla. Pokud by to byla pravidla, která budou vyhovovat jen jedné finanční skupině, tak říkám, že já nebyl zvolen touto finanční skupinou. Mě zvolili občané. Je to téma, které má daleko širší rámec než jen ten čistě byznysový, jak se to snaží zjednodušit Miloš Zeman.
Jde tedy o celou kritickou infrastrukturu a kdo do ní bude vidět? To je podle vás ta základní hra, co se tu dnes hraje?
Ta hra se hraje už delší dobu, ale teď se dostává na technologicky úplně jinou úroveň. A zároveň víme, že čínský dodavatel je schopen nabídnout cenově nejdostupnější řešení, nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropu. A tady je potřeba, aby si EU srovnala noty a řekla, jestli to tak chceme. Chceme se skutečně řídit jen podle nejnižší ceny? To není otázka jen pro úzkou expertní komunitu, to je přesně otázka i pro parlament a pro širokou veřejnost, protože odevzdáváme klíče od našeho domu někomu, kdo tu bude nějakých deset nebo dvacet let hospodařit. Měl by určitě dobře znát naši ústavu a neměl by být ze země, která se k nám nechová férově.
Proč se ale třeba Německo k čínské firmě Huawei staví benevolentněji a smířlivěji než USA?
Záleží na tom, s kým mluvíte. Jděte do německé bezpečnostní komunity a uslyšíte něco jiného. Jděte i do parlamentu, já o tom jednal s mnohými lidmi z Bundestagu. Tam slyšíte také velkou obavu. Stejnou obavu zachytíte v Polsku, podobně uvažují členové parlamentů i v dalších zemích. Nikde to není vnímáno jako černobílý problém, který spraví jeden krok, jedno rozhodnutí centrálních orgánů. Řeší se otázky certifikací, přidělování frekvencí, bezpečnosti dat, GDPR atd. Těch parametrů, které do toho vstupují, je tolik, že zdaleka nejsme u bodu, kdy by se v Evropě zformoval nějaký jednotný názor. A my musíme - myslím tím národní státy a národní parlamenty - v tom procesu sehrát aktivní roli. I proto, že se brzy bude měnit Evropská komise a dost možná, že ta příští si právě toto vezme jako svůj strategický úkol. Nesmíme čekat a ztrácet čas. Musíme v rámci EU, s našimi spojenci, hledat takovou alternativu, která bude technologicky solidní, byznysově únosná a dlouhodobě samostatná.
Jaké všechny aspekty by se měly zohledňovat? I třeba otázky dodržování lidských práv v Číně?
Jak říkám, nejde jen o technologie. Toto je civilizační spor, střet civilizací. V minulých dnech jsme tady měli petici na podporu čínského hnutí Falun Gong. Já se do toho začetl a byl jsem zděšen. To, co se s lidmi v Číně děje, je do nebe volající. V křesle, kde teď sedíte, tu nedávno seděl jako host Ujgur, který utekl z jednoho z čínských lágrů a který mi vyprávěl, co se tam děje. To nejsou výmysly, to jsou fakta, která se shromažďují pro budoucí soudní procesy. Oni zavírají lidi do lágrů, zaživa jim berou orgány na transplantace, je to velký transplantační byznys. A tu petici za Falun Gong podepsalo skoro 40 tisíc občanů ČR.
My si nemůžeme dát klapky na oči a nevidět, co se dnes v Číně děje. Čína dělá v poslední době frontální kobercový nálet na Všeobecnou deklaraci lidských práv. A Česká republika je shodou okolností zrovna teď v Radě pro lidská práva OSN. To znamená, že my to můžeme pojmenovat. Nemůžeme se tvářit, že nám jde ve vztahu s Čínou o jednu finanční skupinu, musí nám jít o Českou republiku, o 10 milionů občanů, o obranu a bezpečnost.
Demokratický Tchaj-wan je větší partner než Čína
Co říkáte na vyhoštění zástupce Tchaj-wanu z jednání na ministerstvu průmyslu po nátlaku čínské ambasády?
Pozvat na setkání diplomatů a investorů zástupce Tchaj-wanu a v průběhu ho poslat pryč, to je faul a úplně zbytečná urážka. Není možné, aby se tak dělo jenom na základě požadavku velvyslance komunistické Číny. Tchaj-wan je pro nás významný obchodní partner, mnohem větší než Čína. Navíc je to demokratická země, kde se dodržují lidská práva. Co se najednou změnilo, když se předchozí skoro dvě desítky setkání obešly bez incidentu? Byl by v případě neuposlechnutí ohrožen hladký průběh cesty Miloše Zemana do Číny, jak tvrdil čínský velvyslanec?
Pokud ano, tak je namístě se ptát, jestli je za těchto okolností vhodné, aby tam prezident jezdil. Servilním přístupem ke komunistické Číně popíráme naši vlastní suverenitu, ztrácíme důstojnost a respekt si nezískáváme. Šlo o poměřování sil - a my jsme na domácí půdě ukázali nebývalou slabost.
Není ale pochyb, že Čína jde ekonomicky a technologicky nahoru, stává se supervelmocí. Nelze se dnes od ní úplně separovat, byť všichni víme, že je tam nedemokratický režim.
Nejde jen o to, kdo a jak vládne v Číně, ale i o to, že někdo může těmi obrovskými investičními prostředky měnit kontury našeho právního státu.
Jak to myslíte?
Čína se za tu dobu, co má nynějšího prezidenta Si Ťin-pchinga, hodně změnila. On si nechal odhlasovat to, že bude prezidentem na doživotí. Číňané začali rozsáhle investovat do zbrojních programů, které dříve neměli. A začali expandovat do svého okolí. Začali za pomoci rozvojových programů vytvářet společenství zemí, kterým nabízejí zesílenou spolupráci. Ty země sice dostávají nabídku rozvoje infrastruktury, ale zároveň je v těch balíčcích skrytá past. Ten plod, který dostávají, má v sobě červa.
Vždyť i Mezinárodní měnový fond říká, že mamutí čínská iniciativa Pás a stezka skýtá velké nebezpečí. Dluhová služba s tím spojená je tak zavazující, že by si každý měl dát dvakrát pozor. Kolegům z Itálie, kteří už s Čínou nedávno podepsali memorandum o spolupráci, bych doporučil, aby dvakrát přemýšleli, co se s tím dá ještě dělat. Může to být nevýhodné nejen pro ně, ale i pro celou EU.
Není to téma pro příští prezidentskou kampaň?
Tohle je otázka, jak vidíme člověka. Zda jej vidíme jako svobodného občana, nebo jen jako spotřebitele. Pokud jako spotřebitele, tak fajn, pokračujeme dál. Pokud jako občana, tak se musíme probudit, protože tady dostáváme nabídku, která je spojená se zásadním ohrožením naší suverenity.
A mohlo by to být jedno z témat pro vaši vlastní prezidentskou kampaň? Stále není jasné, zda jste připraven do ní znovu jít.
Příští kampaň bude za necelé čtyři roky a já chci být připraven, abych na tu výzvu byl schopen reagovat. Ale neptejte se mě, co bude do té doby. Snažím se odvést co nejlepší práci tady v Senátu.
