reklama
 
 

Češka otevřela v Guineji knihovnu Járy Cimrmana. Tamní děti ale moc nechápaly, kdo to je, říká

30. 1. 2017
Díky adopcím na dálku pomohla Rut Schreiberová už tisícům dětí v západoafrické Guineji získat vzdělání, zajistit si tak lepší budoucnost a vymanit se z chudoby. Adoptivní rodič posílá 6300 korun ročně, tyto peníze dítěti umožní chodit do školy a dostane i základní lékařskou péči, k níž by se jinak nedostalo. Jenže lidí, kteří jsou ochotní děti na dálku podporovat, ubývá. Důvodem je i strach z islámu a migrační krize, říká Schreiberová. Té se v guinejském hlavním městě podařilo otevřít knihovnu pojmenovanou po nejslavnějším českém géniovi. "Snažili jsme se dětem přiblížit, kdo Jára Cimrman vlastně je. Kvůli příliš velkým kulturním rozdílům to ale moc nechápaly," říká Schreiberová.
Doporučujeme

Praha – Chudoba, špína, beznaděj. Taková je každodenní realita pro tisíce dětí v západoafrické Guineji, které se ze začarovaného kruhu snaží vymanit Rut Schreiberová z neziskové organizace pro-Contact. Ta už se více než 12 let snaží guinejským dětem umožnit vzdělání, díky němuž by se pak mohly vymanit z chudinských čtvrtí a slumů.

V průběhu let se Schreiberové a jejím kolegům podařilo vybrat dostatek prostředků od "adoptivních rodičů" na to, aby zajistila základní, střední, případně i vysokoškolské vzdělání tisícům dětí z chudinských slumů.

"Dokonce se nám povedlo v hlavním městě Conakry otevřít knihovnu Járy Cimrmana," říká Schreiberová s tím, že vybavit se ji z velké části podařilo hlavně díky knihám, které se posbíraly v Česku. "Většina je samozřejmě ve francouzštině a některé v angličtině," vysvětluje. "Snažili jsme se dětem přiblížit, kdo Jára Cimrman vlastně je. Kvůli příliš velkým kulturním rozdílům to ale moc nechápaly," dodává.

Čechy ale podle ní mají děti v Guineji rády. "Na rozdíl od Francouzů, kteří je kdysi kolonizovali, k nám přistupují daleko vstřícněji," míní. U dětí jsou Češi populární hlavně díky fotbalu. "Znají všechny evropské kluby a Rosický, Nedvěd nebo Čech pro ně jsou bohové," směje se.

Schreiberová se snaží v Guineji pomáhat už léta. "Poprvé jsem zemi navštívila během studií a poznala otřesné místní podmínky. To mě donutilo přemýšlet nad tím, jak bych tam lidem mohla pomoci," popisuje. Od začátku věděla, že materiální pomoc jako jídlo či ošacení zdarma je krátkozraké řešení neutěšené situace. "Jedinou cestou, jak se dostat ze slumu a z chudoby a zajistit dětem lepší život, je vzdělání, proto jsem se rozhodla založit organizaci, která jim to umožní," říká.

V počátcích projektu jezdila Schreiberová do země v západním cípu Afriky pravidelně. Dnes už vše řídí pouze z Česka. "Měla jsem těžkou malárii už tolikrát, že by to pro mě teď už bylo příliš nebezpečné," vysvětluje. Nyní do země jezdí z Česka dvakrát ročně dobrovolníci a na místě vše koordinují v průběhu roku guinejští spolupracovníci.

Ačkoliv v chudé Guineji někdy ani vzdělání dětem práci nezajistí, je podle Schreiberové velmi důležité. "Díky vzdělání se naučí plánovat si rodinu, pochopí, že nemohou mít hromadu dětí, které nejsou schopni uživit, lépe si uvědomí základní hygienické návyky, důsledky svého chování a naučí se používat selský rozum," popisuje. Lidé ve slumu podle ní žijí ze dne na den a od pití znečištěné vody je neodradí ani to, že tuší, že jim poté bude špatně. "Lidé tam žijí přítomným okamžikem, trápí je víc to, že mají teď žízeň, než to, že jim pak z té vody bude špatně," vysvětluje.

Překážkou ve vzdělání dětí jsou často i rodiče žáků. "Ti chtějí, aby jejich děti pracovaly a nosily domů peníze. Většinou jsou navíc negramotní, a je tedy nemožné, aby se s nimi doma učili nebo psali domácí úkoly, jak je u nás běžné," říká.

Kromě vzdělání zajišťuje díky penězům "adoptivních rodičů" i lepší přístup dětí ke zdravotnické péči. "Z vybraných peněz se zaplatí školné, školní pomůcky, základní zdravotní péče i uniforma," vysvětluje a vzápětí dodává: "Spousta lidí u nás si myslí, že uniforma je jen zbytečné vyhazování peněz, ale často je to jediné slušné oblečení, které děti mají," vysvětluje. To vše ročně vyjde pro jedno dítě na 6300 korun. Nejvíc si na dálku adoptují děti rodiny, firmy nebo školy a třídy. "S dětmi jsou pak adoptivní rodiče pravidelně v kontaktu. Děti jim posílají fotky i vysvědčení".

Adoptivních rodičů, kteří by dětem byli ochotni pomáhat, ale ubývá. "Spousta lidí podporu zrušila, často i kvůli migrační krizi, strachu z islámu a uprchlíků," myslí si. "Uprchlíci z Guineje u nás ale žádní nejsou, ani nemají motivaci k nám jít. Navíc, když těm lidem pomůžeme v jejich zemi, umožníme jim vzdělávat se, nebudou mít důvod stěhovat se za lepším životem do Evropy," uzavírá.

Pokračujte dál

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama