Praha - Letadélko na dálkové ovládání maskované jako figurka Supermana bez problému překonává všechna bezpečnostní opatření a proniká přímo do nitra areálu jaderné elektrárny ve Francii. Naráží do jednoho z jaderných reaktorů a řítí se k zemi. Tyto záběry pořízené aktivisty z organizace Greenpeace nedávno obletěly svět, aby upozornily na to, jak je snadné zaútočit na elektrárny nebo jiné strategické cíle.
Čeští vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinuli pro firmu 601, s. r. o., autonomní systém, který dokáže takové nepřátelské drony najít a zneškodnit. Ve čtvrtek představili plně funkční prototyp své "helikoptéry" na hřišti na pražském Císařském ostrově.
"Cílem systému je pomocí vystřelovací sítě zachytit helikoptéru, která byla detekována. Síť je propojena s naší helikoptérou pomocí lanka, na tom lanku je pak nepřátelská helikoptéra transportována do místa, které je k tomu určené," vysvětluje Martin Saska, vedoucí skupiny multirobotických systémů na ČVUT.
Systém počítá i s případy, že bude muset nepřátelský dron zneškodnit nárazem. "Dá se předpokládat, že v určitých aplikacích nebude čas na to, připravovat si palebnou pozici na střílení sítě, ale bude potřeba helikoptéru ihned zneškodnit," upozorňuje Saska.
"Ve spoustě aplikací bude nutné i sebevražedným manévrem zneškodnit helikoptéru, protože je lepší ztratit stroj za stovky tisíc než riskovat zničení Temelína," dodává.
Výhodou oproti jiným systémům je, že dokáže fungovat samostatně, bez zásahu člověka. Postupuje ve zkratce tak, že nejprve zachytí signál - světelný nebo třeba sirénu upozorňující, že se nad územím objevil nepřátelský objekt. Poté vzlétne a pomocí kamery a umělé inteligence využívající neuronovou síť najde nepřátelský dron.
"Neuronové síti jsme dříve ukázali spoustu příkladů různých helikoptér v různých situacích před různým pozadím, díky tomu se je systém naučí rozpoznávat. Helikoptéra přiletí blíž, a pokud ověří, že létající předmět odpovídá databázi helikoptér, dá povel ke střelbě," vysvětluje Saska.
Na záškodnický dron pak vystřelí síť, která jej zachytí. "Je to obdoba zařízení, které se používá na odchyt zvěře, my jsme se tím inspirovali," dodává vedoucí výzkumné skupiny, která na projektu pracovala zhruba rok.
Hladké přistání helikoptéry bez poškození "úlovku" zajišťuje výškoměr. "Uplatní se ve chvíli, kdy helikoptéra přistává a musí dosednout tak, že nejprve položí co nejšetrněji chycenou helikoptéru na zem a potom přistane vedle ní," popisuje Saska.
Vývoj bude dál pokračovat v nově vznikajícím start-upu Drone Defense Solutions, kde budou působit i vědci v roli poradců. Bude se pracovat například na zdokonalení rozpoznání předmětů, přibudou proto další senzory, měnit se bude i velikost přístroje - finální produkt bude zřejmě větší.
Kromě ochrany strategických center, elektráren, vládních budov nebo třeba sportovních stadionů by ale menší verze zařízení mohla sloužit k ochraně soukromých pozemků před paparazzi drony. Pro přesné vymezení prostoru, kde se může stroj pohybovat, slouží GPS.
Takové autonomní zařízení se dnes používat nemůže, tvůrci proto o tom chtějí diskutovat s Úřadem pro civilní letectví. "Budeme jednat o certifikaci systému a specifikaci požadavků, které musí mít, aby byl systém povolený," uzavírá Saska.
