"Chybné názory" už neznáme, vzkázalo centrum hybridních hrozeb čínské ambasádě

ČTK ČTK
19. 8. 2019 17:16
V Česku se termín "chybné názory'' od roku 1989 nepoužívá, reagovalo na víkendové vyjádření čínské ambasády v Praze Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které spadá pod ministerstvo vnitra. Číňané označili ve svém prohlášení za chybná vyjádření některých politiků a institucí o demonstracích v Hongkongu.
Čínská ambasáda v Praze
Čínská ambasáda v Praze | Foto: ČTK

Čínské velvyslanectví v Praze se o víkendu ohradilo proti otevřeným dopisům a vyjádřením o Hongkongu. Uvedlo při tom, že jednotliví politici a některé instituce v poslední době "vyjádřili chybné názory". Považuje je za vměšování se do vnitřních záležitostí Číny.

"Jsme rozhodně proti takovému chování. Současný stav v Hongkongu se vyvinul v extrémní násilí. Činy radikálních demonstrantů již dlouho nejsou otázkou svobody projevu a shromažďování," stojí v prohlášení.

Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) v pondělí na Twitteru sdílelo čínské prohlášení a přidalo komentář, že v Česku se od roku 1989 termín chybné názory nepoužívá. "Listina základních práv a svobod naopak v článku 17 zavedla používání termínu 'svoboda projevu'. V ČR používejte prosím výhradně českou ústavní terminologii a důsledně respektujte pravidla stanovená ústavou," vzkázalo centrum ambasádě.

Centrum se věnuje i dezinformacím

Centrum vzniklo na základě doporučení auditu národní bezpečnosti schváleného vládou. Od roku 2017 se věnuje tzv. hybridním hrozbám, které spadají do oblasti vnitra. Jedná se například o otázky terorismu, útoky na tzv. měkké cíle či bezpečnostní aspekty migrace.

Věnuje se i dezinformačním kampaním. V té souvislosti vznik útvaru kritizoval prezident Miloš Zeman, varoval před cenzurou a "novodobým Koniášem". Ministerstvo na to reagovalo prohlášením, že centrum se bude věnovat boji s dezinformacemi v kyberprostoru, nebude cenzurovat obsah médií ani internetu.

Hongkong, někdejší britská kolonie a nyní čínské území pod zvláštní správou, zažívá už více než dva měsíce velké demonstrace. Začaly jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, časem ale přerostly v požadavek větší demokratičnosti politického systému a odchodu správkyně Hongkongu Carrie Lamové. Demonstranti se obávají, že zvláštní práva, která má Hongkong garantovaná do roku 2047, bude komunistická Čína dál omezovat.

Otevřený dopis Pavla Fischera čínskému velvyslanci v ČR

Senátní volby druhé kolo - Pavel Fischer

Vážený pane velvyslanče,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem v předvečer výročí okupace Československa. V noci ze 20. na 21. srpna 1968 vtrhla do naší země vojska tzv. spřátelených armád. Těžkou vojenskou technikou a násilím zničily touhu po dialogu i naději na tolik potřebné změny a reformy. Společenské dopady byly dalekosáhlé. Na dlouhá desetiletí zavládlo bezčasí, normalizační šeď a úpadek.

Dnes volají po dialogu a po svobodách občané Hong Kongu a jejich volání je rozumět i u nás. Setkávají se však s hrozbou vojenské intervence, policejním násilím a neochotou k dialogu. V tyto dny na jejich obranu vystoupila dokonce vysoká komisařka OSN pro lidská práva, aby varovala před eskalací násilí a vyzvala všechny strany, aby se vydaly na cestu dialogu.

Vzhledem k odpovědnosti, kterou mezinárodně závazné právní dokumenty ve správě Hong Kongu svěřily čínské vládě, se v této věci obracím na Vás dnes i já. Vyzývám vládu Čínské lidové republiky, aby se zdržela násilí, hledala smír a naslouchala svým občanům. Z vlastní bolestivé zkušenosti víme, že násilné potlačení společenských požadavků způsobí pouze utrpení, zklamání a v nejhorším případě ztráty na životech.

Záleží nám na budování vzájemně výhodných vztahů mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou. Právě proto za současných okolností nemůžeme ztratit ze zřetele význam respektu k mezinárodním dohodám. A na prvním místě úctu k člověku a ohled ke svobodám každého, jak byly vepsány do Všeobecné deklarace lidských práv OSN.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy