Churchill byl nekriticky heroizován, jeho obraz teď dostane na frak, říká historik

Tereza Patočková Tereza Patočková
11. 6. 2020 20:33
Na podstavec sochy někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 někdo napsal, že byl rasista. Podle Petra Kopeckého z Filozofické fakulty Ostravské univerzity byl Churchill v minulosti nekriticky heroizován a jeho problematické výroky byly upozaďovány. Nyní je třeba jeho obraz přehodnotit tak, aby mu nebyly upírány zásluhy, ale nebyl zároveň přijímán nekritickým pohledem.
Petr Kopecký
Petr Kopecký | Foto: Archiv Ostravské univerzity

V rozhovoru pro Aktuálně.cz komentuje současné dění i historický kontext Petr Kopecký z Filozofické fakulty Ostravské univerzity, jenž se zaměřuje na sociální a kulturní dějiny Velké Británie na katedře anglistiky a amerikanistiky. 

Existují nějaké doklady o tom, že byl Winston Churchill rasista?

Úplný výmysl to určitě není. Je doložena celá řada citací výroků, kde vyjadřuje názory s pomocí slov "vyšší či nižší rasa". Je také doloženo, že byl zastáncem eugeniky (sociálně-filozofický směr o metodách, které usilují o dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka, pozn. red.). Také je poměrně dobře dohledatelné, vůči jakým rasám či náboženstvím se ostře vymezoval. Takže toto obvinění má řekněme reálný základ, problémem ale je, že je do určité míry anachronistické, tzn. že dnešní měřítka a představy projektujeme do doby před 80-100 lety.

Do jaké míry lze říci, že takové názory byly spíše Churchillovým vnitřním přesvědčením než normou ovlivněnou společenským klimatem?

Dobový kontext a norma přemýšlení o bílé rase nebo euroatlantické civilizaci byly tehdy skutečně někde jinde. Nicméně i měřítky tehdejší Británie Churchill patřil k politikům, kteří se o nadřazenosti bílých protestantů vyjadřovali častěji. Měl v tomto určitou svou hierarchii, preferoval je dokonce třeba i nad bílými katolíky. Takže i měřítkem jeho doby bych ho hodnotil jako relativně otevřeného zastánce nadřazenosti bělochů.

Byl v té době nějaký politik, který s ním nesouhlasil nebo jeho postoj kritizoval?

Ano, jiný pohled reprezentoval třeba americký prezident F. D. Roosevelt, jeho souputník a partner při mnoha důležitých vyjednáváních. Ten se díval na jiné kultury, jiné části světa a jiné rasy odlišně. Ale zatímco Roosevelt tuto představu o nadřazenosti nesdílel, Churchill ji naopak získal i díky zkušenostem z různých částí světa. Pobýval například v Africe i v Indii a jeho vztah ke Gándhímu a Indii obecně je velmi problematický, nesnášel ho a vyjadřoval se o něm velmi pohrdlivě. 

Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že Churchill byl konzervativní politik a zastánce imperialismu. Konzervativní politika byla v Británii před 2. světovou válkou hodně spojena s obranou britského impéria, které sice v té době už upadalo, ale Churchill se jej snažil do poslední chvíle udržet. Představa nadřazenosti bílé rasy byla dlouho součástí právě imperiální politiky. Nostalgie po britském impériu je podle některých komentátorů vidět v Británii i dnes a sehrála určitou roli i v rozhodování Britů o vystoupení z Evropské unie.

Jak se staví k Churchillovi Britové dnes?

Ty nápisy se objevily samozřejmě i ve Velké Británii nejen u Churchilla, ale i dalších významných postav britské historie, například u Cecila Rhodese, po kterém byla pojmenována i země v Africe (dnes Zimbabwe). Tato vlna kritiky výrazně posílila díky protestům ve Spojených státech, které spustila vražda George Floyda, ale trochu i s nerovnostmi, které vyhřezly na povrch kvůli koronavirové krizi.

A možná není obecně úplně dobře známé, že obchod s černými otroky ze západní Afriky ve velkém odstartovala Anglie (později Velká Británie) ještě dlouho před tím, než vůbec vznikly USA. Británie z toho velice profitovala a britské impérium bylo do značné míry na tomto obchodu založené. I tímto může být nepřímo motivován protest vůči Churchillovi a dalším hrdinům doby, kdy Británie vládla mnoha koloniím.

Churchill se vůči této části britské historie nijak nevymezoval?

Ano, přesně tak, nijak zvlášť se vůči tomu nevymezoval. A jeho pohled na britskou historii se velmi výrazně promítl i do uvažování Britů o vlastní historii nebo do výuky historie na britských školách. Churchill napsal několikasvazkovou publikaci o britských dějinách, za kterou dostal v roce 1953 dokonce Nobelovu cenu za literaturu.

Jaké jsou podle vás jeho nejspornější výroky, které mohou hnutí Black Lives Matter pobuřovat?

Měl například velmi kontroverzní výroky směrem ke Gándhímu, kterého zesměšňoval a označoval ho za polonahého fakíra. Občas dokonce používal rétoriku, kterou si spíše spojujeme s jeho úhlavním nepřítelem Hitlerem, například použil výrok, že árijská rasa bude triumfovat.

Nicméně díky jeho zásluhám během druhé světové války byl v podstatě vysazen na piedestal a byl nekriticky oslavován a jakákoli kritika na jeho adresu je i dnes velmi problematická a těžce přijímaná. Mnozí Britové se ve škole učili o úplně jiném obrazu Winstona Churchilla, který je teď za některé své názory kritizován, a ne každý je ochotný to přijmout.

Kdy se začalo o této části jeho působení a života mluvit a začala se dostávat do všeobecného povědomí?

Řekl bych asi v 80. letech 20. století, kdy se v humanitních oborech začala více prosazovat takzvaná postkoloniální kritika, která je velmi vlivným proudem nejen v literární teorii, ale i v uvažování o historii obecně. Zkoumá kulturní dědictví imperialismu a kolonialismu. Británie není v tomto zdaleka jediná. Ale mimo akademické prostředí se kritický pohled na hrdiny té doby začal objevovat s určitým zpožděním, takže relativně nedávno.

Napadají mě dvě věci, které byly takovými výraznými kontroverzemi v Británii. Jednak debata ohledně Britského muzea v Londýně, které je jedním z největších muzeí na světě, která vypukla před pár lety. Spor byl o tom, zda by některé exponáty neměly být vráceny do zemí, odkud byly přivezeny - mnozí tvrdí ukradeny - v době, kdy tam vládli Britové a kdy ty země spadaly do britského impéria. Tato debata byla hodně viditelná i v mediálním prostoru.

Další věcí bylo, když se radní města Liverpool oficiálně omluvili černé komunitě za to, jak k ní v minulosti přistupovali. Liverpool byl totiž přístav, který byl klíčovou součástí obchodu s otroky, takže město z toho velmi profitovalo.

Myslíte, že nyní se bude kritika Churchilla a dalších stupňovat do té míry, že to změní náš pohled na tyto historické postavy?

Myslím si, že do určité míry k nějaké korekci dojde, protože málokdy se tomuto tématu dostávalo tak mohutné pozornosti jako dnes. Když se teď podíváte do britských médií, tak o tomto se tam samozřejmě píše, protože monumenty a sochy spojené s britskou koloniální historií jsou poškozovány více než jindy. Stává se z toho téma, kterému Brit, který sleduje média, těžko může uniknout. A nějaké dopady to samozřejmě mít bude. Takže ten dokonalý obraz Winstona Churchilla asi bude narušený. Churchill byl příliš idealizovaný, ale nebylo by dobré vymazat jeho nezpochybnitelné zásluhy. Lidé ani dějiny nejsou černobílé. Nekritický pohled na vlastní dějiny škodí Britům, stejně jako nám.  

Komentář Vladimíra Černého z Masarykovy univerzity

Celé je to nesmysl. Souvisí to se současnou situací v Británii, kde jistá
skupina chce likvidovat pomníky nejen Churchilla, ale i královny Viktorie,
admirála Nelsona a dalších osobností s odůvodněním, že prý byli rasisté.

Churchill byl především člověkem své doby. Narodil se v 19. století a v tomto
století také prošel výchovou se vším, co k tomu tehdy v aristokratických
rodinách patřilo. Jistě, že měl pocit určité nadřazenosti vůči některým národům
v rámci Britského impéria, ale to bylo tehdy vlastní prakticky všem Angličanům.
Churchill má především obrovské zásluhy na boji proti nacismu za druhé světové války a ty mu nikdo nemůže upřít, i kdyby zničil všechny jeho pomníky.


Historické osobnosti je třeba posuzovat měřítkem doby, ve které žily, a ne na
ně "roubovat" názory a teorie lidí žijících v 21. století. To je stejný
nesmysl, jako by někdo požadoval přejmenovat Karlův most s odůvodněním, že Karel IV. byl antisemita. Bojovat vůči netoleranci další netolerancí nemůže přinést nic pozitivního, leda tak nějaký nový typ totality.

Na Churchillův piedestal u VŠE někdo napsal, že byl rasista

churchill

Na podstavec sochy někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 někdo napsal, že byl rasista. Policisté věc vyšetřují pro podezření z trestného činu poškození cizí věci. 

Na podstavci byl také nápis Black lives matter (Na životech černochů záleží). Toto heslo je v současné chvíli aktuální především v souvislosti s protesty, které odstartovala smrt George Floyda z 25. května v Minneapolisu.

Nápis "Churchill byl rasista" někdo nastříkal také minulou neděli na jeho sochu před sídlem britského parlamentu v Londýně.

Není to poprvé, co se socha Winstona Churchilla stala předmětem upozorňujícím na jeho kontroverzní minulost. Umělec Nicolas Prokop na ni v roce 2016 umístil africkou masku, štít a kopí. Informoval o tom Alarm. Jedním z jeho motivů bylo poukázat na Churchillovy výroky, které nejsou tolik známé. "Nenávidím Indy, jsou to bestiální lidé s bestiálním náboženstvím," řekl například k hnutí proti koloniální přítomnosti Velké Británie v Indii, vedené Mahátmou Gándhím.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Nejlepším sportovcem Sokola je šermíř Choupenitch, sesadil Orsága

Šermíř Alexander Choupenitch je nejlepším sportovcem Sokola roku 2019. Šestý muž loňského mistrovství Evropy sesadil z trůnu vzpěrače Jiřího Orsága, který anketu České obce sokolské (ČOS) ovládl v posledních třech letech.

Mezi juniorkami do 18 let zopakovala loňské vítězství talentovaná čtvrtkařka Barbora Malíková. Při dnešním vyhlášení Sokola roku 2019 v pražském Tyršově domě byly oceněny i osobnosti z oblasti sportu pro všechny a kulturních aktivit.

Olympionikovi z Ria 2016 Choupenitchovi, který reprezentuje Sokol Brno I, zajistila ocenění vedle úspěchu na kontinentálním šampionátu také sedmá příčka na Grand Prix v Anaheimu. Obhájce trofeje Orság tentokrát skončil druhý.

Malíková, reprezentující Sokol Opava, v roce 2019 uspěla na atletickém mistrovství Evropy juniorů, odkud si odvezla bronzovou medaili. Také úspěšně debutovala v dospělé reprezentaci, když na Evropských hrách v Minsku pomohla ke stříbru ve smíšené štafetě.

Další zprávy