reklama
 
 

Chtělo by to trochu totality, říká syn generála Píky

10. 10. 2009 14:40
Svědectví o svobodě přináší syn zavražděného generála

* Aktuálně.cz a [portál Moderní dějiny](http://www.moderni-dejiny.cz/) přinášejí seriál "Svědectví o svobodě". Přináší postřehy o tom, jak se Česko změnilo od roku 1989. * 20 let svobody nehodnotí žádné V.I.P. osobnosti, ale lidé spíše méně známí. Všichni však mají svůj příběh z doby totality. * Vybíráme postřehy o tom, co se v naší zemi podařilo, co se nezměnilo vůbec, nebo co jsme naopak úplně pokazili. * V 5. díle seriálu najdete svědectví Milana Píky, syna slavného generála, kterého zavraždili komunisté.

Bratislava - "Jsem skromný člověk. Po tom všem, co jsem musel prožít a spolknout, si myslím, že jsem v zásadě spokojený." Tak vidí svých dvacet let svobody Milan Píka, syn slavného generála, kterého zavraždili komunisté.

Generála Československé armády Heliodora Píku popravili na plzeňských Borech 21. června 1949.

Jeho synu Milanovi bylo tehdy šestadvacet let. Dnes je mu sedmaosmdesát. "Už neskáču přes kaluže. Chodím ale stále přednášet na různé školy. Zájem o mého otce a také o můj osud je i na Slovensku," říká Milan Píka.

Na Slovensko, do relativního závětří, se odstěhoval už v padesátých letech. A Slováci jej přijali natolik, že tam žije dodnes.

Demokracie se tu rodí těžko

Začínal jako dělník v dolech v Handlové, dělal řidiče u dřevařských podniků, později mohl dálkově vystudovat Vysokou školu ekonomickou. "Mám v Bratislavě zázemí," pochvaluje si.

Když vypukla roku 1989 listopadová revoluce, i Milan Píka vystoupil na bratislavském náměstí SNP. "Mluvil jsem o tom, že je zapotřebí také trocha totality, aby se lidé umravnili," vzpomíná.

Všímá si, že demokracie se v obou státech, v Česku i na Slovensku, po padesáti letech panování dvou diktatur rodí jen těžko. Politickou situaci pozorně sleduje, v Bratislavě odebírá český tisk.

"Lidé nejsou k demokracii vychováni. A hlavně ti mladí. V roce 1989 si mnozí mysleli, že zazvoní klíči a hned bude demokracie. Ale tak snadné to není," myslí si.

Píka přiznává, že je v současné době svědkem věcí, kterým vlastně nerozumí a které by se dle jeho názoru dít neměly.

"Lidé by měli míň myslet na sebe, na své cíle a svůj prospěch. A měli by porozumět více tomu druhému. To se bohužel dneska - a to ani na té české politické scéně - neděje."

Když přednáší studentům o pohnutých osudech generálské rodiny, často používá slovo odpuštění. A na otázku, zda mu nevadí, že nikdo nebyl potrestán za to, co se jeho rodině stalo, jen lehce zakroutí hlavou: "Ne."

A potom zpaměti cituje slova otce Heliodora, která řekl těsně před popravou. "Nežádám pomsty před Bohem, kde se sám za chvíli ocitnu. Ten sám rozsoudí. Ale pro viníky své smrti nebudu žádat pomstu"

A vzpomíná na chvíle, kdy se s otcem po vynesení rozsudku smrti viděl ve vězeňské cele naposledy: "Řekl mi: Milane, nemsti se. A to mi bylo vodítkem celý život. Jistěže ale zapomenout nemohu."

Celý život v nenávisti? To se nedá

Rehabilitaci pro otce stihl vyřídit už v roce 1968. Tehdy se k synovi generála nadšeně hlásil i tehdejší prezident Ludvík Svoboda. Ten Svoboda, který mlčel, když Heliodora Píku popravovali.

"V roce 1968 mne objal a políbil. Milane, já těm chlapům věřil všecko. Jenže to byla lež a klamstvo a já mohl skončit jako tvůj otec," popisuje Milan Píka po letech, co mu svoboda při společném setkání řekl. "Svoboda byl dobrý voják, legionář. Ale asi nebyl dobrý politik," myslí si Milan Píka.

Po roce 1989 byl sice stíhán komunistický prokurátor Karel Vaš, který pro Heliodora Píku a mnohé další navrhl trest smrti, ale vše nakonec skončilo pro Vaše vynikajícím výsledkem.

V roce 2001 byl sice za vraždu generála Píky odsouzen na sedm let, ale o rok později Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil. Jako důvod svého rozhodnutí uvedl promlčení.

Při vyslovení jména Karel Vaš mává Milan Píka rukou: "Důležité je, že Vašova vina byla prokázána. Přece nemůžeme žít celý život v nenávisti. To se nedá. Nemusíme milovat, ale musíme se snažit porozumět a doufat, že i ta druhá strana porozumí."

Soudruzi souhlasili

Jediný, kdo se Milanu Píkovi omluvil, byl Vladimír Reicin mladší, syn vyšetřovatele tehdejšího šéfa Hlavní správy obranného zpravodajství Bedřicha Reicina, který měl stejně jako Karel Vaš na smrti československého generála značný podíl.

Milan Píka vzpomíná, jak ještě s právníkem Heliodora Píky Rostislavem Váhalou zařizovali, aby měl generál ve svém rodném domě ve Štítině na Opavsku pamětní desku.

Soudruzi i na krajském výboru KSČ v roce 1989 to povolili. Ovšem pod podmínkou, že Milan Píka zhotoví desku na vlastní náklady a její odhalení se odehraje v úzkém kruhu rodiny.

Úřední souhlas ale tak úplně jednoduchý nebyl. Po Milanu Píkovi například chtěli doklad, že jeho otec byl činný v protifašistickém odboji. "Chápete tu absurditu?" směje se Milan Píka po letech.

Dne 1. července 1989 desku ve Štítině odhalili. "Vůbec by mne tehdy nenapadlo, že s komunistickým režimem bude za pár týdnů konec. To jsem absolutně nečekal. Ale jak se ukázalo, byla to taková doba, že už stačila jen malá jiskra."

autor: Jan Král, spolupracovník redakce | 10. 10. 2009 14:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama