Chtěli jsme prověřit čerpání fondů. A skončili jsme, tvrdí vyhozený člen ČSSD

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
15. 10. 2015 18:36
Policie obvinila olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila z ČSSD z podplacení v souvislosti s evropskými dotacemi. Exposlanec a advokát Pavel Němec tvrdí, že upozorňoval na pochybnosti při rozdělování dotací už Rozbořilova předchůdce. Nedostal se prý kvůli tomu na kandidátku a později byl i vyloučen ze strany. Partajní hádky v kraji později vyvrcholily zrušením jedné z buněk a soudním sporem.
Mítink ČSSD v Olomouci.
Mítink ČSSD v Olomouci. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Obvinění olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila z ČSSD z podplácení v souvislosti s evropskými dotacemi připomnělo vnitrostranické problémy, se kterými se tamní sociální demokraté potýkají už několik let. Několik bývalých straníků vede s partají soudní spor a jeden z jeho hlavních aktérů – exposlanec Pavel Němec – tvrdí, že vše odstartovaly právě pochybnosti o čerpání evropských dotací.

"Vše začalo v roce 2012, kdy jsem jako šéf mohelnické buňky odeslal dopis tehdejšímu hejtmanovi Martinu Tesaříkovi, aby nechal prověřit způsob přidělování dotací z evropských peněz,“ řekl Němec deníku Aktuálně.cz. K tomu ale nedošlo, místo toho se Němec nedostal na krajskou kandidátku a později byl ze strany vyloučen.

"Okamžitě jsme si to spojili s tím dopisem,“ dodal Němec. A připomněl, že protikorupční policie právě rozkrývá okolnosti IT zakázek ministerstva pro místní rozvoj či několika radnic pro firmu Tesco SW, za níž stojí bratr bývalého hejtmana Martina Tesaříka Josef. Tesařík, který je dnes senátorem, je podle své asistentky v zahraničí a k Rozbořilově kauze se vyjádří příští týden.

Vnitrostranické spory ale Němcovým vyhazovem zdaleka neskončily. Mohelničtí sociální demokraté se nedostali ani na kandidátku do předčasných parlamentních voleb o rok později. Kvůli tomu se někteří z nich s ČSSD dodnes soudí, zastupuje je právě Němec. Členy strany už ovšem nejsou – nejdříve byla zrušena mohelnická buňka, poté byla pětice nejhlasitějších odpůrců úplně vyloučena ze strany.

Zameťte to pod koberec

V olomoucké korupční kauze byli obviněni z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku či z podplacení čtyři lidé. Hejtman Rozbořil je v olomoucké korupční kauze jako jediný z obviněných stíhaný na svobodě. Trojice dalších mužů skončila ve vazbě – šéf odboru hospodářské kriminality Radek Petrůj, náměstek ředitele olomouckého krajského policejního ředitelství Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý, blízký přítel Ivana Langra.

Podle serveru Neovlivní.cz Rozbořil s policistou Kadlecem řešil například podezření ministerstva financí na dotační podvod při výstavbě jezdeckého areálu v Olomouci-Lazcích. Kadlec s Kyselým se zase domlouvali, jak má policie postupovat při vyšetřování stavby olomouckého akvaparku.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy