


Stát začne vracet peníze důchodcům, kteří přišli o státní příspěvky kvůli předčasnému ukončení penzijního připojištění. Má jít asi o 16 tisíc lidí. Jenže peníze chtějí vrátit i ti, kteří nárok nemají – a důchodci marně se dožadující ušlých příspěvků torpédují svými dotazy zákaznická centra penzijních společností.

Státní příspěvek na penzijní připojištění zrušila předchozí vláda těm, co už pobírají starobní důchod. Není důvod, aby stát přispíval na penzi těm, co už starobní důchod mají, argumentoval v roce 2022 někdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Tehdy opozice – dnes nejsilnější vládní strana ANO – v té době kritizovala, že stát mění pravidla uprostřed hry.
Stát přestal vyplácet příspěvky k penzijnímu spoření od července 2024. Senioři, kteří se kvůli změně rozhodli penzijko zrušit a neměli splněné podmínky, o peníze od státu přišli. A právě ti mají nyní nárok na vrácení ušlých peněz.
Výběr penzijka byl tehdy možný nejdřív v 60 letech a alespoň po pěti letech spoření, dnes už je požadovaná délka spoření dvojnásobná. Žádat mohou také dědicové nebo exekutoři.
„Museli jste kvůli krokům Fialovy vlády vracet příspěvky na penzijní spoření nebo jste dokonce přišli o vlastní úspory?“ ptá se ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v jednom ze svých posledních videí, který nese titulek „Vracíme peníze“.
Asi sto lidí prý přišlo i o vlastní vložené prostředky, tvrdí ministerstvo financí. Jde o ty, kteří nespořili alespoň dva roky – a i ti mají nyní nárok na navrácení peněz.
„My teď přicházíme s nápravou,“ říká ve zmíněném videu vicepremiérka.
O vrácení státních příspěvků mohou požádat pouze klienti, kterým byl přiznán starobní důchod a kteří mezi 1. lednem 2024 a 31. červencem 2026 ukončili smlouvu o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření odbytným či bez výplaty prostředků. Týká se to navíc jen těch, kteří začali spořit ještě před rokem 2024.
„Pokud jste spoření předčasně ukončili a peníze vraceli, můžete od 1. srpna žádat o jejich vrácení,“ vysvětluje šéfka státní kasy ve videu. „Nejpozději však do 1. února 2027,“ zdůrazňuje. Státní rozpočet tato kompenzace vyjde asi na 60 milionů korun, odhaduje ministerstvo financí.
Důchodci, kteří stále spoří a nesplnili podmínky pro výplatu spoření, mohou spoření ukončit bez sankce. „V obou případech musíte požádat penzijní společnost,“ upřesňuje Schillerová.
„Obrací se na nás mnoho klientů v důchodovém věku, kteří se primárně na základě prohlášení na sociálních sítích mylně domnívají, že stát bude plošně vracet státní příspěvky všem důchodcům,“ popsal situaci za Penzijní společnost České spořitelny mluvčí skupiny Filip Hrubý.
„Pracovníci našeho call centra klientům od rána trpělivě vysvětlují smysl aktuální novely,“ pokračuje s tím, že v případě Spořitelny se tak tento nárok týká několika tisíc klientů. Podle Hrubého však většina z volajících seniorů podmínky pro výplatu nesplňuje.
Nápor dotazů potvrzuje také mluvčí skupiny ČSOB Petr Milata. „Telefonické dotazy ohledně nároku na vrácení evidujeme již od začátku tohoto týdne a telefonáty i písemné dotazy stále přicházejí,“ říká Milata. Klienti se podle něj nejčastěji ptají na podmínky nároku a správný postup při podání žádosti. „Již evidujeme také první žádosti o vrácení, a to v počtu nízkých desítek,“ dodal.
Například Generali penzijní společnost zatím eviduje jen osm žádostí o tuto formu výplaty.
Lucie Leixnerová za KB Penzijní společnost uvedla, že za poslední týden, kdy změna začala platit, přibylo kvůli vrácení státních příspěvků asi 300 dotazů. „Klientům připomínáme, že i po přiznání starobního důchodu může dávat smysl v penzijním spoření pokračovat,“ řekla Aktuálně.cz.
„Od pondělí 3. srpna máme naprosto přehlcené call centrum i pobočky důchodci, kteří si slova Aleny Schillerové vyložili jako slib, že jim Babišova vláda vrátí to, co jim ta Fialova vzala,“ uvedl zdroj z jedné velké finanční instituce pod podmínkou anonymity. Některá call centra podle něj hlásí výrazné prodloužení čekací doby hovoru.
Deník Aktuálně.cz zavolal anonymně na call centrum jedné pojišťovny, kde pracovník sdělil, že do e-mailu zašle konkrétní postup, jak žádat.
„Je to nové, naše právní oddělení si muselo vyžádat u ministerstva financí nějaké upřesnění, protože ta novela byla trochu nejednoznačná,“ uvedl dotyčný telefonicky zástupce pojišťovny. S tím, že na dané call centrum zatím v prvních dnech volaly desítky lidí.
Ministerstvo financí nicméně tvrdí, že pro penzijní společnosti žádný výkladový manuál nepřipravovalo. „Příslušný odborný útvar pouze odpovídal na konkrétní doplňující dotazy, které penzijní společnosti k novele zaslaly,“ uvedl mluvčí resortu financí Štěpán Fous. S tím, že takové informace mají charakter pouze právně nezávazného názoru.



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Německá policie vyšetřuje noční požár elektrické stanice v centru Berlína, na západě Německa odhalila u rozvodny prostřižený plot. S odvoláním na své zdroje o tom v pondělí informoval bulvární list Bild. Německo minulý týden zaznamenalo několik útoků na rozvodny elektřiny, které úřady vyšetřují jako sabotáž.



Vedení Prahy souhlasilo s uzavřením třicetileté smlouvy s Českými drahami (ČD) za 165,17 miliardy korun na provoz příměstských vlaků od roku 2030. Kontrakt v pondělí na základě výsledků tendru schválili radní města, ještě o něm v pondělí budou hlasovat zastupitelé Středočeského kraje, který byl hlavním zadavatelem zakázky.



Americká herečka Susan Sarandonová tvrdí, že kvůli své výrazné podpoře Palestiny přichází o některé filmové role. Atmosféra ve Spojených státech se sice s pokračující okupací palestinských území Izraelem mění a podpora pro Izrael klesá, nicméně některé agentury jí stále odmítají zprostředkovat práci, řekla podle tiskové agentury AP hollywoodská hvězda během filmového festivalu v Benátkách.



Ukrajina řeší neobvyklý návrh: legalizaci pornografického průmyslu. Ten je dnes ve východoevropské zemi nelegální, ale přesto v zemi dál funguje. Zastánci změny tvrdí, že by stát mohl získat nové daňové příjmy a omezit prostor pro korupci, jež podle svědectví provází i toto odvětví. Americký deník The New York Times přišel i s tím, že se v korupci a podvodech ztrácejí na Ukrajině miliardy hřiven.