Praha - Takové štěstí, jaké měl před dvěma lety třinecký miliardář Tomáš Chrenek, už další lidé mít nebudou.
Senátem prošla minulý týden novela zákona o zdravotním pojištění, která mění pohled na pojišťovny. Pokud se někdo v budoucnu rozhodne založit novou pojišťovnu, bude muset splnit řadu přísnějších podmínek. Ta nejdůležitější ze všech zní: Nebude souběžně moci vlastnit nemocnici ani jiné zdravotnické zařízení.
Podmínka přitom neplatí pro všechny. Ti, kdo už zdravotní pojišťovnu vlastní, mohou v podnikáni pokračovat. I s nemocnicemi a poliklinikami.
"Jde o legislativní chybu," upozorňuje Stanislav Fiala, právník Asociace českých a moravských nemocnic. Podnikatelé ve zdravotnictví by se podle něj měli bránit u Ústavního soudu.
Vyvolený Chrenek
Když se Chrenek před dvěma lety rozhodl založit pojišťovnu Agel, stačily mu jen tři věci - žádost, padesát milionů korun jako kauce proti krachu a padesát tisíc jmen pojištěnců.
Licenci bez problémů dostal.
Nikdo se nezajímal o to, jestli vlastní nemocnici či polikliniku. A jestli v nich nenabízí lepší podmínky těm pacientům, kteří se pojistili právě v jeho pojišťovně Agel.
Vznikl tak obrovský koncern: Na trhu začala působit regionální zdravotní pojišťovna, která má stejného majitele jako osmnáct nemocnic a poliklinik. Chrenek do všech může dodávat i materiál. Poslední část jeho holdingu totiž tvoří firma na distribuci léků a zdravotnického materiálu.
Chrenkovo "impérium" se navíc v čase rozšiřuje. V červnu podepsala ministryně zdravotnictví Dana Jurásková sloučení Agelu s Hutnickou zdravotní pojišťovnou. Nyní jednají sloučené pojišťovny s Českou národní zdravotní pojišťovnou.
Marný pokus dvou poslanců
"Plány Agelu tak výrazně přesahují severomoravský region. A směřují k ovládnutí dalších pojišťoven s celostátní působností. Rizika, která z toho pro český systém pojištění plynou, považuji za velmi vážná," varoval lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.
Spolu se svým stranickým kolegou Jiřím Carbolem proto sepsal zákon, který by podmínky pro slučování pojišťoven zpřísnil. Chtěl, aby se firmy mohly spojit jen tehdy, pokud se jedné z nich nepodaří během jednoho roku nasbírat alespoň sto tisíc klientů. Nebo když se jedna z pojišťoven ocitne v nucené správě.
Zákon měl zabránit také tomu, aby na trhu působily pojišťovny, jejichž majitelé vlastní i nemocnice.
"Vytváření podobných řetězců nemocnic, propojených s některou zdravotní pojišťovnou, je obyčejně v evropských zemích zakázáno," podotkl Hovorka.
Julínek: Zákon na ochranu nás všech
U kolegů ve sněmovně s normou uspěl. V senátu, kde má většinu ODS, už ne.
Senátní výbor pro zdravotnictví v čele s exministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem připravil pozměňovací návrh. Ten slučování pojišťoven nezakazuje, fúze samy o sobě podle Julínka špatné nejsou. Mohou se stát naopak výborným receptem na ekonomickou krizi.
Julínek navíc z původní novely vyjmul drobnou formulku - ten, kdo si o povolení zřídit pojišťovnu teprve zažádá, skutečně nemocnici vlastnit nesmí. Ti, kdo už licenci získali, ale mohou se svými nemocnicemi na trhu s pojištěním pokračovat.
Tomáš Julínek v tom problém nevidí. "Norma je prověřená legislativci a žádný záměr v tom není," řekl. A dodal: "Obsahově je naopak režim zpřísněn. Je to na ochranu nás všech."
Podpořil ho i Ivan Krišica z legislativního odboru Senátu. "Zpětně tam vůči těmto osobám nic není takového, to je pravda. Ale to jsou nové podmínky. Bránit se může každý, a to soudním postupem," řekl.
Přesně to by podle Stanislava Fialy měli podnikatelé ve zdravotnictví udělat. "Dokonce před Ústavním soudem," řekl. Jde totiž o konkurenční výhodu.
Novela zákona v pozměněném znění nyní putuje zpátky do sněmovny. "Budu se snažit přesvědčit poslance, aby pro ni nehlasovali. Pokud by vešla v platnost, vznikla by tu obrovská nerovnost," uzavírá Hovorka.
