Praha - Až 7000 učitelů by mohlo podle ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) koncem roku odejít ze školství kvůli chybějící kvalifikaci.

V některých krajích je bez potřebného vzdělání až třicet procent pedagogů. "Nejhorší je situace na Karlovarsku a u učitelů odborných předmětů," popsal výsledky šetření Chládek s tím, že pro některé skupiny kantorů zvažuje výjimky. Chce také pro učitele vypsat mimořádné kurzy na pedagogických fakultách.

"Čísla jsou horší, než jsem čekal," připustil Chládek. Původní odhady mluvily o 11 až 13 tisících učitelů bez požadované kvalifikace, což je asi deset procent všech vyučujících na základních a středních školách.

Nedostatečnou kvalifikaci má ale celých 17 tisíc učitelů. Z toho jich však šest tisíc zahájilo studium a další čtyři tisíce s ním začnou během letošního roku.

Právě zahájení studia do konce tohoto roku ukládá zákon jako podmínku, aby nekvalifikovaní vyučující mohli ve školách zůstat. Na dodělání kvalifikace měli přitom deset let. Výjimku zatím mají jen kantoři starší 60 let a ti, kteří k 1. lednu 2005 měli nejméně 15 let praxe ve škole.

Odchod ze škol hrozí zhruba 2500 učitelům z prvního stupně základních škol, 1700 z druhého a 2300 pedagogům ze středních škol. Problém je zejména u učitelů odborných předmětů, což bývají třeba vystudovaní inženýři, ale bez pedagogického vzdělání. Právě učitelé odborných předmětů, a třeba i cizích jazyků, by mohli dostat časově omezenou výjimku ohledně doplnění vzdělání.

Ministerstvo by nechtělo vyhnat ze škol například odborníky z praxe. "U těch tvoří vyučování malé procento příjmu, proto by se toho mohli snadněji vzdát než pouštět se znovu do studia," vysvětlil Jakub Stárek z MŠMT, proč v těchto případech zvažují výjimku.

Problém velkých měst: lepší práce

"Nejhorší situace je v Karlovarském kraji, pak v Ústeckém, Středočeském, v Praze a v Libereckém kraji," uvedl Chládek. Vysvětluje si to tím, že zejména na Karlovarsku je celkově malý podíl vysokoškoláků a kantoři tam navíc nemají dostupné kvalifikační vzdělávání.

V Praze a ve středních Čechách prý zase mají vystudovaní pedagogové víc příležitostí najít si práci za lepší plat než ve školství. Jistého řešení této situace by chtěl dosáhnout Chládek zvýšením učitelských platů.

Nástupním platům by přitom přidávat nechtěl, zato postupem času by se měli kantoři s dobrými výsledky a dlouhodobou praxí dostávat výše.

"Není tam žádná progrese, po x odučených letech se posunete jen o pár stovek. Podle našich představ by se učitel mohl posunout až k těm 32 tisícům hrubého," řekl již dříve pro Aktuálně.cz.

Provoz škol je ohrožen

Pokud by podle Chládka odešli všichni, kteří kvalifikaci nemají, ohrozilo by to chod škol. Příští týden proto bude jednat se školskými odbory a děkany pedagogických fakult. Týden nato pojede do oblastí, kde hrozí největší problémy. Chce jednat s hejtmany, primátory a starosty.

V oblastech, kde by hrozil masivní odchod učitelů, by měly být ustaveny komise složené z ředitelů škol, zástupce zřizovatelů, školských odborů a České školní inspekce, kteří by posuzovali konkrétní případy a rozhodovali, zda tito lidé mohou ve škole učit dál.

Chládek se chce také zaměřit na učitele na úřadech práce, kde jich je asi šest tisíc. "Aby sedm tisíc učitelů odešlo a šest tisíc jich bylo na úřadech práce, to by bylo špatně," dodal s tím, že chce tyto dva problémy řešit společně.

Postačí pedagogické minimum

Většině kantorů, tedy těm, kteří mají vysokou školu, postačí, aby si doplnili kurz takzvaného pedagogického minima. Problém ale mají kantoři středoškoláci.

"Ukázalo se, že jich je velké množství a řešením rozhodně není nahnat je všechny na současné pedagogické a učitelské fakulty. Nejen kvůli problémům s kapacitou, ale i proto, že to, co fakulty poskytují, není vždy to, co učitelé potřebují. Je třeba hledat, zda si potřebné znalosti a dovednosti nelze opatřit i jinde než na těchto fakultách, a měli bychom hledat i způsob, jak učinit součástí uznaného vzdělání i kvalifikaci získanou mimo formální instituce," myslí si Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která se školstvím zabývá.

Středoškoláci si přitom diplom dosud nedoplnili třeba proto, že nabídka studia je malá a k výuce na fakultách mají výhrady. 

Podle kritiků pedagogické fakulty nenabízely dost dálkových studijních programů pro učitele. Vysokoškolské studium je navíc s prací ve škole těžko časově slučitelné.