„Chci si udělat obrázek.“ Kam povedou kroky ministra Klempíře ve slavném hřebčíně

Kdyby odtud v únoru 2023 majitelé neodvedli poslední koně, právě nyní se hřebčín chystá na velkou zářijovou událost. Je to totiž přesně 140 let, co Aristides Baltazzi rozjel v Napajedlích světoznámý chov dostihových anglických plnokrevníků. Jenže situace je úplně jiná. Prázdný areál chátrá, z pootevřených oken nízkých stájí občas vyletí vlaštovka.

Během novinářovy návštěvy z hřebčína vyjíždí osobní auto. Muž špatnou češtinou vysvětluje, že se živí jako řidič náklaďáku a uvnitř statku bydlí. Dokonce si prý ještě pamatuje dobu, kdy v kójích stájí zůstávali hnědáci.

„Od nás soustružníci odcházeli od strojů a šli dělat do hřebčína, protože tam měli větší platy, hřebčín si za komunistů stál dobře,“ vzpomíná důchodce, kterého reportér deníku Aktuálně.cz zastihl u jedné z garáží v Nerudově ulici sousedící s rozlehlými pastvinami, kde se dříve pásli hřebci. Přistěhoval se sem prý v roce 1974, kdy dostal práci v místní továrně ČKD.

„Když to vezmu jako zahrádkář, na podzim jsem vždycky sbíral kobylince, za ty roky jsem toho nasbíral vagon, tam se normálně chodilo,“ ukazuje směrem k loukám. A chodit je tam možné i dnes, za malým dětským hřištěm je dobře vidět stále sytě bílé ohradníky.

Vyšlapanou cestičkou se tu dá v dlouhé a suché trávě dojít až k místu, které příběh chovu vypráví nejsilněji. Do prostoru bývalých stájí, kde už několik desetiletí stojí dřevěná rotunda obklopená pohřebištěm zdejších nejslavnějších koní. Právě v otevřené kulaté stavbě zvěrolékaři stará či nemocná zvířata uspávali.

Na malých náhrobcích ve stínu stromů lze číst jména klisny Hairy Dream, plemenného hřebce Dara Monarch či legendárního závodníka Detvana, od jehož smrti v rotundě uplynulo už půlstoletí.

„Je to otázka týdnů“

Společně s některými stájemi a historickými budovami jde o stavby, které jsou od jara 2025 kulturní památkou. To mimo jiné znamená, že současní majitelé - firma Sygnum provázaná se zlínským podnikatelem Antonínem Sieklíkem mladším - nemovitosti nemohou bourat nebo přestavovat bez povolení památkářů.

Zastánci obnovení chovů a aktivisté zastoupení menšinovým vlastníkem pozemků Liborem Hlačíkem a právníkem Alešem Martínkem žádali, ať stejnou ochranu získá i přilehlá lokalita Výběhy s pastvinami a areál Pěnné za městem, kde se na dvou stovkách hektarů odchovávala hříbata zdejšího plnokrevníka. Doufali, že tenhle punc ulehčí případný návrat koňů a překazí plány Sieklíků, kteří hřebčínu vládnou od roku 2005. Podnikatelé se totiž netajili tím, že by pastviny rádi zpeněžili. V plánu byl třeba developerský projekt se stovkami bytů.

I když kvůli tomu vznikla petice a věc se projednávala v Senátu, minulé vedení resortu kultury jim vstříc nevyšlo. Což se ale změnilo nyní. Ministr Oto Klempíř (Motoristé) zrušil verdikt svého předchůdce a inicioval tím nový proces. „Právě běží správní řízení a my k němu ze zákona nemůžeme ani nebudeme poskytovat žádné informace,“ odpověděl Klempíř reportérovi deníku Aktuálně.cz.

„Nemohu se k tomu vyjadřovat, je to otázka týdnů,“ nechtěl být konkrétnější. „Vyhověli jsme žádosti o přezkum, protože já si o tom chci udělat vlastní obrázek,“ osvětlil ještě novináři, proč se nyní věc posuzuje znovu.

Související

"Bydlím naproti, to je moje tragédie." V Napajedlech dožívají poslední čtyři koně

„Co v tom bude činit ministr Klempíř, je čistě jeho věc,“ reaguje Martin Baxa (ODS), který v roce 2025 jako tehdejší šéf resortu kultury o památkové ochraně hřebčína rozhodoval. „Jen připomenu, že v lednu letošního roku Městský soud v Praze rozhodl ve věci dvou žalob týkajících se hřebčína Napajedla. Obě žaloby – tedy jak společnosti Sygnum, tak i pana Hlačíka/Martínka – byly zamítnuty a moje rozhodnutí bylo potvrzeno,“ doplňuje Baxa.

S verdiktem resortu totiž nesouhlasí ani Sieklíkovi. Ti by chtěli stávající památkovou ochranu omezit pouze na dvojici budov se stájemi. „Existují dvě možnosti. Buď zůstane areál uzavřený a nevyužitý, nebo se mu podaří vdechnout nový život. Stejně jako se to podařilo u mnoha jiných, původnímu účelu už nesloužících budov. (…) V případě, že by byl areál prohlášen za kulturní památku, možnosti jeho dalšího využití budou velmi omezeny,“ uvádí vlastníci na svém webu.

Na stránkách rovněž píší, že prozatím od původního nápadu na budování nových činžáků na pastvinách odstoupili: „Dříve diskutovaný návrh výstavby, který měl rozšířit bytový fond města a zároveň dotovat chov koní, není aktuální.“ Ostatně k němu dosud nezískali úřední povolení.

V té souvislosti je třeba říct, že developerský projekt už jednou dostal téměř zelenou. Psal se rok 2019, když napajedelští radní odsouhlasili změnu územního plánu. Ovšem o čtyři roky později se situace obrátila. To zastupitelé vznik stavebních parcel v lokalitě Výběhy zamítli.

„Měli mu to sebrat“

Místostarosta města Vilém Skála (ODS) sice říká, že změna územního plánu čítající dvacet položek se opět připravuje, ale pastviny sousedící s hřebčínem prý ze záměru vypadly. „V pohledu na to, že jsme tam nedoporučili stavět, není zatím žádná změna, město výstavbu nepovolilo,“ tlumočí Skála.

Zřejmě i proto, že se blíží komunální volby, v nichž bude kandidovat, se k očividně citlivému tématu napajedelského plnokrevníka nechce příliš vyjadřovat. „Počkáme, jak dopadne řízení na ministerstvu. Je to soukromý majetek,“ říká jen.

Jestli případné začlenění pastvin do území pod památkovou ochranou umožní návrat koňů a hříbat, zatím není jasné. Konstelace by musela přivést na pomezí Slovácka a Hané opravdu silného investora. Druhou možností je, že by chov i rekonstrukci statku stovkami milionů zadotoval stát. O tom ale ještě loni nechtěli vládní politici ani slyšet.

Související

Snažím se pomoct, ale další hřebčín nekoupíme, říká ministr k petici za záchranu koní

„Je to blbé, ale čí je to chyba? Jestliže to vláda někomu dala a on se o to nestaral, měli mu to sebrat,“ zlobí se důchodce u garáží v Nerudově ulici, zatímco si chystá skútr na cestu. „Teď vidí obrovské zisky v tom, že by to prodali, zrušili a postavili tam činžáky,“ lamentuje. A jaké je podle něj řešení? „Aby se to vrátilo a dostalo do pořádných rukou. Když se tomu za komunistů vedlo dobře, tak to musí jít i teď. Je to zločin,“ nasazuje helmu a na motorce mizí za nízkými garážemi.

Místostarosta Skála připouští, že vazba mezi Napajedly a hřebčínem je velmi úzká - už jméno města je všeříkající. Žádnou výraznější finanční podporu nebo majetkový vstup do soukromého chovu plnokrevníka si však prý dovolit nemůže.

Až tedy úřad Oto Klempíře během několika týdnů rozhodne, bude zase o něco zřejmější, jestli se slavný hřebčín dočká záchrany a možná i svého znovuzrození.

„Kdysi jsem si říkal, že nejcennější je to stádo. Není to tak. Nejcennější jsou ty podmínky, které tady jsou a zůstaly tady. Chovné stádo se dá vybudovat znova, to není problém,“ věří Zdeněk Hlačík, jenž hřebčín vedl v letech 1976 až 2005.

Pro připomenutí: Koně Převalského se zachránit podařilo i díky pražské zoologické zahradě