Muž, jemuž je dnes více než čtyřicet let, mluví s rozmyslem, pomalu a chce zůstat v anonymitě. Situace, které popisuje, se neposlouchají snadno. "V podstatě jsem se toho neúčastnil, ležel jsem na břiše a ta osoba se ukájela nade mnou. Ten člověk se pokusil o velice bolestivý anální sex," vzpomíná, jak jej za zdmi dominikánského kláštera v Praze na počátku 90. let minulého století zneužíval katolický duchovní.
"Oživovat tyto události je i s odstupem řady let pro oběť velice psychicky náročné," říká Jan Rozek, bývalý církevní soudce, který založil a vede iniciativu Pro čistou církev a který je s touto konkrétní obětí v kontaktu.
"Bál jsem se, vyhrožoval mi, působil na mne stylem, že pokud bych to já někde prezentoval, tak veřejnost vždy uvěří duchovnímu než mladíkovi," popsal nejprve pro pořad České televize 168 hodin a následně i v rozhovoru s autorem tohoto textu muž, který se rozhodl v kontaktu s médii používat zkratku pan P.
Odchod z kláštera
O tom, co se dělo mezi lety 1991 až 1994, poprvé promluvil pan P. před pětadvaceti lety. "Informoval jsem tehdy představeného. Vyslechl si protistranu a uzavřel to s tím, že je to tvrzení proti tvrzení. Mě osobně mezi čtyřmi očima přijal, ale zároveň mi řekl, že nemám šanci u žádného soudu, že nemám nikde nic zkoušet. Že mi stejně nikdo neuvěří," vzpomíná.
I když muž ve svých výrocích přímo nejmenuje Dominika Duku, faktem je, že představeným českých dominikánů byl mezi lety 1986 až 1998 současný pražský arcibiskup. A právě v tomto období se měly odehrát i další - později i samotnými dominikány vyšetřované - případy sexuálního zneužívání.
Dominik Duka v první oficiální reakci pro web HlídacíPes.org a Aktuálně.cz na toto téma potvrdil, že zmíněný případ před 25 lety řešil. Výpověď "stěžovatele" je ale podle něj polopravda. "Rozhodnutí v neprospěch stěžovatele padlo po krátkém čase; na základě nevhodného chování s jedním začínajícím kandidátem, ve spojení se svědectvím paní kuchařky. Oba opustili dům," napsal Duka poněkud nejasně v e-mailové odpovědi.
Jednoznačně odmítl, že by oběť jakkoli varoval, aby s věcí ani nezkoušela chodit k soudu. "Tvrzení o soudu je lež!" dodal Duka. V noci, krátce před vydáním textu, přišla obšírnější odpověď, kterou zveřejňujeme v jejím plném znění zde.
"Oba jsem si zavolal, abych oba konfrontoval a vyslechl, přinesl jsem dokonce kříž a oba vyzval k přísaze, která mnou osobně otřásla. Bylo to tvrzení proti tvrzení a byla to pro mě patová situace," reaguje Duka.
Pan P. nepopírá, že v klášteře, kde byl jako student ubytován, s ním navázal vztah jeden z noviců, klášter pak spolu dobrovolně opustili. S případem sexuálního zneužívání však tato epizoda podle něj nijak nesouvisí. Jak říká, pachatelem zneužívání nebyl novic, ale dominikánský jáhen, vysvěcený v roce 1994 na kněze.
Další případ došel až k církevnímu soudu, kněz však zemřel
I když to před 25 lety vypadalo, že případ obvinění ze sexuálního zneužívání v řádu dominikánů skončí v zapomnění, po čase se opět vynořil. Konkrétně v roce 2004, o patnáct let dříve, než se ze sexuálního zneužívání v katolické církvi stalo veřejné téma i v Česku.
Tehdy našel odvahu jiný muž, který měl být taktéž v minulosti sexuálně zneužívaný dominikánským duchovním. "Poškozený to přišel nahlásit. To byl rok 2004. Vyšetřovalo se to, díky tomu jsme přišli na to, že další případy sahají až do 90. let minulého století," shrnuje dominikánský kněz Benedikt Mohelník, mezi lety 2006 až 2018 provinciál dominikánského řádu.
V roce 2004 byl provinciálem českých dominikánů Alvarez Kodeda. Ten spustil takzvaný kanonický proces a případy začal řád interně vyšetřovat. Obviněný kněz byl v rámci předběžného opatření zbaven výkonu kněžské služby a informace o případu putovaly do Říma. "Bylo strašně těžké vůbec ty možné oběti přesvědčit k výpovědi, lidé nebyli ochotni mluvit, i když jsme sami tušili, že by postižených mohlo být víc. Nakonec se podařilo shromáždit tři svědectví," vzpomíná Mohelník.
Provinciál Kodeda jmenoval soudce církevního soudu, proces začal v roce 2005. Jenže dotyčný kněz, jehož jméno dominikáni odmítají zveřejnit, těžce onemocněl a na jaře 2007 zemřel. Tím se případ uzavřel, respektive odložil.
Říkalo se, že se to děje
Pan P. u tohoto soudu nesvědčil. O tom, že obětí bylo více, se podle svých slov dozvěděl až v roce 2014. Jeho případ však zjevně nebyl jediný ani ojedinělý. "Ještě o dalším případu jsem se já jako provinciál dozvěděl v roce 2007 nebo 2008. V té době už ale byl i onen druhý kněz asi tři roky po smrti," říká Mohelník. "Byly to kruhy aktivních homosexuálů, kteří pronikli i do našeho řádu. Dva z nich byli skutečně dominikáni," doplňuje.
Ujišťuje, že nešlo o případy pedofilie, tedy že nebyly zneužívány nezletilé děti. V té době také neexistovala zákonem daná ohlašovací povinnost, a proto podle něj tyto případy nikdo nehlásil policii. To, že za branami kláštera dochází k sexuálnímu zneužívání, bylo podle religionisty a bývalého člena dominikánského řádu Ivana Odila Štampacha ve své době mezi bratry řádu veřejným tajemstvím.
"Vybavuji si, že se mezi bratry o zneužívání při setkáních neformálně mluvilo v tom smyslu, že se to děje. Živě si pamatuji, že Dominik Duka to popíral, nevěřil tomu. Jeho motivace loajality církvi je velice silná. Není ochotný uznat, že se to dělo, natož že se to dělo často," říká Štampach, který později řád opustil. Osobně zná ale svědky, kteří v minulosti u církevního soudu vypovídali, i pana P.
"Kněz zneužíval zpovědi, svátosti smíření. Ten - tehdy - mladík se zpovídal z toho, že onanuje a kněz mu říkal, že s tím musí něco postupně dělat a v podstatě mu nabídl, že může onanovat před ním. To samozřejmě žádná výchovná metoda není. Později mu kněz nabídl i to, že se na tom bude fyzicky podílet, ale to už chlapec odmítl a couvl," interpretuje výpověď jednoho z nich Štampach.
Dnes jsou někdejší zneužívaní chlapci, pan P. a další, kteří v roce 2005 vypovídali u církevního soudu, ve věku čtyřiceti až padesáti let, všichni žijí mimo Prahu, jeden z nich v zahraničí. Pod zárukou anonymity je o nepříjemných vzpomínkách ochoten v médiích mluvit zatím jen pan P.
"Mám opravdu temné momenty, se kterými se musím vyrovnávat," tvrdí v současnosti. Na otázku redaktora České televize Jana Nováka, co by to mohlo změnit, odpovídá: "Každopádně nějaká řádná omluva tomu může velmi napomoct. Omluva ze strany těch žijících církevních představitelů, kteří v mém případě jednali." Z výroků uvedených výše vyplývá, že řeč je o kardinálu Dukovi.
Otevřete církevní archivy
Ještě předtím, než se letos v březnu objevilo svědectví pana P. v médiích, adresoval někdejší církevní soudce Jan Rozek kardinálovi výzvu, aby se s touto konkrétní obětí po letech sešel. Podle něj nežádala "ani peníze, ani publicitu, ani trestní stíhání. Jen hodinu času s panem kardinálem, aby mohla zacelit jizvu, kterou si stále nosí."
Na Rozkův dopis reagoval advokát arcibiskupství Ronald Němec osočením z vydírání a vyzval ho, "aby předložil důkazy k této věci, o které ví můj klient pramálo". Pokud však nějaké důkazy nad rámec výpovědi samotného poškozeného existují, jsou zamčeny v církevních archivech a veřejnosti nepřístupné. "K záznamům církevních soudů se dostat nelze," zdůrazňuje bývalý církevní soudce Jan Rozek.
Jménem obětí ale vyzval Českou biskupskou konferenci, aby podpořila vznik komise, pro niž by se církevní archivy (po vzoru Německa či Francie) otevřely. "Nedočkal jsem se odpovědi. Podobně jsem psal opakovaně biskupům pokornou prosbu o součinnost a také nic," říká Rozek.
Zatímco kardinál Duka schůzku s panem P. odmítl, setkání nabízejí současní představení dominikánů. "Pokud to bude chtít řešit s naším společenstvím, jsme připraveni. Pokud to ale chce řešit s Dominikem Dukou, protože jak říká, s ním tehdy mluvil a dle něj to řešení nebylo uspokojivé, mělo by podle mého názoru takové setkání proběhnout. V tomto případě je docela jedno, zda je Dominik Duka kardinál, nebo soukromá osoba," říká Benedikt Mohelník.
Hlava české katolické církve v souvislosti se svědectvím pana P. v březnovém pořadu ČT 168 hodin podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Dva kněží dominikánského řádu označení obětmi jako pachatelé jsou však již po smrti a i časově se jedná o promlčené případy.
Jen pár případů
Kardinál Duka zároveň veřejně opakuje tezi, že případů sexuálního zneužívání, které v souvislosti s katolickými kněžími řešila policie, bylo v České republice za třicet let pouze deset. Jiní čeští duchovní jsou ale opatrnější. "Nedělejme si iluze, že je tu jen těch deset případů za třicet let, co byly hlášeny policii. Ten efekt, že oběti začnou mluvit, nastane i u nás," odhaduje Benedikt Mohelník.
Na otázku, zda očekává, že by kardinál Duka kvůli svým postojům k případům sexuálního zneužívání v katolické církvi mohl v dohledné době opustit svůj úřad, odpovídá Benedikt Mohelník obecně, Dominika Duku přímo nejmenuje. Poukazuje na případ francouzského kardinála a arcibiskupa Philippa Barbarina. Toho soud v Lyonu počátkem března shledal vinným z toho, že zatajoval sexuální zneužívání nezletilých jiným duchovním (šlo o prvoinstanční soudní rozhodnutí a papež rezignaci kardinála Barbarina zatím nepřijal - pozn. red.).
"Žiji teď v Paříži a proces s ním tu byl velmi sledovaný. Byl potrestán i přesto, že byl vůči obětem velmi aktivní, ale měl i zaváhání a právě ta vedla k jeho podmínečnému odsouzení. Představa, že nás se něco podobného netýká a že to lze překlenout mlčením, že se to takzvaně vyčeká, je iluzorní," konstatuje dominikán.
