Praha/Brno - Ještě před nedávnem si právník Psychiatrické nemocnice Bohnice Tomáš Němeček pochvaloval, že se s velkou částí bývalých pacientů, kteří pražské nemocnici dlužili dohromady statisíce korun na poplatcích za hospitalizaci, podařilo sepsat splátkové kalendáře. "Asistentka je obvolávala a přemlouvala: A zvládnete to po dvou stovkách měsíčně?" vzpomíná.
Jenže 10. února vydal Ústavní soud nález, v němž řekl, že dlužné stokorunové regulační poplatky za pobyt v nemocnici nelze vymáhat. Postrádaly totiž podle něj právní základ. Uvedené poplatky za hospitalizaci platily do konce roku 2013, kdy je Ústavní soud zrušil. Nemálo lidí je ale nezaplatilo, a nemocnice je tak po nich vymáhaly.
To ale únorovým rozhodnutím Ústavního soudu padlo. A nemocnice má tak opačný problém - těm, které přemluvili, musí rychle rozesílat dopisy, ať již nic neplatí. A pokud náhodou peníze poslali, špitál je musí vrátit. "Ty splátky, které nám došly po 10. únoru, vracíme, abychom se vyhnuli obvinění, že se bezdůvodně obohacujeme," říká Němeček.
Verdikt soudu se týká i případů, které byly již dávno pravomocně odsouzeny, ale dlužníci přesto nezaplatili. Ti už tak platit nemusí. Otázka je jen u těch, které už došly až do exekuce. "Bereme to tak, že exekuce byly po právu nařízeny. Pokud mají být zastaveny, tak to musí být na návrh dlužníka," říká.
Vyhráli ti, co kličkovali
Uvedené rozhodnutí tak vlastně trestá ty, kdo se chovali slušně a dodržovali zákon. "Mrzí nás, že ti, kteří poctivě platili, můžou mít pocit frustrace, kdežto ti, kteří kličkovali, uhýbali a hráli mrtvého brouka, vyhráli," dodává Němeček.
Pro nemocnice nejde o malou sumu. Například Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně podle své mluvčí Petry Veselé spočítala, že přišla o možnost vymáhat od pacientů dlužné poplatky za 1,1 milionu korun.
A u jiných nemocnic je to ještě více. "To, co nevymůžeme, činí 2 917 300 korun," uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková. Je ale otázka, kolik by se jim nakonec skutečně podařilo vymoci. Mluvčí ale upozorňuje, že ke způsobené škodě je nutné započítat i tisícikorunové soudní poplatky, které už nemocnice při podání žaloby musely uhradit.
Jenže to není jediný dopad. Nemocnicím uvedené rozhodnutí způsobuje i chaos v účetnictví.
Regulační poplatky
Leden 2008 - Začínají platit regulační poplatky, které prosadil kabinet Mirka Topolánka. Za noc ve zdravotnickém zařízení se platí 60 korun, za návštěvu lékaře 30 korun.
Leden 2011 - Poplatky za hospitalizaci se zvyšují na 100 korun za noc.
Červen 2013 - Ústavní soud stokorunové poplatky za hospitalizaci ruší s poukazem, že jsou protiústavní. Platnost svého verdiktu odkládá na konec roku.
Září 2014 - Sněmovna ruší třicetikorunové regulační poplatky s platností od 1.1.2015. V platnosti zůstávají jen 90korunové poplatky za návštěvu pohotovosti.
Září 2015 - Ústavní soud potvrzuje, že šedesátikorunové poplatky za hospitalizaci, platné do roku 2011, byly v pořádku a lze je vymáhat v exekuci.
Únor 2016 - Ústavní soud rozhodl, že stokorunové poplatky za hospitalizaci nelze zpětně vymáhat.
"Je to rozhodnutí bez nějakých dalších návazností. Zákon nám dříve nařídil a umožnil, že musíme poplatky danému poplatníkovi fakturovat. A teď nám to Ústavní soud zruší a vůbec neřeší finanční stránku věci," rozčiluje se ekonomický náměstek Psychiatrické léčebny Horní Beřkovice Zdeněk Luxík.
Tím, že nemocnice daly dlužné poplatky do účetnictví, zaplatily z nich daň z příjmu, která činí 19 procent. A tu zřejmě už nedostanou zpět. "Zatím nikdo metodicky neřekl, jestli to bude daňově uznatelný náklad, nebo ne," uvedl Luxík, který doufá, že jim ministerstvo financí dovolí poplatky daňově odepsat.
Způsobil to Šternberk
Verdikt si naopak pochvaluje ředitelka léčebny ve Šternberku Hana Kučerová. Právě její zařízení se na Ústavní soud loni v prosinci obrátilo se stížností proti tomu, že mu soudy zamítly žalobu na 1 100 korun poplatků, které vymáhalo po nesvéprávném pacientovi.
Senát vedený Pavlem Rychetským stížnost šternberské léčebny neobvyklou rychlostí během necelých dvou měsíců nejen zamítl, ale navrch dodal, že je neústavní dlužné stokorunové poplatky vůbec vymáhat. Zdravotní péči to totiž mohlo pro některé skupiny pacientů učinit finančně nedostupnou.
Ředitelé dalších nemocnic Kučerové vyčítají, že šternberská léčebna tím učinila medvědí službu. Ona však i přesto, že léčebna chtěla vlastně pravý opak, verdikt vítá. "To vymáhání stejně nebylo účelné. Náklady byly zhruba stejné, jako to, co jsme vymohli," říká Kučerová.
"My takto jen loni vymohli zhruba milion korun," nesouhlasí bohnický právník Němeček. Rozdíl může být způsoben tím, že zatímco Šternberští si na to najali advokátku, v pražských Bohnicích to zvládli její zaměstnanci vedle další agendy.
To, že jsou stokorunové poplatky za pobyt v nemocnicích neústavní, řekl Ústavní soud již v červnu 2013. Když je pacienti nezaplatili, tak je nemocnice vymáhaly.
Šedesátikorunové byly v pořádku
Paradoxní je, že nemocnice mohou nadále vymáhat šedesátikorunové poplatky za pobyt v nemocnicích. Ty platily až do konce roku 2011, kdy je vláda Petra Nečase zvedla na stokorunu. V tomto případě již Ústavní soud dřív konstatoval, že jejich vybírání bylo v pořádku.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský na dotaz Aktuálně.cz pouze odkázal na své odůvodnění, v němž sice přiznává, že to nevymáhání stokorunových poplatků může nemocnicím způsobit problémy, ale ty musí řešit stát. "Případný výraznější negativní dopad musí být kompenzován jiným způsobem, k jehož určení však nejsou povolány soudy, nýbrž orgány moci zákonodárné a výkonné," stojí v nálezu.
Samo ministerstvo zdravotnictví, které by mělo případnou kompenzaci či jiné řešení navrhnout, však zatím nemá jasno. "Nález Ústavního soudu zkoumáme a situaci analyzujeme," uvedla mluvčí resortu Dana Šalamounová.
