Podle evropských soudců totiž Česko porušilo ve sporu s Martou Chadimovou některé body Evropské úmluvy o lidských právech. Šlo zejména o body týkající se délky soudního řízení a práva na respekt k soukromé korespondenci.
Štrasburský soud ale zatím nerozhodl, zda má Marta Chadimová nárok na odškodnění. Chadimová žádá po Česku více než devadesát šest milionů korun, soud ale zatím chce, aby obě strany sporu jednaly o dohodě. O odškodnění chce rozhodnout později.
Příliš dlouhé soudy
Podle rozhodnutí štrasburského soudu bylo řízení před českými soudy příliš dlouhé a prodloužilo se tak období, ve kterém Chadimová nemohla disponovat svým majetkem.
Soud také rozhodl, že nebylo respektováno rozhodnutí Ústavního soudu a nebyly zničeny všechny záznamy rozhovorů Chadimové s obhájcem.
Stát s Chadimovou nyní mají tři měsíce na to, aby se samy dohodly na výši odškodnění. Pokud se tak nestane, o náhradě definitivně rozhodne soud ve Štrasburku. "Myslím, že v tomto případě jsou nejasnosti zejména kolem škody, jakou měla paní Chadimová utrpět zákazem disponovat s domem," řekl vládní zmocněnec Vít Schorm.
Právní zástupce Chadimové Ivo Palkoska ČTK řekl, že předmětné rozhodnutí sice ještě neviděl, o dohodu se státem se prý ale určitě pokusí.
Chadimová požádala na podzim 1991 Bytový podnik o vydání domu na Loretánském náměstí. V prosinci pak ústně informovala opata premonstrátského řádu o dokladech, podle kterých má nárok také na část budov a pozemků Strahovského kláštera.
Milionový majetek
Celkem šlo o majetek asi za 40 milionů korun. Premonstráti na ni v roce 1992 podali trestní oznámení a policie ji obvinila, že se snažila jejich majetek získat neoprávněně a padělala kvůli tomu veřejné listiny včetně zápisů v zemských deskách a pozemkových knihách.
Stát vydal téhož roku Chadimové dům na Loretánském náměstí, obžaloba ji však podezírala, že si i k němu dopomohla podvodem. Tehdejší starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister na Chadimovou podal civilní žalobu na určení vlastnictví.
Doklady, které Chadimová předložila jako důkazy toho, že její otec Gotthard Zelinka nemovitosti koupil před druhou světovou válkou a v roce 1952 je nechal přepsat na svou tehdy nezletilou dceru Martu, jsou podle civilních soudů nepravé.
Za jediné podstatné označil soud zemské desky a pozemkové knihy, podle kterých majetek patřil Zemi české a poté přešel do vlastnictví státu. K otázce, kdo doklady falšoval, civilní soudy nezaujaly žádné stanovisko.
Prezidentova milost
V roce 1995 Chadimové, stíhané za padělání úředních listin, udělil milost tehdejší prezident Václav Havel. Chadimová ale dalších osm let trvala na soudním projednání. V říjnu 2003 však milost přijala a řízení proti ní bylo zastaveno.
Pravomocný verdikt, kterým Chadimová o nárok na dům přišla, padl u pražského městského soudu v říjnu 2003. Verdikt potvrdil také Nejvyšší soud. Ústavní soud loni zamítl její stížnost jako předčasnou.
Chadimová vždy tvrdila, že má na vydání domu nárok. "Vzhledem k tomu, že české soudy nikdy neviděly a nezajistily listiny, které jsem v roce 1991 předložila v restituci, budou boje o dům pokračovat a budou podány nové žaloby," vzkázala letos v lednu Chadimová po svém advokátovi Ivu Palkoskovi.
Další prohry Česka
Mezi dalšími pěti stěžovateli, kteří podle dnes zveřejněných rozsudků vyhráli ve Štrasburku spor s Českou republikou, je i Súdánec Mohamed Ali Tariq, odsouzený v ČR k pěti a půl letům vězení pro pokus o podvod.
Soud uznal, že jeho čtyři roky trvající vazba byla příliš dlouhá, takže bylo porušeno právo na svobodu, a uznal i stížnost na délku soudního řízení. Z nárokovaných více než 840 milionů korun odškodného ovšem Súdánci přiznal jen 7000 eur, tedy asi 198.000 korun.
Soud dnes zveřejnil rozhodnutí v případech majetkových spory, které stěžovatelé vedli u českých soudů někdy i víc než 13 let.
Štrasburský soud došel k závěru, že ve všech případech byla délka projednávání přílišná, a ve dvou uznal i oprávněnost stížnosti na to, že v České republice není soudní instituce, u které by bylo možné si na délku řízení stěžovat.
Česko má v těchto čtyřech případech vyplatit stěžovatelům dohromady v přepočtu asi 920 000 korun.
