ČEZ řeší, co dál s Kleslovou. Platí jí 100 tisíc měsíčně

Radek Nohl Radek Nohl, Petr Lukáč
Aktualizováno 2. 9. 2015 17:23
Výši odměny dosud energetický gigant i starostka Prahy 10 tajily. V e-mailu ji nyní uvedl člen dozorčí rady ČEZ.
Místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová.
Místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová. | Foto: Matej Slávik/Economia

Praha - Energetický gigant ČEZ začal jednat s místopředsedkyní ANO a starostkou Prahy 10 Radmilou Kleslovou o změnách spolupráce. 

Kleslová sice pro polostátní firmu pracuje již patnáct let, ale teprve když se na veřejnost dostaly informace o tom, že dostává měsíčně za právní rady sto tisíc korun, začal ČEZ její smlouvu řešit.

"V současné době dochází k přehodnocení spolupráce s ohledem na její aktuální politické angažmá. Jednání ještě nebyla zcela uzavřena," řekla pro online deník Aktuálně.cz mluvčí ČEZ Barbora Pulpánová.

Na žádost o upřesnění informace už ale nereagovala. Není tak jasné, zda firma hodlá spolupráci zcela ukončit, nebo jen třeba změnit výši odměny.

Kleslová nechtěla průběh jednání komentovat a odkázala na povinnou mlčenlivost. Spolupráce mezi ČEZ a nynější starostkou začala již v roce 2000 a Kleslová se zabývá zejména monitoringem a analýzou legislativy.

Jak ve středu uvedl online deník Neovlivní.cz, ČEZ platí místopředsedkyni ANO každý měsíc částku 100 tisíc korun. Vyplývá to z e-mailu, který svým kolegům napsal člen dozorčí rady ČEZ a bývalý náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.

"Podle smlouvy je předmětem plnění ‘poskytování poradenských služeb a předkládání pravidelných měsíčních zpráv o plánu legislativních a nelegislativních prací vlády a Parlamentu ČR v roce 2015’ s měsíční odměnou 100 000," napsal Wagenknecht do e-mailu, který má Neovlivní.cz k dispozici.

Kleslová: Práci pro ČEZ nepovažuji za problematickou

Wagenknecht si od ČEZ jako člen dozorčí rady vyžádal také všechny smlouvy mezi firmou a Radmilou Kleslovou. Chce také prověřit, co místopředsedkyně ANO za dané částky pro energetický gigant konkrétně udělala.

Kleslová svou práci pro ČEZ nepovažuje za problém. "Nepovažuji to za problematické, neboť moje advokátní kancelář smluvně spolupracuje se společností ČEZ dlouhodobě. Plnění této smlouvy nijak nesouvisí s výkonem funkce starostky," uvedla pro Aktuálně.cz Kleslová letos v červnu.

Další členové dozorčí rady se k odměně pro starostku Prahy 10 chtějí vyjádřit až po čtvrtečním jednání. Na něm by se měli smlouvou mezi ČEZ a Radmilou Kleslovou zabývat.

"Vrátil jsem se teď po třech týdnech z dovolené, musím se v celé věci zorientovat, více vám řeknu po zítřejším zasedání dozorčí rady," uvedl předseda dozorčí rady Václav Pačes. "V dozorčí radě jsem, jak víte, relativně krátce, nicméně jako zástupce státu budu chtít vidět a zkontrolovat všechny smlouvy na poradenské služby, všechny smlouvy na PR i darovací smlouvy," prohlásil její místopředseda Petr Blažek.

Práce pro ČD a ČEPRO skončila

Když se reportér Aktuálně.cz letos na jaře dotazoval ČEZ, zda pro něj místopředsedkyně ANO stále pracuje, mluvčí nedokázal na tuto otázku deset dní odpovědět. Redakce v této době zjistila, že spolupráci s Radmilou Kleslovou ukončily dvě jiné státní firmy - ČEPRO a České dráhy.

Státní dráhy dříve platily starostce Prahy měsíčně odměnu 40 tisíc korun bez DPH. Pro České dráhy Kleslová připravila například podklady k projednávaným drážním předpisům. Jakou odměnu starostka Prahy 10 inkasovala od ČEPRO, pro které pracovala od roku 2005, firma ani Kleslová neřekly.

Kleslová do hnutí Andreje Babiše přestoupila z ČSSD začátkem loňského roku, stala se hlavní personalistkou ANO v hlavním městě a na nedávném sněmu hnutí i místopředsedkyní strany. Babišovi a jeho holdingu Agrofert pomáhala už v minulosti jako lobbistka.

Média v posledních dnech informovala o tom, že právě Kleslová se snažila prosadit odvolání pražské primátorky Adriany Krnáčové. Pražské hnutí ANO, v jehož čele Kleslová je, vyslovilo před několika dny Krnáčové nedůvěru. Primátorka Prahy si ale nakonec svou pozici udržela.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Nálety v povstaleckých oblastech Sýrie usmrtily 20 lidí, tvrdí Syrské organizace pro lidská práva

Nálety syrské a ruské armády v sobotu v povstaleckých oblastech v Sýrii usmrtily nejméně 20 civilistů, mezi mrtvými je osm dětí. S odvoláním na sdělení exilové Syrské organizace pro lidská práva o tom informovala agentura Reuters. Při leteckých úderech na pět vesnic v oblasti Idlibu na severozápadně země rovněž utrpělo několik lidí zranění.

Čtyři civilisté včetně jednoho dítěte přišli o život ve vesnici Bára na jihu Idlibu, který mají z větší části stále pod kontrolou odpůrci syrského prezidenta Bašára Asada. Reportér agentury AFP popsal, jak se záchranáři snažili dostat k obětem v troskách dvoupatrového domu, který se po náletu zřítil.

Nejméně devět lidí pak zemřelo při útoku na tržiště ve vesnici Baljún a další dva civilisté zahynuli v oblasti Džabal Závíja na jihovýchodě Idlibu. Barelové bomby svržené z vrtulníků usmrtily pět civilistů, včetně tří dětí, ve vesnici Abadíta. Barelové bomby jsou většinou sudy naplněné výbušninami a šrapnely.

Současné boje jsou nejprudší od srpna, kdy bylo sjednáno příměří. Vojsko o provincii začalo bojovat v dubnu a do srpna byla provincie terčem mnoha náletů syrského letectva i jeho ruských spojenců. OSN odhaduje, že od dubna opustilo domovy na 400 tisíc lidí. Sporadické boje pokračovaly i po srpnu a SOHR tvrdí, že od té doby přišlo o život na 160 civilistů.

Další zprávy