ČEZ je tlustá kočka, na emisích vydělává téměř nejvíc

Radim Klekner Pavel Baroch, Radim Klekner, Radmin Klekner
4. 5. 2010 16:35
Britská organizace zveřejnila studii, kdo nejvíc vydělává na skleníkových plynech
Uhlík odchází, zisk ČEZ přichází
Uhlík odchází, zisk ČEZ přichází | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Společnost ČEZ figuruje mezi deseti evropskými koncerny, které v roce 2008 utržily největší zisky při obchodování s povolenkami na emise skleníkového oxidu uhličitého.

Vyplývá to z aktuální studie Carbon Fat Cats (Doslova: Uhlíkové tlusté kočky, ale také Uhlíkový zazobanec, prominent) britské nevládní organizace Sandbag.

Ve výdělku z prodeje povolenek je zároveň společnost ČEZ jedničkou mezi zeměmi střední a východní Evropy.

Sdružení Sandbag ve studii vyslovuje údiv nad tím, že česká vláda ještě s premiérem Mirkem Topolánkem udělila ČEZu svého času tolik povolenek, i když po firmě zároveň nepožadovala výraznější omezení skleníkových emisí.

"Česká vláda se v rámci celonárodního udělování povolenek rozhodla chránit ČEZ tak, aby se koncernu nestalo, že mu povolenky dojdou a tím byl nucen emise snížit," tvrdí se ve zprávě Sandbagu, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.

Organizace uvedla, že jiné velké elektrárenské firmy, jako jsou německé koncerny RWE, E.ON a Vattenfall, musely naopak emise snížit nebo nakoupit povolenky na více než sto milionů tun oxidu uhličitého.

ČEZ předloni vydělal 575 milionů

V britské studii se píše, že ČEZ předloni, ze kdy jsou zatím poslední data, vydělal na prodeji povolenek v přepočtu asi 575 milionů korun. Vzhledem k tomu, že ČEZ bude mít dostatek povolenek i v následujících letech, předpokládá britská organizace, že si ČEZ do roku 2012 přijde téměř na tři miliardy korun.

Sandbag upozorňuje i na událost z loňského roku, kdy český parlament nestandardním způsobem umožnil ČEZu, aby i v následujících letech dostával část emisních povolenek zadarmo, i když jinak by si je musel všechny koupit.

Exministr životního prostředí Martin Bursík a lídr Strany zelených v Ústeckém kraji vyčíslil, že stát tak přijde až o bezmála 70 miliard. "Mezi lety 2013 až 2020 půjde podle odhadů ministerstva životního prostředí o přesun zhruba 68 miliard korun z příjmů státního rozpočtu (z našich peněz) do rozpočtu elektrárenských společností, dominantně ČEZu," uvedl Bursík.

Foto: Greenpeace

Emise snižujeme, tvrdí ČEZ

Podle společnosti ČEZ se ovšem na britskou studii o "uhlíkových tlustých kočkách" dá dívat i jiným pohledem.

"Je to Top ten největších snižovatelů. Ti, co nejvíce povolenek uspořili, na tom pak nejvíce vydělali," řekl Aktuálně.cz Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ. Dodal, že oproti roku 2007 ušetřila firma 12 procent emisí, přičemž v jejich snižování chce pokračovat.

"V našem Akčním plánu snižování emisí oxidu uhličitého jsme se zavázali snížit do roku 2020 celkový emisní faktor z 0,55 tuny oxidu uhličitého na jednu vyrobenou megawatthodinu na 0,47 tuny," konstatoval Kříž.

Většina evropských elektrárenských společností má přitom nižší emisní faktor a ČEZ ho proto musí snižovat už jen kvůli konkurenceschopnosti. ČEZ má přitom nevýhodu v tom, že většinu elektřiny stále vyrábí v uhelných elektrárnách. 

Ocelárna Mittal Steel Ostrava z ptačí perspektivy.
Ocelárna Mittal Steel Ostrava z ptačí perspektivy. | Foto: Ondřej Besperát

Nejtlustší kočkou je ArcelorMittal

Žebříčku největších firem s nálepkou "Uhlíkové tlusté kočky" dominuje na prvním místě koncern ArcelorMittal, která má kromě Ostravy své podniky prakticky po celé Evropě.

Podle britské nevládní organizace Sandbag vydělal ocelářský gigant na prodeji povolenek v roce 2008 více než 200 milionů eur.

Za koncernem ArcelorMittal následuje francouzská cementářská společnost Lafarge, která má rovněž pobočku v Česku, britský koncern Corus a jeho švédský konkurent SSAB-Svensk Stal.

ČEZ& se dělí s německým koncernem HeidelbergerCement o sedmé a osmé místo. Na desáté příčce skončil podnik Slovenské elektrárně, které jsou spolu s ČEZ jedinými dvěma energetickými firmami v Top ten "Uhlíkových tlustých koček".

 

Právě se děje

před 26 minutami

Federální soudce zakázal vládě USA vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti

Federální soudce zakázal americké vládě vymáhat 100denní moratorium na deportace, které po inauguraci nového prezidenta Joea Bidena nařídilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Příkaz soudce Drewa Tiptona novou politiku blokuje na 14 dní, přičemž se vztahuje na celé americké území. Podle agentury Reuters se očekává, že vláda se proti verdiktu odvolá. Vydáním dočasného zákazu soudce vyhověl státu Texas, který v pátek federální vládu kvůli pozastavení deportací zažaloval. Moratorium se týká většiny deportací a je klíčovou součástí Bidenovy imigrační politiky, píše agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Biden telefonoval s Putinem, hovořilo se o dohodě Nový START, otravě Navalného i o prosincovém hackerském útoku na americké úřady, oznámil Bílý dům.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Poslanci odmítli legalizaci konopí, přinesla by zdravotní rizika, míní Blatný

Sněmovna odmítla omezenou legalizaci konopí. Návrh skupiny čtyř desítek poslanců ze šesti klubů předpokládal, že by si bezúhonní dospělí lidé mohli bez hrozby postihu vypěstovat a zpracovat doma až pět rostlin konopí. Plénum novelu o návykových látkách, za níž stojí zejména Piráti, zamítlo na návrh SPD hlasy 55 z 89 přítomných poslanců už v úvodním kole.

Pirátský poslanec Tomáš Vymazal zdůrazňoval, že změna by mohla zabránit kriminalizaci jinak bezúhonných lidí. "Konopí je v Česku velice oblíbené. Dle různých studií s ním má zkušenost více než každý čtvrtý mladistvý a u dospělých jsou to dokonce dva z pěti," uvedl. Regulace by podle poslance měla nahradit podle něho selhávající represi. Podle předsedy STAN Víta Rakušana jde o odstraňování státem řízeného pokrytectví.

Naopak ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) upozorňoval na to, že novela je v rozporu s mezinárodním právem a protidrogovou politikou. "Přináší velká sociální a zdravotní rizika," uvedl. Ministr také varoval před možnou drogovou turistikou za takzvaným rekreačním konopím.

Novela předpokládala, že lidé by mohli mít doma beztrestně až 1,25 kilogramu sušiny konopí. Ostatním lidem by pěstitelé museli zabránit ve volném přístupu k tomuto konopí pod hrozbou pokuty až 15 000 korun. Až 30 gramů by mohli lidé nosit u sebe i mimo obydlí. Stejné množství, tedy 30 gramů, by mohli legálně předat jinému dospělému člověku, ovšem výhradně bezplatně. Totéž mělo platit pro produkty získané z konopí.

Předkladatelé tvrdili, že omezená legalizace konopí by zmenšila černý trh a vedla by také ke snížení trestné činnosti, která se s ním váže.

Zdroj: ČTK
Další zprávy