ČEZ dal za doly Mibrag 206 milionů, prodal za 130

Petr Holub
18. 6. 2012 6:30
Ukazují to data z unikátní analýzy obchodu, který ČEZ podnikl se svým tuzemským konkurentem EPH
Obchod ČEZ: koupil za 206 milionů eur, prodal za 130.
Obchod ČEZ: koupil za 206 milionů eur, prodal za 130. | Foto: Reuters

Praha - Státní energetický gigant ČEZ koupil polovinu východoněmeckých dolů Mibrag za 206 milionů eur, prodal je za 130 milionů. Vedle toho předal svému tuzemskému konkurentovi EPH zadarmo polovinu projektu na stavbu elektrárny Profen, která by měla po roce 2018 část uhlí z Mibragu pálit.

Ukazují to data z unikátní analýzy obchodu, kterou vypracovala se znalostí interních dat státní firmy skupina expertů, jimž Aktuálně.cz přislíbilo anonymitu.

ČEZ některá konkrétní data zpochybnil.

Kvalitní CF efekt

ČEZ koupil polovinu akcií Mibragu v červnu 2009 a o jejich prodeji rozhodlo představenstvo v červenci 2011. Celý důl tak kontroluje společnost Energetický a průmyslový holding (EPH), která podle obchodního rejstříku patří čtyřem kyperským firmám.

Podle firemního webu se o akcie dělí finanční skupiny PPF a J&T s ředitelem Danielem Křetínským.

Manažeři státní firmy dosud obchod vykládali jako úspěch a dodnes ho dokazují parametrem „CF efekt", podle kterého na prodeji svého podílu vydělali 46 milionů eur, tedy přes miliardu korun.

Zmíněný parametr neužívá obvykle ani ČEZ. Ve výročních či čtvrtletních zprávách se za poslední dva roky objevil pouze jednou právě v souvislosti s Mibragem.

V reakci na opakovaný dotaz po prodejní ceně užívají zástupci ČEZ frázi, která poprvé zazněla loni v listopadu: „Smluvní strany se dohodly, že objem uvedených transakcí nebude zveřejněn," tlumočí ji mluvčí Eva Nováková.

Existuje možnost, že ČEZ vydělal nějaké peníze během čtyřiadvaceti měsíců, kdy byl spoluvlastníkem Mibragu. „ČEZ samozřejmě inkasoval veškeré nároky, které vznikly z vlastnictví padesátiprocentního podílu ve společnosti Mibrag," tvrdí Nováková. Neupřesňuje však, o jakou částku se jedná.  

Doly za 30 milionů

Z dokumentů německé firmy vyplývá, že v roce 2010 proběhly finanční přesuny mezi společností Mibrag a jejím stoprocentním akcionářem JTSB Braunkohlebergbau GmBH. Mibrag půjčil JTSB 220 milionů eur, zpátky dostal 50 milionů. Na účtech mateřské firmy tak zůstala koncem roku hotovost 170 milionů.

Tento fakt do značné míry potvrzuje prezentace ČEZ z loňského listopadu. „V březnu 2010 došlo k zadlužení společnosti Mibrag (úvěr ve výši 250 milionů eur) a k následnému splacení větší části akcionářského dluhu JTSD/MIBRAG," prozradili manažeři bez bližšího vysvětlení.

Po padesáti procentech akcií JTSB vlastnily EPH a dceřiná firma ČEZ Severočeské doly.  Výroční zprávy ČEZ ani Severočeských dolů se nezmiňují, že peníze odešly z JTSB na účty některého z majitelů.

Při pohledu na bilanci celé transakce Mibrag se nabízejí autoři analýzy možnost, že zmíněných 170 milionů využilo samotné EPH, a zaplatilo tak ČEZ za jeho podíl v Mibragu i za projekt na elektrárnu. „Pro kupujícího to je dobrý obchod. Ovládne společnost a bude ho to stát na hotovosti v přepočtu necelých 30 milionů korun," spekulují analytici.

Olbřímí účelovost

Mluvčí Nováková a její kolega z EPH Martin Maňák neodpovídají na otázku, jak bylo 170 milionů z účtů JTSB použito.

„Účelovost opětovného vytahování těchto nesmyslných otázek je tak olbřímí, že v současné době nemáme v úmyslu věnovat tomu další energii," reagoval například Maňák, podle kterého stojí za otázkami konkurenční firma Czech Coal.

Stejně mluvčí neodpovídají na dotaz, jak byla rozdělena dividenda ve výši 95 milionů eur za rok 2010. Severočeské doly sice ve své účetní závěrce za rok 2010 uvádějí JTSB v seznamu dceřiných firem, vykazují však nulovou dividendu.

Studie upozorňuje, že právě v případě, že ČEZ neviděl ani euro z půjčky Mibragu, resp. z dividendy JTSB, dosahuje jeho ztráta z východoněmecké transakce 76 milionů eur, tedy přes dvě miliardy korun. „Kdyby tento předpoklad platil, tak ztráta ČEZ na prodeji Mibrag činila 2,087 miliardy Kč," píše se doslova ve studii.

 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy