reklama
 
 

Mladí Češi se o sebe postarají. Testy zvládli jako Němci

1. 4. 2014 17:00
OECD testovalo schopnost patnáctiletých řešit praktické problémy. Nejlépe dopadli studenti v Singapuru a Jižní Koreji.

Praha - Čeští patnáctiletí žáci si dovedou poradit se všedními problémy, jako je orientace ve městě nebo nastavení termostatu.

V mezinárodním testování PISA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) skončili nad průměrem, porazili většinu východních zemí. Češi se dělí o 16. a 17. místo s Německem. Těsně za nimi skončily Spojené státy. Lepší než čeští žáci jsou v Evropě jen ve Finsku, Velké Británii, Estonsku, Francii, Nizozemsku a Itálii.

Nejlépe v testování dopadli žáci ze Singapuru a Koreje. Ti se podle výzkumu rychle učí, jsou zvídaví a schopní řešit i problémy v neznámém kontextu. Testování na počítači se zúčastnilo 85 tisíc studentů ze 44 zemí.

Výrazně podprůměrných výsledků dosáhli studenti například v Bulharsku, Malajsii nebo Brazílii.

U nás bylo testováno 2800 žáku na téměř třech stovkách škol. Kromě praktických dovedností šetření PISA testovalo také čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost. Zahrnuta byla také finanční gramotnost, výsledky tohoto oddílu budou zveřejněny v červenci, uvedl šéf České školní inspekce Tomáš Zatloukal.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) dobré umístění českých žáků chápe jako jasný signál toho, že se tuzemské školství odklání od klasického drilování k řešení praktických problémů.

Jako Robinson

Česká školní inspekce chce výstupní data dále zkoumat, uvedl Zatloukal.

Podle Andrease Schleichera, ředitele sekce vzdělání a dovedností OECD, by státy u studentů měly rozvíjet právě schopnost řešit všední praktické problémy, protože to vyžaduje současná ekonomická situace.

"Z dnešních patnáctiletých se slabou dovedností řešit problémy se zítra stanou dospělí, kteří budou mít obtíže si najít nebo udržet práci,“ řekl Schleicher.

Podle autorů výzkumu se lidé denně musejí potýkat s problémy, které nemají na první pohled zřejmé řešení. Tak jako se Robinson Crusoe musel v neznámém prostředí spolehnout sám na sebe, musí si s nečekanými komplikacemi poradit i moderní člověk.

Přestal mi fungovat mobil. Potřebuji najít letiště na druhém konci města a nemluvím místním jazykem. Je mi zima, jak nastavím klimatizaci? To jsou jen některé z příkladů všedních překážek. A právě schopnost takové problémy řešit je v současné ekonomické situaci čím dál žádanější.

Testovaní studenti se museli v interaktivních úlohách pokusit koupit si jízdenku na vlak v automatu, ovládat MP3 přehrávač nebo klimatizaci, najít nejkratší cestu z jedné zastávky na druhou nebo na základě animace odhadnout chování robotického vysavače.

"V další úloze měli žáci za úkol rozesadit účastníky narozeninové oslavy, kdy každý účastník měl podmínku, kde může sedět a kde nesmí sedět," popsal Zatloukal.

Z testování vyplývá, že to dobré výsledky v matematice a přírodovědných předmětech nemusejí nutně znamenat, že si student poradí například s koupí letenky. Naopak, studenti z Británie, Ameriky či Japonska dopadli v řešení praktických problémů lépe než v testování klíčových školních předmětů. To je případ i českých žáků.

Ministr zmínil případ Polska, kde se studenti výrazně zlepšili v matematice, ale v praktických záležitostech zaostávají.

"Je velkou výzvou pro české školství, aby naši studenti měli kvalitní základ a ten pak dokázali využít v praxi," uvedl Chládek.

Technologie od první třídy

Nejsložitější problémy vyřeší v rámci OECD jeden z devíti studentů. V Singapuru, Koreji a Japonsku to zvládne jeden z pěti.

Jeden z pěti studentů ve všech testovaných zemích si poradí pouze s těmi nejjednoduššími úkoly a podle průzkumu jim tak chybí dovednosti, které vyžadují moderní zaměstnavatelé.

Úspěch asijských studentů přičítá Chládek i tomu, že se tamní děti učí používat moderní technologie od útlého věku. Ministr dlouhodobě podporuje zavedení technologií, konkrétně tabletů, už od první třídy.

"K tomu je nejprve potřeba splnit několik podmínek. Práci s tabletem si musí osvojit učitel, tablet musí dostat každé dítě bez rozdílu věku i socioekonomického zázemí a je nutná jasná individualizace výuky," uvedl ministr.

Aby odklon od biflování k praxi dál nesl ovoce, je podle Chládka potřeba zvýšit učitelům platy a investovat peníze do moderních pomůcek.

autor: Domácí | 1. 4. 2014 17:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama