Čeští vědci slaví úspěch ve výzkumu nanokrystalů, dokážou lokalizovat nejlehčí atomy v krystalech

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 1. 2017 23:16
Čeští vědci přišli s metodou, jak určit polohu nejlehčích atomů v těch nejmenších krystalech. Tým kolem fyzika Lukáše Palatinuse z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR jako první na světě dosáhl takové přesnosti, že lze v nanokrystalech najít i atomy vodíku. "Krystalografie je zásadní obor pro řadu dalších vědních oborů, jako je chemie nebo vývoj nových materiálů. My jsme vyvinuli metodu, která krystalografii posouvá dál a která umožňuje dělat to, co do té doby nešlo," uvedl Palatinus. Jejich vědeckou práci tento pátek otiskne prestižní časopis Science.
Mikroskop, ilustrační foto
Mikroskop, ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Čeští vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR vyvinuli novou metodu, která umí určit polohu nejlehčích atomů v těch nejmenších krystalech. Jako první na světě dosáhli takové přesnosti, že mohou v nanokrystalech najít i atomy vodíku.

Spolehlivost metody popsali ve vědecké práci, která vyjde tento pátek v prestižním časopise Science. Informoval o tom fyzik Lukáš Palatinus. Svým výzkumem, který trval sedm let, podle něj pomohli rozvoji krystalografie.

"Krystalografie je zásadní obor pro řadu dalších vědních oborů, jako je chemie nebo vývoj nových materiálů. My jsme vyvinuli metodu, která krystalografii posouvá dál a která umožňuje dělat to, co do té doby nešlo," uvedl Palatinus. Převážná část výzkumu, tedy vývoj metody a softwaru, se uskutečnila v Praze, na druhé části se podíleli i francouzští vědci z francouzského národního výzkumného centra CNRS v Caen.

Metoda podle autorů může přispět k širokému použití krystalografie v přírodních vědách a rozvoji celé řady vědních oborů, jako je například materiálové inženýrství, organická i anorganická chemie, farmacie či molekulární biologie. Analýza nanokrystalů je důležitá ale i v leteckém průmyslu při zkoumání nových materiálů.

Atomy přímo nevidíme

Atomy vědci hledají tak, že v elektronovém mikroskopu nechají v krystalech rozptylovat elektrony. Rozptyl měří a výsledná data počítačově zpracují. "Není to tak, že bychom atomy přímo viděli. Ani ty nejlepší mikroskopy dnes nedokážou takovéto detaily vidět přímo," vysvětlil.

"Náš zásadní přínos nebyl tak moc v té experimentální části, tedy sběru dat, ale právě ve výpočetních postupech, které jsme vylepšili natolik, abychom z toho dokázali dostat informaci," dodal.

Přestože se obor strukturní krystalografie v minulém století bouřlivě rozvíjel, stále v něm podle vědců zůstaly nedořešené problémy. Jedním z nich je právě spolehlivá strukturní analýza krystalů o rozměrech kolem jednoho mikrometru a menších. S nedostatkem poznatků se doposud potýkají odvětví, která například vytvářejí nové materiály, vyvíjejí léky, nebo i geovědy, kde zajímavé materiály netvoří dostatečně velké krystaly.

Pokud vám bude na ruce chybět část kůže nebo kosti, pomocí nanovláken vypěstujeme náhradu, která udělá z ruky funkční celek, říká Liliana Berezkinová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy