Čeští vědci jsou na cestě k včasnému odhalení Alzheimera

ČTK Domácí ČTK, Domácí
4. 11. 2014 10:34
Objev by dokonce mohl být prvním krokem k léčbě tohoto typu demence.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Čeští vědci zřejmě objevili klíč k včasné diagnóze Alzheimerovy nemoci a možná i naznačili cestu k objevu léku. Zjistili totiž, že v mozku pacientů jsou lokálně zvýšené protilátky specifické právě pro tento typ demence.

O objevu informoval Aleš Bartoš z Národního ústavu duševního zdraví / Psychiatrického centra Praha, šéf výzkumného týmu, v němž jsou také odborníci z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Alzheimerova nemoc je nevyléčitelné onemocnění mozku. Rozvoj se zatím dá jen zpomalit, pokud se léky nasadí včas. Trpí jí 140 tisíc Češek a Čechů. Se stárnutím nemocných přibývá, v roce 2050 může být v ČR 225 tisíc pacientů.

"Počet nemocných stále vzrůstá a do roku 2050 by po celém světě mohl vzrůst až čtyřnásobně, pokud nebude nalezena účinná prevence a léčba," varoval tým lékařů.

Při Alzheimerově nemoci se do mozku ukládají špatně svinuté či poškozené bílkoviny beta-amyloid a tau protein. V poškozené formě zanášejí mozek a ničí ho. Tau protein a další bílkovina neurofilamenta tvoří kostru nervové buňky. Pokud je kostra poškozena, nervová buňka se může rozpadnout.

Ve světě se pokusně očkovaly myši proti beta-amyloidu, jejich mozek se od nánosů vyčistil. U lidí postup nezabral.

Český vědecký tým se proto zaměřil na tau protein a neurofilamenty. Pět let zjišťoval rozdíly v imunologické situaci u 80 dobrovolníků rozdělených do čtyř skupin: zdravých seniorů, seniorů se zánětlivými nemocemi nervové soustavy, pacientů s Alzheimerem a pacientů s jinými formami demence.

Ukázalo se, že množství protilátek proti tau proteinu a neurofilamentům v krvi i mozkomíšním moku celkově bylo u zdravých lidí vyššího věku a pacientů s Alzheimerovou chorobou zhruba stejné. Když se vědci zaměřili na určitou část protilátek, a to na přímo lokálně vytvořené v blízkosti nervové soustavy, zjistili, že u pacientů s Alzheimerovou chorobou je množství významně vyšší než u ostatních.

Zdá se, že protilátky jsou specifické pro Alzheimera

Zvýšené protilátky mohou souviset se zvýšenými nánosy špatně svinutých bílkovin a rozpadem nervových buněk, a tedy jejich páteřních bílkovin tau proteinu a neurofilament.

Vědci očekávali, že podobná imunologická reakce nastane i u pacientů s jinými formami demence a že se tělo bude bránit protilátkami na zvýšenou hladinu tau proteinu a neurofilament z rozpadlých buněk stejně jako v případě Alzheimerovy nemoci. Jenže tomu tak nebylo, a to ani u Creuzfeldt-Jacobovy nemoci, lidské varianty nemoci šílených krav.

U této nemoci je rozpad buněk rychlejší, prudce stoupá množství bílkovin tau proteinu a neurofilament v mozkomíšním moku, přesto nebyly protilátky zvýšené. Tuto skutečnost nepopsal podle Bartoše dosud nikdo na světě.

"Zdá se tedy, že tyto lokálně zvýšené protilátky jsou relativně specifické právě pro Alzheimerovu nemoc," shrnul.

V laboratoři biochemie a patofyziologie mozku Národního ústavu duševního zdraví plánuje Bartošův tým poznatky ověřit. Do studie chce zařadit více dalších pacientů, a to s nemocí v časném stadiu. Jejich séra a mozkomíšní moky budou vyšetřeny vylepšenými biochemickými metodami.

Pro vytvoření českých norem neuropsychologických testů se nyní hledají dobrovolníci. "V tuto chvíli jsou konkrétně potřeba zdraví muži nad 50 let věku a zdraví muži i ženy nad 85 let. Výzkum zohledňuje i socioekonomický status a vzdělání. Nedostatek je dobrovolníků s nižším vzděláním," uvedl výzkumný tým.

Zájemci o zařazení do studie musejí užívat češtinu jako svůj mateřský jazyk a být neurologicky i psychicky zdraví. Nesmějí mít pocit porušené paměti. Vyšetření trvá jednu až dvě hodiny, provedou ho odborníci ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Objednat se lze na telefonu 267 162 344 se záznamníkem nebo mailem [email protected]

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy