Češi na Sibiři zmapovali lágr, v němž otroci těžili uran. Kameru poslali na drakovi

Češi na Sibiři zmapovali lágr, v němž otroci těžili uran. Kameru poslali na drakovi
Nad táborem je velice kvalitně dochovaný také těžební areál. Vozík na materiál stále stojí na kolejnici.
Jeden z objektů lágru v údolí, kde se údajně nacházely třídírny a drtičky uranové rudy.
Expediční tým: Lukáš Holata (vlevo) a Radek Světlík.
Těžební areál sestává z množství rozpadlých konstrukcí, v pozadí je improvizovaný kříž vztyčený na památku vězňů.
Foto: Gulag.cz
Anna Dohnalová Anna Dohnalová
Aktualizováno 30. 7. 2021 16:30
Dva čeští archeologové se vydali na Sibiř za pozůstatky opuštěných sovětských táborů gulag. Z výpravy vznikl krátký dokumentární film, jenž se stane součástí vzdělávacího programu pro střední i základní školy. Film ukazuje členy expedice na téměř týdenním pochodu tajgou do odlehlých míst sibiřského pohoří Kodar, kde vězňové, sovětští otroci, těžili materiál pro výrobu první sovětské atomové bomby.

Čeští historici a archeologové z organizace Gulag.cz už několik let pořádají expedice, jejichž cílem je zmapovat bývalé pracovní tábory v Sovětském svazu. Těch ve své době existovalo až třicet tisíc. Fungovaly jako nápravná zařízení zejména pro politické vězně, kteří v nich žili v nelidských podmínkách a naprosto odříznutí od civilizace. Tábory prošli i Čechoslováci. 

Na již čtvrtou výpravu se do sibiřských lesů vypravil archeolog z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Lukáš Holata společně s projektovým manažerem organizace Gulag.cz Radkem Světlíkem. Cílem bylo zdokumentovat prostředí bývalého pracovního tábora v takzvané Mramorové soutěsce, aby doplnili podklady pro vznik virtuálního muzea s 3D modely lágru. 

"Na Mramorovou soutěsku padla volba z několika důvodů. Zaprvé byly zbytky tábora rozeznatelné na satelitních snímcích. A pohoří Kodar, ve kterém se tábor nachází, také občas navštěvují ruští turisté. Z těchto výprav jsme pak na některých ruských turistických blozích našli publikované fotografie, mezi kterými se občas objevovaly i fotky tábora v Mramorové soutěsce. To nám poskytlo dostatečné důkazy. Mimo to bylo lákadlem navštívit místo, kde vězni těžili uran pro první sovětskou atomovou bombu," popisuje Holata. 

Vězňové v táboře těžili materiál pro výrobu atomové bomby

Táborem v Mramorové soutěsce prošly téměř čtyři tisíce vězňů, mezi nimiž byli i němečtí zajatci z druhé světové války. Nachází se v Zabajkalském kraji na ruské Sibiři, kde se mezi lety 1949 a 1951 krátce těžila uranová ruda pro výrobu jaderných zbraní.

"V této oblasti probíhaly první geologické průzkumy a následně tam vybudovali důl. Byl to první tábor, který se zabýval těžbou uranu, nicméně neměl dlouhého trvání, protože uranovou rudu nenalezli v požadovaném množství a kvalitě," vysvětluje Světlík.

V době svého založení se tábor nacházel mimo dostupnou civilizaci. Železnice k němu byla dostavěna až později. I po tom, co ho Sověti opustili, se díky své odlehlosti a mrazivému klimatu vysoko v horách velké množství táborových staveb zachovalo dodnes. 

Informace o přesném umístění podobného tábora ale není podle badatelů ani v dnešní době vůbec jednoduché získat. "Ucelený soupis dobrých lokalit nebo mapa, kde by bylo vše zanesené, samozřejmě neexistuje. Nezbytná tak byla zdlouhavá práce u stolu, kdy jsme projížděli staré vojenské mapy a k hledání polohy využívali satelitní snímky. Nicméně pro tábor v Mramorové soutěsce navíc existovalo i těch pár výše zmíněných turistických blogů, takže jsme jeho polohu znali perfektně," říká Holata. 

Členové expedice letěli letadlem do Moskvy a odtamtud následně dalším spojem do malého městečka Čara, od kterého se asi třicet kilometrů daleko nachází tábor. Při jeho hledání se pak na cestu ptali i místních. Ti zpravidla hovořili o "hezkých reliktech těžby", o gulagu nemluvil nikdo. 

"Všichni místní nás oslovovali sami od sebe, když viděli dva kluky s třicetikilovou krosnou. Vždy se nás ptali, co tam děláme, tak jsme se v ruštině naučili pár univerzálních vět, že jsme turisté a jdeme do hor. Že se jedná o dokumentaci tábora gulag, jsme sami od sebe nikomu nesdělovali," popisuje Holata. 

30 kilo na zádech a několikadenní cesta tajgou 

Cesta tajgou směrem k táboru, která měla trvat tři dny, se protáhla o další dva, a to kvůli nepříznivému počasí a příliš rozvodněným řekám, které bylo těžké přebrodit.

"S třiceti kily na zádech jsme se museli prodírat zarostlými úseky v místech zcela mimo civilizaci, kde se není možné dovolat žádné záchrany. Představa, že se jeden z nás zraní a nebude schopen pohybu, byla naprosto děsivá. Navzájem bychom se neunesli a pomoc by dorazila nejdříve za týden, a to bůhví jestli," říká Holata.

Cestovatelé se při postupu tajgou zároveň obávali, že je napadne medvěd či vlci. Hlasitě si proto prozpěvovali a dělali hluk. 

Nesli si s sebou velké množství techniky, kvůli které byla cesta opravdu náročná. "Navíc jsme šli sami dva, to u expedic nebývá běžné," dodává Světlík. Sami šli proto, že cesty na Sibiř bývají kvůli obrovským vzdálenostem a obtížně prostupnému terénu velmi časově i finančně náročné.

Na místě pak strávili čtyři dny, kde pečlivě zdokumentovali prostředí lágru i jeho další přilehlé stavby. Pořídili panoramatické snímky pro "virtuální prohlídku" tábora a také fotogrammetrickou dokumentaci budov a nalezených předmětů, ze kterých následně vytvořili 3D modely a dokumentární filmy, dostupné na webových stránkách projektu i na jeho YouTube kanále.   

"Pro focení z výšky bychom za normálních okolností použili dron, ale ten si vzít do Ruska na turistické vízum nejde. Využili jsme proto draka, který unesl malý foťák," popisuje Holata a dodává, že ačkoli na hranicích žádné problémy neměli, dostávali neustálé otázky na to, proč si s sebou vezou tolik fotoaparátů. 

Začátkem června organizace Gulag.cz o této výpravě veřejnosti zpřístupnila film, který se stane součástí nově vyvíjeného vzdělávacího nástroje základních a středních škol. Bude tvořit doplněk k 3D vizualizaci života v sovětských lágrech ve virtuální realitě a jeho účelem bude mladším generacím ukázat, že se nejedná o fikci, ale o skutečnost. 

"Za dalších sto let už možná tyto materiální pozůstatky vůbec nebudou k dispozici, nebudou ani pamětníci. Lidstvo by nemuselo mít představu, že něco takového vůbec existovalo," uzavírá Holata.

Expedice do Mramorové soutěsky | Video: Youtube / GULAG cz
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy