Cesta na Tchaj-wan se stává reálnější, řekl Vystrčil. V debatě se Zemanem se neshodli

Domácí Domácí
Aktualizováno 19. 5. 2020 18:27
Prezident Miloš Zeman se v úterý setkal s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS). Hovořili spolu o dokumentu, který sepsala čínská ambasáda a který na Hradě obdržel zesnulý Jaroslav Kubera (ODS). Obsahoval varování před důsledky jeho chystané cesty na Tchaj-wan. Vystrčil uvedl, že se s prezidentem na žádném z probíraných bodů neshodli a že se cesta šéfa Senátu na Tchaj-wan stává reálnější.
Vystrčil jednal s prezidentem Zemanem o výhrůžném dokumentu s razítkem čínské ambasády, který se dostal krátce před smrtí k Jaroslavu Kuberovi. | Video: DVTV

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček zveřejnil pouze informaci, že se schůzka Zemana a Vystrčila konala.Pražský hrad podle něj nyní blíže setkání komentovat nebude.

Vystrčil po úterní schůzce s prezidentem uvedl tři body, které s prezidentem projednávali. V první části se bavili zejména o osudu čínského dokumentu, kde se vzal a kde skončil. Dále projednávali vyjadřování některých úředníků Hradu o tom, že je dopis falzifikát, a nakonec mluvili o významnosti dopisu. Na jeho existenci jako první upozornil deník Aktuálně.cz.

Předseda Senátu se s prezidentem na žádném z bodů neshodli. "Při další diskusi jsme už nikam nepostoupili. A proto jsme tuto debatu byli nuceni ukončit s tím, že jsme si každý drželi svůj názor," prohlásil Vystrčil.

Ani po schůzce s prezidentem ale Vystrčil jasně neodpověděl na otázku, zda tedy na Tchaj-wan on pojede, jak to plánoval jeho předchůdce. "Základní hodnota každé země je být zemí demokratickou, svobodnou a nezávislou. Jestli dneska ČLR hodlá pokračovat v tom, že chce České republice, Senátu diktovat, co by měl či neměl dělat, tak moje cesta na Tchaj-wan se stává stále reálnější a reálnější. Není možné nadále sklánět hlavu a přistupovat na to, že budeme něčím lokajem. Proto jsem tu před chvílí řekl, že jsem rád, že demokraticky zvolená prezidentka Tchaj-wanu bude inaugurována," uvedl Vystrčil.

Tři body k debatě

Předseda Senátu uvedl, že si u prezidenta snažil ujasnit okolnosti toho, proč dokument vznikl a s jakým záměrem byl předán Jaroslavu Kuberovi. To byla první část debaty - proč dopis putoval ke Kuberovi přes Hrad, který k němu ještě přidal svůj přípis.

"Pokud chce Čínská lidová republika prostřednictvím své ambasády upozornit předsedu Senátu, aby nejezdil na Tchaj-wan, je logické, aby byl dopis doručen do Valdštejnského paláce do kanceláře předsedy Senátu, aby si jej mohl přečíst, a když tak se podle toho zařídit. Nestalo se tak a dopis byl doručen na podatelnu Hradu, já to považuji za nelogické a v pohledu na tuto nelogičnost jsme se s prezidentem neshodli," uvedl Vystrčil k prvnímu probíranému bodu. 

Dále řekl, že řešili vyjádření některých úředníků Hradu, že není jasné, zda dopis není falešný. Přitom v pondělí Hrad vydal video, v němž uvedl, že dokument přišel na podatelnu Hradu a má jeho originál k dispozici, i s razítkem čínské ambasády.  

Třetím bodem debaty byl rozpor v tom, jakou váhu dokumentu přiznává sám Hrad. "Zatímco v jednu chvíli jsme slyšeli, že to není nic významného a že to Kancelář prezidenta republiky, neřkuli prezident vůbec nečetli, neboť to bylo určeno předsedovi Senátu, tak jsme se v odpovědi od pana kancléře na můj dopis dozvěděli, že čínský dokument byl nedílnou součástí podkladů, které projednávali ústavní činitelé na společné schůzce v lednu. Je to nesrovnalost. Buď ten dokument byl významný, a pak ho projednávali, nebo nebyl významný a byl postoupen panu předsedovi Senátu bez jakéhokoliv projednání," uvedl Vystrčil.

Přestože mu tak stále chybí odpovědi na některé otázky, neočekává, že z Hradu získá odpovědi. "Problém čínského dokumentu pro mě vyřešen není. Nejsem ale schopen to uzavřít ke spokojenosti těch, kdo by chtěli znát celou pravdu a všechny podrobnosti, protože nemám žádné nástroje, jak se dalších informací domoci," uzavřel Vystrčil.

Čína se dál vměšuje do našich záležitostí, tvrdí Vystrčil

Předseda Senátu ale ještě upozornil, že zasahování čínské ambasády do záležitostí Senátu pokračuje. "Zaměstnanec čínské ambasády telefonoval mému řediteli kanceláře s tím, aby ho dopředu upozornil, že pokud bych náhodou chtěl blahopřát tchajwanské prezidentce v rámci inaugurace, tak by to nebylo vhodné a poškodilo by to česko-čínské vztahy. Jinými slovy, ČLR se dopředu stará o to, co by měl či neměl dělat předseda Senátu," kritizoval Vystrčil.

K tomu dodal, že se dávno předtím s předsedou zahraničního výboru Senátu domluvil, že oficiální písemné blahopřání posílat tchajwanské prezidentce nebude. Na tiskové konferenci ale prohlásil, že je potěšen, že má Tchaj-wan demokraticky zvolenou prezidentku a že je demokratickou zemí. Staronovou prezidentkou země se letos v lednu stala Cchaj Jing-wen.

Vystrčil se s prezidentem, premiérem Andrejem Babišem a předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem již účastnil jednání nejvyšších ústavních činitelů, které proběhlo 12. března. Kromě jiného se na schůzce projednával také obsah čínského dopisu. "Na setkání bylo přijato usnesení, ve kterém byl odsouzen jakýkoliv nátlak kterékoliv země vůči kterékoliv jiné zemi z hlediska její závislosti a zahraniční politiky," uvedl Vystrčil.

Dodal ale, že se mu na tomto setkání nepodařilo prosadit návrh, ve kterém chtěl vyzvat velvyslanectví Čínské lidové republiky k tomu, aby zvážilo personální změny na nejvyšších místech své ambasády. Dodal, že ale ve snaze o dosažení změn na velvyslanectví nepoleví.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 40 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy