Eštu umisťoval na sociální síť Facebook fotografie, na kterých pózuje se zbraněmi. Zážitky také vyprávěl osobně vojákům nebo dalším lidem.
K rozsudku řekl, že s rozhodnutím soudá se dá žít. Novinářům poté zopakoval, že Ukrajinu cestoval jako turista a že Doněcká republika není teroristickou organizací.
Státní zástupce žádal nepodmíněný trest tři až čtyři roky ve věznici s ostrahou a ztrátu hodnosti. Podle něj byla naplněna skutková podstata teroristického útoku ve stadiu pokusu. "Terorismus je jednou z nejhorších forem mezinárodního zločinu, je hrozbou pro demokracii," řekl žalobce.
Soud překvalifikoval skutek na účast na zločinecké organizované skupině, za který je sazba tři až 12 let vězení. Doněcká republika znaky podle soudu splňuje. Byla vyhlášena v rozporu s právním řádem Ukrajiny. Podmíněný trest vzal ohled na Eštuovu dosavadní bezúhonnost.
"Jeho motivací nebylo dopustit se teroristického činu, poškodit ústavní zřízení Ukrajiny. Jeho motivací bylo něco zažít," řekl soudce Jan Šlosar.
Obžaloba kladla Eštuovi za vinu, že od 11. dubna do 5. května nosil uniformu Republikánské gardy separatistického státu, držel stráž v zákopech, udržoval zbraně, strážil tržnici, kde byli vojáci ubytovaní, účastnil se ostřelování a mohl způsobit vojákům nebo civilistům zranění či smrt. Hrozilo mu 12 až 20 let. Státní zástupce navrhl trest pod dolní hranicí sazby. Eštu podle něj vedl po návratu z Ukrajiny bezúhonný život a založil rodinu.
Obhájce Ivan Chytil řekl, že chování obviněného nebylo správné, ale nebylo nezákonné, nejednalo se o trestný čin. Obžaloba je podle něj mimo realitu. "On tam nejel nelegálně, pořídil si vízum. Nic netajil. Je to obyčejný kluk, který se všude fotí, nešel tam bojovat. Za to ho chceme soudit?" řekl Chytil.
"Třikrát bych si rozmyslel tam cestovat, kdybych tušil, že mě osud zavede do soudní síně," konstatoval ve své závěrečné řeči Eštu. Má malého syna, druhého manželka čeká. Cestovat už nebude, chce se věnovat rodině. "Nejsem zlosyn, zabiják či gauner," uvedl Eštu.
Eštu v roce 2016 dělal přijímací řízení k chrudimským výsadkářům, ale nezvládl psychotesty. Tehdejší zástupce velitele Ivo Zelinka po poradě s právníky vojáka nahlásil vojenské policii, aby prověřila jeho údajnou účast v bojích.
