Český turismus bojuje o přežití. Obrovský počet lidí ztratila i nejvyhlášenější místa

Jakub Heller Denis Chripák Jakub Heller, Denis Chripák
24. 9. 2020 5:30
Když na jaře pandemie dorazila do Česka, uzavřely se hranice a na pár týdnů se v zemi de facto zastavil život. I když se po nouzovém stavu opatření rozvolnila, dopady byly pro mnohá odvětví drastická, včetně turismu. Redakce Aktuálně.cz proto zjišťovala, o kolik lidí méně letos v létě přijelo do třinácti nejvyhledávanějších lokalit. Nejedna přišla o naprostou většinu návštěvníků. Zoo ale vydělaly.

Změny v návštěvnosti hlavních turistických míst v Česku

  • rozdíl počtu návštěvníků
  • léto 2019 celkem
  • léto 2020 celkem
  • Staroměstská radnice Staroměstská radnice
    -79,43 %-155 555
    195 846
    40 291
    Pražský hrad Pražský hrad
    -78,65 %-604 000
    768 000
    164 000
    Židovské muzeum Židovské muzeum v Praze
    -78,45 %-147 721
    188 303
    40 582
    Kostnice Kutná Kostnice Kutná Hora
    -67,40 %-122 000
    181 000
    59 000
    Plzeňský Prazdroj Plzeňský Prazdroj
    -57,85 %-155 337
    268 521
    113 184
    Petřínská věž Petřínská věž
    -49,44%-119 928
    242 578
    122 650
    ZOO Ostrava ZOO Ostrava
    -27,95%-81 009
    289 876
    208 867
    iQLandia</ iQLandia
    -21,52 %-34 000
    158 000
    124 000
    Státní hrad Státní hrad a zámek Český krumlov
    -17,13 %-30 399
    177 409
    147 010
    Státní zámek Státní zámek Lednice
    -3,74 %-7 964
    213 029
    205 065
    ZOO Dvůr ZOO Dvůr Králové
    +6,32%+20 257
    320 425
    340 682
    ZOO Plzeň ZOO Plzeň
    +8,77 %+19 601
    223 471
    243 072

     Majestátní Pražský hrad, atraktivní zoologické zahrady, skvostná města či zábavní parky. Ročně sem zavítají statisíce a v některých případech až miliony lidí. Alespoň tak tomu bylo před koronavirovou krizí. Letos je situace jiná. Dramaticky. Stačí se podívat třeba právě na odvěké sídlo českých panovníků - Pražský hrad, vůbec nejnavštěvovanější památku v celé zemi, na kterou se ročně přijede podívat více než dva a půl milionu lidí. A počet návštěvníků pravidelně rostl.

    Ještě na začátku roku to na Hradě vypadalo, že i letošek bude znovu rekordní - vždyť v lednu a únoru přišlo o deset procent víc návštěvníků než vloni. Pak ale přišel březen a s ním nemoc covid-19. Byl vyhlášen nouzový stav, plošná karanténa, přestalo se cestovat. Cizinci ze země prakticky zmizeli, Češi byli doma a památky i nejrůznější atrakce zůstaly zpravidla uzavřené.

    Země nicméně nakonec první vlnu nákazy přestála, vše se zdánlivě začalo vracet do normálu a spolu s létem přišla i optimističtější nálada. Zahraniční turisté se sice dál do Česka nehrnuli, ale zase je mnohdy nahradili Češi, kteří oželeli dovolenou u moře. Ale nestačilo to. Realita je drtivá.

    Například už zmíněný Pražský hrad letos v létě přišel takřka o všechny návštěvníky. "Od 1. července do 31. srpna ho navštívilo přes 164 tisíc platících návštěvníků, zatímco ve stejném obdobní loňského roku jich bylo bezmála 768 tisíc. To znamená, že návštěvnost v letošním roce oproti loňsku poklesla téměř o 78 procent," popisuje mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor.

    A na podobně skličující čísla se ve svých výkazech dívají i správci dalších vyhlášených turistických cílů v zemi. Třeba do Židovského muzea v Praze přišlo za loňské léto 188 tisíc lidí, zatímco letos jich dorazilo pouhých 40 tisíc - tedy jen asi pětina.

    Stejně tak jako další organizace stálo na jaře i muzeum před rozhodnutím, co s tím. Přijalo úsporný rozpočet, propustilo část zaměstnanců a zastavilo všechny rozvojové projekty. Ani to však nemusí stačit, už jen proto, že muzeum není státní organizací a většina jeho příjmů je závislá na tom, kolik nechají návštěvníci na kase za vstupné. 

    "Současný vývoj pandemie koronaviru, žel, nenasvědčuje, že by v příštích měsících mělo dojít ke zlepšení. Pro další činnost Židovského muzea v Praze je přitom obnova turistického ruchu životně důležitá," říká ředitel muzea Leo Pavlát. 

    O pětinu návštěvníků přišla třeba i Staroměstská radnice. Z lichotivé sumy 190 tisíc lidí se propadla na 40 tisíc. Radnice má ale alespoň tu výhodu, že její provoz je placen z magistrátní pokladny.

    Zastaví koronavirus obnovu kostnice? 

    Krize však samozřejmě nezasáhla jen hlavní město a ušetřeny nezůstaly ani památky v regionech. Například do světoznámé - a organizací UNESCO chráněné - kostnice v Sedlci u Kutné hory se letos v létě přišlo podívat jen 59 tisíc lidí. Loni jich přitom bylo 181 tisíc. "Koronavirová krize měla, má a bude mít dopad drtivý. Velmi se obáváme podzimních a zimních měsíců, protože je jasné, že turismus bude nadále stagnovat," říká Radka Krejčí, ředitelka organizační složky sedlecké farnosti. 

    I tady se propouštělo, nebylo zbytí, a navíc hrozí, že se bude muset zastavit i probíhající obnova kostnice. "Rekonstrukce kostnice je totiž financovaná pouze z příjmů z turismu, a proto je nyní v ohrožení," upozorňuje ředitelka.

    Neschovává si přitom mnoho optimismu ani pro příští rok. "Domníváme se, že turismus bude covidem poznamenán i v roce 2021, a tomu také přizpůsobujeme rozpočet na příští rok - omezujeme ho tedy pouze na nutné investice a minimum zaměstnanců," dodává Krejčí.

    Úspěch slaví jen zvířata

    Na druhou stranu ne všechny z nejvyhledávanějších turistických atrakcí Česka letos v létě živořily. Najdou se dokonce takové, které si oproti loňsku polepšily, byť jich není mnoho a sledují nárůst jen o pár procent. Nejčastěji jde o místa, která i za normálních okolností spoléhají spíše na domácí turisty. Mezi taková patří například hned dvě zoologické zahrady - plzeňská a královédvorská. 

    "Letos jsme zažili nejsilnější červenec všech dob a druhý nejsilnější měsíc v celé historii Zoo Plzeň," popisuje úplně jinou zkušenost mluvčí Martin Vobruba. Koronavirus se tak na zahradě podepsal jen ve smyslu hygienických opatření. "Krize se nedotkla počtu zaměstnanců ani zvířat ani péče o zvířata," dodává mluvčí.

    Také v Safari Parku Dvůr Králové se situace v létě vrátila po jarních výpadcích k normálu. Zatímco ještě v červnu sem přišlo o čtyři tisíce návštěvníků méně než vloni, v červenci už jich branou zahrady prošlo o 25 tisíc víc než o rok dřív - celkem tedy přes 150 tisíc.

    Safari park ale řeší jiný problém. Koronavirus totiž omezil, až téměř zastavil výměny zvířat mezi zahradami a dalšími institucemi po celém světě. Ty jsou přitom nezbytně důležité pro zachování jejich genetické rozmanitosti. "Dvorský safari park je mimořádně důležitou genetickou bankou afrických zvířat. Bez našich odchovů by mohla být ohrožena budoucnost některých druhů v lidské péči v Česku i ve světě," popisuje ředitel parku Přemysl Rabas.

    Nicméně ne každá zoologická zahrada - z těch nejnavštěvovanějších v zemi - měla takový úspěch. Hůře na tom byla například ta v Ostravě, kde se v létě počet návštěvníků meziročně snížil o třetinu. Vloni jich přitom bylo téměř 300 tisíc. "Vstupné je velmi významná položka v našem rozpočtu. Aktuální ztráta činí přibližně 15 milionů korun a bohužel číslo stále narůstá," říká mluvčí zahrady Šárka Nováková. Zahrada proto začala výrazně šetřit a omezuje opravy i nákupy materiálu. 

    Ani pivo nedokázalo přitáhnout dost lidí

    Dobře na tom z pohledu návštěvnosti není ani Plzeňský Prazdroj, který od katastrofy v létě zachraňovali jen čeští turisté. "Letošní letní prázdniny patřily v Plzeňském Prazdroji právě jim. Jejich počet oproti loňskému červenci a srpnu vzrostl o 3,6 procenta. Jednalo se především o individuální turisty, jelikož organizovaný turismus je v útlumu. Letos k nám tak přijíždějí především jednotlivci, rodiny či skupinky," říká Zdeněk Kovář, mluvčí Prazdroje.

    I letní nárůst počtu českých turistů je však jen slabou záplatou, protože pivovar byl na jaře pro veřejnost téměř tři měsíce úplně zavřený. Ani po otevření jeho bran se však v létě situace o mnoho nezlepšila. Od června do srpna přišel Plzeňský Prazdroj meziročně o 155 tisíc návštěvníků, tedy o více než polovinu.

    Je potřeba zdůraznit, že i zdánlivě malé propady v návštěvnosti mají na turistické destinace často značný dopad. Příkladem je liberecká iQLandia, kterou loni v létě navštívilo 158 tisíc lidí a letos 124 tisíc. To není zase o tak mnoho méně. Přesto už musela odejít třetina z téměř 150 zaměstnanců a další úspory se hledají, kde se jen dá.

    Problém je v tom, že jaro bylo v iQLandii podobně špatné jako jinde a podzim nebude zřejmě o nic lepší. Mimo letní prázdniny se totiž velká část zdejších návštěvníků počítá z řad školáků. "Školy nám teď budou hodně chybět. Museli jsme si vzít úvěr v rámci programu Covid II a hodláme jím financovat nadcházející podzimní období," říká ředitel iQLandie Pavel Coufal. Přesto situaci nevidí tak černě jako někteří další. "Teď už věříme, že situaci zvládneme. I když splácet dluhy budeme několik dalších let," dodává.

    Většina oslovených míst se teď nicméně připravuje na další hubené měsíce a hlavně soukromí majitelé, kteří se nemohou opřít o veřejné rozpočty, přemítají, jak příští rok vyjdou. 

    To se přitom bavíme o turisticky nejatraktivnějších místech v zemi, která se v minulosti těšila oblibě milionů lidí a která si i v době krize alespoň nějaké návštěvníky najdou. Tisíce dalších lokalit v Česku takové štěstí neměly a nemají. A ty budou mnohdy bojovat o holé přežití.

     

    Právě se děje

    před 8 hodinami

    Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

    Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

    před 9 hodinami

    Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

    Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

    Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

    Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

    Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

    Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

    Zdroj: ČTK
    před 10 hodinami

    Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

    Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

    Další zprávy