Český dálniční superokruh má nejvyšší prioritu. Víme, kudy povede

Pražský okruh i městský okruh v Praze jsou hotové jen z poloviny, stále chybí jejich severní a západní části. Stát už přesto ví, že ani po jejich dostavbě to nebude houstnoucí automobilové dopravě kolem metropole stačit. A má plán, co s tím. Přinášíme podrobnosti.

Při posledním sčítání dopravy padla poprvé v historii Česka hranice sto tisíc automobilů denně. Stalo se tak na dálnici D1 na příjezdu do Prahy. Tomuto úseku se přitom může tranzit už řadu let díky dobudované jižní části Pražského okruhu vyhnout. Skutečnou úlevu hlavnímu městu může přinést třetí, podstatně větší dálniční okruh. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nechalo vypracovat studii, která velmi přesně ukazuje, kudy by takzvaný Středočeský koridor I měl vést.

Tvůrci studie ze společností Pragoprojekt a AFRY CZ vyšli při tvorbě dopravního modelu z předpokladu, že v roce 2050 bude Česko podobně lidnaté jako dnes. Populace však bude daleko koncentrovanější do velkých aglomerací, zatímco periferie budou vymírat. Nejsilněji tuto změnu pocítí Praha a Středočeský kraj. Zatímco dnes v nich žije dohromady 2,7 milionu obyvatel, za 24 let by to mělo být už více než 3,3 milionu.

I proto dostal středočeský dálniční okruh v multikriteriální analýze více bodů než jakákoli jiná navrhovaná autostráda včetně spojnic krajských měst. Jinými slovy, pokud se bude stát výsledky studie „Možnosti a příležitosti rozvoje dálniční a silniční sítě ČR“ řídit, měl by být „superokruh“ po dostavbě páteřní sítě prioritou číslo jedna.

Koridor obkrouží metropoli ve vzdálenosti přibližně 20–25 kilometrů od Pražského okruhu (D0). Oproti D0, která bude po dobudování na začátku 30. let měřit 82 kilometrů, bude s 207 kilometry dvaapůlkrát delší. Do této vzdálenosti navíc nejsou započítány takzvané peáže neboli souběhy na třech místech, kde superokruh povede po stávajících dálnicích D3, D5 a D6. Ty by měly být stejně jako ostatní radiály rozšířené na 3 + 3 pruhy.

Drahá objížďka přírody

Nejviditelnější vadou na kráse navrženého okruhu je zub na západě. Řidiči, kteří budou chtít využít středočeský koridor například při cestě z Chomutova do Tábora, budou muset u Stochova najet na dálnici D6 do Prahy, pak využít novou dálniční spojku na D5, po dálnici D5 jet směrem od Prahy na Plzeň a až za Zdicemi odbočit na okruh směr Mníšek pod Brdy. Další peáž je pak bude čekat ještě před Týncem nad Sázavou.

Hlavním důvodem pro takto nepraktické trasování je ochrana přírody. Mezi dálnicemi D5 a D6 se rozprostírá ekologicky, krajinově i kulturně cenné Křivoklátsko. Na jihu superokruh protne Brdy, Slapy a Posázaví. Tyto úseky budou také finančně nejnákladnější. Pro srovnání, na severozápadě, kde okruh využije stávající koridor silnice I/16, činí odhadované náklady (v cenách roku 2021 a bez DPH) 260 milionů korun na kilometr. Na jihu autoři studie počítají bezmála s miliardou korun na kilometr. V okolí Slapů navrhli dva tunely a 3,5 kilometru mostů.

Dálniční okruh je jen začátek

Po letech bojů o trasování dálnice D3 ve středních Čechách se budou muset místní obyvatelé a rekreanti začít smiřovat s představou, že v regionu přibude další dálnice. Jižní část středočeského koridoru má být z celého záměru tou nejvytíženější, a tedy nejpotřebnější. Po dobudování by mohla mimo Prahu odklonit nejsilnější tranzitní proud mezi dálnicí D5 od Plzně a D1 do Brna, a to dříve a za výrazně nižší cenu než „jižní dálnice“ Plzeň–Písek–Jihlava. Ta by měla (rovněž v cenách roku 2021 a bez DPH) stát 111,6 miliardy korun. Více jsme o ní psali zde.

Superokruhem plány na nové dálnice ve středních Čechách nekončí. Zatímco v příhraničí už studie žádné nové autostrády nenavrhuje, Středočeský kraj by měl podle ní obepnout ještě jeden, podstatně větší okruh. Ten by měl na severu zasahovat téměř až k České Lípě, na západě se opět vyhýbá Křivoklátsku. Odhadované náklady v cenách roku 2021 činí astronomických 244 miliard korun bez DPH. To je téměř dvojnásobek oproti Středočeskému koridoru I, proto by měl přijít na řadu až později.