Česko zvažuje kvůli auditu žalobu na Evropskou komisi. Bez šance, říkají odborníci

Jakub Heller Jakub Heller
3. 12. 2019 6:29
Bude se Česko soudit s Evropskou komisí? Co se stane, když vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem odmítne závěry auditorů? A pokud premiér doporučením auditorům vyhoví, co bude s holdingem Agrofert? Server Aktuálně.cz nabízí odpovědi na několik nezodpovězených otázek, které provázejí konečnou verzi auditu Evropské komise, v níž auditoři konstatují Babišův střet zájmů.
Premiér Andrej Babiš
Premiér Andrej Babiš | Foto: ČTK

Bude se Česko s Evropskou komisí soudit? 

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nijak netají tím, že vláda se závěry evropských auditorů od počátku nesouhlasí, a v pondělí dokonce uvedl, že není zdaleka jisté, že je Česko bude akceptovat. "Evropská komise nemá patent na rozum," dodal. Naznačil tak, že Česko odmítne vyměřené korekce dotací a nebude řešit výtky auditorů, kteří poukazují na jeho střet zájmů.

Jedinou reálnou obranou proti rozhodnutí Evropské komise je však podle odborníků žaloba k Soudnímu dvoru EU, nejvyšší instanci v celé unii. S touto možností si už ostatně pohrává i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). "Pokud nebudeme s nějakými závěry souhlasit, není důvod, abychom si to nechali líbit, a budeme se případně bránit u evropského soudního dvora," napsala Dostálová v pondělí Aktuálně.cz.

Šlo by přitom o nevídaný krok. "Česká republika se v podobné věci s Evropskou komisí nikdy nesoudila. Nejsem si dokonce ani jistý, jestli k tomu vůbec někdy došlo ze strany jiného členského státu," říká Leo Steiner, bývalý státní úředník, který před lety stál u odhalování manipulací s dotacemi v programu ROP Severozápad.

Steiner na konci srpna ne zcela dobrovolně skončil na Státním fondu životního prostředí, ale s evropským financováním má dlouhodobé zkušenosti. Odešel jen několik týdnů poté, co ze své funkce pozastavil vyplácení části dotací pro jednu ze společností holdingu Agrofert, podnik Ethanol Energy.

Šanci Česka vyhrát takový soudní spor vidí Steiner černě. "Bylo by to asi jako vyhrát ve Sportce. Nikdo, kdo se v téhle problematice pohybuje, si myslím nepřipouští, že by Česká republika mohla tímhle způsobem uspět," říká bývalý úředník. 

Podobně se na možný soudní spor dívá i Pavel Svoboda, bývalý europoslanec za KDU-ČSL a předseda výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu. "Pokud by k soudnímu sporu došlo, bude to v evropském právu skutečně velká vzácnost," říká. Dodává, že případné řízení by navíc nemělo žádný odkladný účinek. "Jinými slovy, žaloba by nic nezměnila na tom, že by stále trvala právní povinnost přizpůsobit se rozhodnutí komise," říká Svoboda.

Obecně se dá říct, že není nijak nezvyklé, že si auditoři Evropské komise se členskými státy ve věci auditů nerozumí. Jak ale upozorňuje šéf poradenské společnosti Enovation Jiří Kvíz, tyto spory se řeší mimo soudní síň. V okamžiku, ve kterém se teď nachází Česko, už je na to pozdě. 

"Dohadování a argumentace mezi Českem a komisí jsou naprosto běžné a mohou skončit vítězstvím jakékoliv strany. Opravdu ale neznám situaci, kdy by vše skončilo tak, že se jednání zasekla, strany se nedohodly a proběhl soud," uvedl Kvíz.

Co Česko čeká, když vláda požadavkům auditorů nevyhoví?

Poté, co vláda obdrží českou verzi auditu, bude mít dva měsíce na to, aby Evropskou komisi informovala o tom, jak se vypořádá s doporučeními, která na konci dokumentu auditoři navrhují.

Jak předjímá premiér, je klidně možné, že Česko tyto požadavky zcela odmítne. V takovou chvíli by podle Svobody musela Evropská komise podat takzvané odůvodněné stanovisko, ve kterém by Česku formálně vytkla porušení evropského nařízení. Poté by pravděpodobně sama na Česko podala žalobu k Soudnímu dvoru EU. Takový spor by podle Svobody komise zřejmě vyhrála.

Pokud by i nadále Česko nespolupracovalo, přišla by na řadu konečná žaloba za nerespektování rozsudku. "A to už je žaloba, která obnáší finanční sankce. Je těžké to odhadovat, ale byly by to poměrně vysoké částky za každý den, kdy porušení práva dál trvá. Řádově jednotky milionů korun denně," dodává bývalý europoslanec.

Podle Steinera a také Davida Ondráčky z Transparency International by však Evropská unie mohla Česku také zastavit veškeré dotační programy do doby, než se problém vyřeší. Podobně už ostatně v minulosti na dva roky zastavila kvůli problémům dotační program ROP Severozápad. "Pokud půjde vláda do střetu a bude tvrdit, že nesouhlasí se závěry auditu a nepřijímá navržená opatření, hrozí, že se zavře kohoutek evropských peněz nejen Agrofertu, ale i celé České republice," říká Steiner.

Vzhledem k tomu, že čerpání evropských dotací je vždy rozplánováno na několik konkrétních let, mohlo by se stát, že by Česko o velkou část dotací zcela přišlo. "V případě ROP Severozápad takhle přišel region kvůli dvouleté odstávce o 3,5 miliardy korun. Kdyby se to stalo celé České republice, bavíme se už o stovkách miliard korun, které by se nepodařilo vyčerpat," tvrdí Steiner. 

Aktuální případ se podle Steinera liší zejména v přístupu úřadů. "Celá státní správa, od nejnižšího úředníka až po ministry, se postavila za jednoho příjemce dotací a tvrdě zastává jeho názor a postoje. Tentokrát je ale také majitel firmy, která přijala dotace, premiérem republiky," dodává Steiner.

Jaké má Andrej Babiš možnosti, když se bude doporučením auditorů řídit? 

Stále je však možné, že se vláda i premiér nakonec rozhodnou doporučením auditorů skutečně řídit. Přesné znění těchto doporučení zatím není veřejně známé, ale pravděpodobně míří mimo jiné k odstranění konfliktu zájmů Andreje Babiše.

Ten auditoři podle předchozích indicií spatřují v tom, že ačkoliv je Babiš premiérem, stále má podle auditorů skrze svěřenský fond vliv a zájem na prosperitě Agrofertu, který pobírá vysoké evropské i národní dotace. 

Pokud by se premiér tohoto střetu zájmu, jak ho popisují auditoři, rozhodl zbavit, nabízí se několik možností. Mezi ty nejočividnější patří na jedné straně ukončení politické kariéry a na straně druhé prodej holdingu Agrofert. 

Řešením na půl cesty by mohlo být vytvoření takzvaného slepého svěřenského fondu. Podstatou takového fondu je, že jeho správce, který je v ideálním případě na zakladateli naprosto nezávislý, má úplnou volnost v tom, jak bude s majetkem ve fondu nakládat, a zároveň zakladatele o svém počínání nijak neinformuje. Zakladatel tak nemá jakoukoliv možnost správce ani majetek ve fondu kontrolovat. Takový slepý fond by byl výrazně odlišný od stávajícího svěřenského fondu, v němž důležité funkce zastávají Babišovi právníci či jeho manželka. 

Kdyby Babiš přistoupil na toto řešení, nadále by měl pouze tu jistotu, že se mu společnosti Agrofert a SynBiol po skončení ve funkci vrátí do jeho vlastnictví. Slepé svěřenské fondy jsou ve světě běžné, využila ho ostatně například bývalá britská premiérka Theresa Mayová. Čeští právníci se však zatím neshodují, jestli mají oporu i v tuzemských zákonech.

Poslední možností je, aby holding Agrofert přestal bohatnout z veřejných peněz, jejichž rozdělování ovlivňují čeští politici v čele s premiérem. Podle Steinera by ale nestačilo, aby společnost nezískávala evropské a národní dotace. "Zákon o střetu zájmů totiž nehovoří pouze o dotacích, ale i o investičních pobídkách a veřejných zakázkách," říká Steiner.

Agrofert by se tak podle něj musel distancovat od všech veřejných peněz. "Neznám ekonomiku Agrofertu zcela detailně, ale myslím si, že odstřižení od evropských i národních dotací by společnost snad ještě přežila, už ale nikoliv odstřižení od veřejných zakázek pro státní instituce, jako jsou Čepro, Správa státních hmotných rezerv či Lesy České republiky. To by ji mohlo dohnat k bankrotu a likvidaci," dodává Steiner.

Je poslední verze auditu skutečně finální?

Pondělí provázely dohady o tom, zda je druhá verze evropského auditu, která přišla do Česka, finální, či nikoliv. Spustila je ministryně Dostálová a sám premiér Babiš, kteří tvrdí, že Česko bude mít od obdržení české verze auditu ještě dva měsíce na poslední připomínky. 

"Komise poslala závěrečnou zprávu a v průvodním dopise nám píše, že do doby 'finálního rozhodnutí' jde o důvěrnou zprávu. A také, že máme šedesát dnů na zprávu, zda závěry zprávy přijímáme, či nikoliv. Již z těchto dvou odstavců je jasně zřejmé, že nejde o finální rozhodnutí. Hrajeme si tady se slovíčky, ale my jako členská země postupujeme v souladu s evropským nařízením," napsala Aktuálně.cz Dostálová.

Podle mluvčího Evropské komise už však nic takového na pořadu dne není a Česko má ve zmíněných dvou měsících pouze komisi popsat, jak odstraní problémy, které mu auditoři vytýkají - tedy Babišův střet zájmů. "Od chvíle, kdy obdrží českou verzi, mají dva měsíce, aby nám vysvětlili, jak se hodlají zařídit podle těchto doporučení," řekl v pondělí na tiskové konferenci mluvčí komise Eric Mamer. České úřady tedy podle něj nemohou zprávu rozporovat.

Je však třeba dodat, že ačkoliv jde podle komise o finální zprávu, ještě bude následovat jednání o finančních opravách. Tedy jednání o tom, kolik peněz bude Česko vracet, které může trvat mnoho měsíců. Tento údaj součástí doručeného auditu skutečně není. Je tak možné, že si pod pojmem finální zpráva ministryně Dostálová a Evropská komise představují každý něco jiného. Česku podle dřívějších informací hrozí, že do unijního rozpočtu bude vracet kolem 450 milionů korun dotací pro Agrofert. 

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Auto jedoucí v protisměru způsobilo na D7 nehodu, jeden mrtvý

Dálnici D7 uzavřela na 12. kilometru ve směru na Slaný hromadná nehoda šesti aut. Nehodu zavinilo auto jedoucí v protisměru, řidič tohoto vozu při nehodě zemřel. Informace o případných dalších zraněných zatím nejsou k dispozici, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

Policie obdržela podle Richterové před 21:15 na tísňovou linku nejdříve oznámení, že na dálnici jede auto v protisměru. "Minutu na to došlo k dopravní nehodě šesti vozidel. Řidič, co jel v protisměru, na místě zemřel," řekla Richterová.

Dálnice je v místě uzavřena, policie dopravu odklání na devátém kilometru na Bouchalku, zpět se mohou řidiči vracet na 18. kilometru u Knovíze.

Další zprávy