Česko zarůstá křovím a příroda ztrácí rozmanitost. V ohrožení jsou i chráněné oblasti

Petr Spáčil Petr Spáčil
1. 8. 2021 7:00
Česko následkem klimatické změny zarůstá křovinami. Keře totiž umějí lépe využívat skleníkový plyn oxid uhličitý a lépe se přizpůsobí suchu. Navíc snáze přežijí oheň, ožírání od zvířat či prosekávání od lidí. Hrozí, že zahubí stepní a savanové plochy v Česku, které jsou druhově nejpestřejší součástí naší krajiny. Proto by podle expertů měly s rozšiřováním křovin bojovat i správy národních parků.
Zubři jsou častou volbou pro spásání na chráněných loukách.
Zubři jsou častou volbou pro spásání na chráněných loukách. | Foto: Michal Köpping.

Krajina stepního či savanovitého typu, kde převažují trávy a byliny, zarůstá dřevinami, hlavně keři. Podle ředitele ochranářské společnosti Česká krajina Dalibora Dostála patří k nejohroženějšímu typu české krajiny a rozrůstání keřů ji může ohrozit. Podle něj je to následek klimatické změny, která prodlužuje vegetační sezonu a rozšiřuje tak oblast, kde mohou keře růst.

Křoviny dokážou lépe využít i jiné faktory, které se změnou klimatu mění. Rostou rychleji a jsou vyšší než byliny, které by jim mohly konkurovat. Nižší rostliny zastíní a ty pak nemohou získávat živiny fotosyntézou. Zároveň keře produkují semena již v mladém věku a rychle se šíří na velké vzdálenosti pomocí větru či ptáků. Navíc jsou zpravidla poměrně odolné vůči suchu a dokážou rychle regenerovat z kořenů či pařízků, v čemž mají navrch nad stromy.

Vědci z Akademie věd podrobně analyzovali křoviny například v bývalém vojenském prostoru v Milovicích ve středních Čechách. "Vyšlo nám, že ačkoliv plochy bývalých cvičišť zarůstají už třicet let, tak v posledních letech dochází ke zlomu, kdy křoviny exponenciálně vzrostly v pokryvnosti," osvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Kvůli změně klimatu keře rychleji rostou. "Vyšší koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatých látek v atmosféře, které jsou také způsobené spalováním fosilních paliv, fungují jako hnojení ze vzduchu," popsal Jirků. Podle něj se keře rozšiřují v posledních desítkách let. Umí využít vyšší koncentraci oxidu uhličitého lépe než trávy, které dřevinám konkurují v zarůstání nepoužívaných luk.

Podle Jirků se jedná o fenomén, kdy na plochách o velikosti stovek hektarů rostou převážně keře. "Za 30 let se na místech, kde probíhal čistě přírodní vývoj, neujal jediný dub, ačkoliv jsou obklopená dubovým lesem," doplnil vědec s tím, že ve vlhkých oblastech časem zvítězí stromy, v sušších převládnou právě keře.

Křoviny ohrožují biodiverzitu

Rozšiřování keřů podle vědců není dobré, protože právě stepní a savanovité typy krajin jsou druhově nejpestřejší v Česku. "Byť jsou to malé plochy, jsou nejpestřejší a nejcennější částí naší krajiny. Žije v nich více druhů hmyzu a rostlin než v lesích," řekl Dostál. Tyto oblasti byly přitom v Česku kdysi dávno velmi rozšířené. "Při nástupu zemědělství člověk tento typ krajiny jako první přeměnil na zemědělskou půdu," upozornil Dostál. V současnosti jsou zejména v okolí řek.

Rozsáhlé keřové porosty navíc narušují vodní bilanci v krajině, vysušují půdu, a proto se například nedoplňuje podzemní voda. Když porost křovin zhoustne a ztmavne, bylinné patro prakticky zmizí a s ním i biodiverzita. Zároveň s tím se snižuje úživnost krajiny pro býložravce a s nimi mizí i predátoři.

Bojovat s rozrůstajícími se křovinami bude podle vědců výzvou. Podle Jirků je nejefektivnější kombinace pastvy a mechanického odstraňování vzrostlých keřů. Jelikož většina pionýrských keřů, jako jsou šípky, plané růže či hlohy, by při prořezávání znovu vyrašila z kořenů či pařízků, je podle něj lepší keře vytrhat ze země. To samozřejmě není dost dobře možné.

Podle Dostála se tam, kde se v minulosti vyskytovala velká stáda velkých kopytníků, dokázala udržet buď otevřená nebo parkovitá krajina, tedy ta, kde stromy a keře rostou minimálně. Pasoucí se býložravci spasou rašící keře, ale těm už vzrostlým výrazně neublíží. "Nebylo by od věci pomoct si i ohněm," poznamenal Jirků.

"Člověk krajinu vypaloval po tisíciletí, v posledních desítkách let je však tendence omezovat člověkem založené i přirozené požáry," popsal Jirků. Nicméně plošné vypalování porostů je v Česku zakázané zákonem.

Jirků však upozorňuje, že by kontrolované vypalování spolu s pastvou býložravců a mechanickém odstraňováním keřů pomohlo zachování otevřené krajiny. Pionýrské dřeviny jsou sice odolné vůči ožírání od zvířat i relativně odolné proti ohni a zásahu člověka, ale kombinace všech tří faktorů by mohla mít zásadní vliv.

Podle vědců to bude ovšem věčný boj. Náchylné oblasti je nutné kontrolovat a v případě rozrůstání keřů zasáhnout. A to i v nejpřísněji chráněných oblastech národních parků. "Není to tak, že by člověk zasahoval do přírody. Jenom napravuje něco, co sám způsobil vypouštěním skleníkových plynů, které křoviny podporují v růstu," dodal ředitel ochranářské společnosti Dalibor Dostál.

Lucie Záhorová z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) upozorňuje, že národní parky proti křovinám už zasahují. "Aby cenná území českých stepí a savan nezarůstala, je jedním ze způsobů péče i prořezávání náletových dřevin, včetně sečení a spásání," ujistila Záhorová.

Rozrůstání keřů se přitom pochopitelně netýká jen české přírody. "Podobný negativní proces sledují vědci po celém světě. Od Afriky po Ameriku a Austrálii," osvětlil Jirků. Analýzy satelitních snímků podle něj odhalily, že například ve východoafrických savanách nebo arktické tundře se od 80. let minulého století rozšířily keřnaté porosty o 20 až 30 procent. "Planeta je tak rok od roku zelenější, a také hořlavější, jak ukazují nezvykle katastrofické požáry v různých částech světa," vylíčil Jirků.

V některých zemích může rozrůstání keřů ovlivnit i hospodaření. "Tam, kde je živočišná produkce základem ekonomiky, to může být velký problém. Například v suchých oblastech Afriky, Austrálie nebo i jižní Evropy jsou příčinou narůstajících ekonomických ztrát," dodal Jirků.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy