U soudu dnes uspěli rodiče, kteří si stěžovali na dlouhé soudy upravující rozvodové otázky nebo péči o děti, lidé, kteří si stěžovali na problémy s restitucí družstevních bytů nebo muž, jenž si stěžoval na tisícikorunovou pokutu.
Brněnský architekt Milan Štefanec dostal pokutu za účast na demonstraci v Brně v roce 2000. Štrasburský soud dnes rozhodl, že Česká republika neoprávněně zasáhla do Štefancova práva na svobodu projevu a na spravedlivé soudní řízení.
Ivetě Reslové zase dnes štrasburští soudci přisoudili téměř šest tisíc eur za nefinanční újmu a za náklady soudních jednání. Nenad Pedovič vysoudil na Česku tři tisíce eur. Soud zjistil pochybení českých úřadů i v případu Jiřího Fialy.
Tito tři lidé si stěžovali na pomalý postup českých úřadů v rodičovských sporech o děti a už příští týden se od soudců Evropského soudu pro lidská práva dozví další rozhodnutí ve svých případech.
Jde o další vlnu sporů, o nichž štrasburští soudci rozhodnou a ve kterých si především čeští otcové stěžují na průtahy ze strany úřadů a jejich nepřiměřený zásah do rodinného života. Takových stížností podali Češi k Evropskému soudu několik desítek.
Amnestovaný stěžovatel
Nejznámější případ, který štrasburský soud rozhodl, se týká Jiřího Fialy. Ten patří mezi nejznámější aktivisty, kteří se se svými partnerkami soudí o možnost stýkat se s dětmi.
Fialu dokonce letos před parlamentními volbami jako kandidáta Strany zdravého rozumu amnestoval prezident Václav Klaus a nařídil ho propustit z vazby.
Tam Fiala skončil právě kvůli soudním sporům. Soud mu totiž už dříve zakázal s dětmi se stýkat, protože chlapci tahanice svých rodičů těžce psychicky snášejí. Spor o děti, který se táhne od roku 2000, provázejí trestní oznámení, Fiala byl už také obviněn z únosu, stíhání bylo ale nakonec zastaveno.
Fiala byl ve vazbě od 11. května kvůli obvinění z útoku na státní orgán a zasahování do nezávislosti soudu. Toho se podle policie dopustil, když se přišel na Obvodní soud pro Prahu 9 zeptat, proč mu zakázali syny vídat. Soudkyně ho ze síně nechala vyvést justiční stráží, čemuž se Fiala bránil.
"Ne" diskriminaci
Podobně jako v dalších případech ale Evropský soud odmítl to, že by Fiala byl diskriminován kvůli svému pohlaví.
Také další spor, o kterém dnes štrasburský soud rozhodoval, se týká průtahů v soudním řízení. Případ Nenada Pedoviče, který je chorvatským občanem a oženil se s Češkou, se táhne bezmála deset let a ve sporu už rozhodovalo několik různých soudů.
Podle vyjádření české vlády pro štrasburský soud celé soudní jednání komplikuje neústupnost obou manželů, na kterou doplácí dítě. "Nesnažili se jednat v zájmu dítěte a nerespektovali soudní rozhodnutí," stojí ve vyjádření kabinetu pro štrasburský soud.
Také v tomto případě štrasburský soud odmítl diskriminaci kvůli pohlaví. Pedovič například ve stížnosti tvrdí, že se stal obětí "protiotcovské" diskriminace ze strany českých úřadů a soudů.
Tisíce eur odškodnění
Česká vláda ve vyjádření ke stížnosti potvrdila, že ze statistických dat vyplývá, že péče o nezletilé děti bývá opravdu svěřována většinou matce.
Například před dvěma lety bylo v téměř devadesáti procentech případů dítě svěřeno matce. Podle vlády ale nejde o žádnou diskriminaci, statistiky totiž neumožňují určit, který z rodičů o svěření dítěte do péče skutečně požádal.
Čeští rodiče ve Štrasburku zatím uspěli především kvůli délce soudních jednání v tuzemsku. V únoru soud jednomu z otců za průtahy v řízeních přisoudil odškodné ve výši 4 tisíce eur.
Další ženě, která si stěžovala na to, jak české úřady postupují ve sporech o dítě, soud uznal odškodnění ve výši devíti set eur za morální újmu a patnáct set jako náhradu nákladů řízení.
Vyhráli i další
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dnes také odsoudil Českou republiku pro poškození vlastnických práv členů jednoho pražského bytového družstva, jehož dům byl v rámci mimosoudních rehabilitací vrácen právním nástupcům původních majitelů.
Soud jim dohromady přiřkl 6000 eur (asi 170 000 korun). Dohromady 1000 eur (místo požadovaných asi 145 000 korun) mají dostat také jako náhradu nákladů soudního řízení.
Osm stěžovatelů ale neuspělo s požadavkem na náhradu hmotné škody, za kterou žádali dohromady asi 11,6 milionu korun. Soud je odkázal na případnou dohodu se státem.
